Evropský Akt o kritických léčivech (Critical Medicines Act) má přinést zásadní obrat v tom, jak starý kontinent přistupuje k zásobování klíčovými léčivy. Místo neustálého tlaku na nejnižší cenu staví do popředí bezpečnost a diverzifikaci dodavatelských řetězců. Pro plátce to sice znamená možný nárůst nákladů v nejbližších letech, z dlouhodobého hlediska však jde o nezbytnou pojistku proti destabilizaci zdravotního systému a opakujícím se krizím s nedostupností léků. Alespoň tak to vidí Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZPMV).
Evropské zdravotnictví se v posledních letech potýká s opakujícími se výpadky základních i specializovaných léčiv. Globální dodavatelské řetězce, extrémně citlivé na výkyvy a závislé na úzkém okruhu asijských výrobců, opakovaně ukázaly své limity. Chystaný evropský Akt o kritických léčivech se snaží tuto zranitelnost eliminovat tím, že posílí soběstačnost a stabilitu dodávek uvnitř Evropské unie.
Nejen z pohledu ZPMV jde o zásadní obrat v dosavadní filozofii. Důraz na absolutně nejnižší cenu u veřejných zakázek totiž v minulosti vedl k vytlačování evropských producentů a ke koncentraci výroby do jediné lokality, což se následně vrátilo jako bumerang v podobě prázdných regálů v lékárnách.
Zákon není všelék, ale pomůže
Přestože nová pravidla vzbuzují značná očekávání, podle Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra nebude dopad na trh okamžitý. Významnější přínos se projeví až v horizontu několika let. Jak upozorňuje ředitel zdravotnické sekce ZPMV Ladislav Hadravský, samotný legislativní rámec není všelékem, který by ze dne na na den vyřešil všechny logistické problémy.
„Pokud budou navrhovaná opatření účinně implementována, lze očekávat vyšší odolnost dodavatelských řetězců a lepší dostupnost kritických léčiv. Přínos se však projeví spíše ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Samotná evropská legislativa nemůže zcela eliminovat riziko výpadků, ale může významně přispět k jejich omezení,“ vysvětluje Hadravský.
Odklon od nejnižší ceny jako logický krok
Klíčovým mechanismem celé reformy je posun od striktního hodnocení zakázek podle nejnižší nabídnuté ceny směrem ke kvalitativním kritériím. Mezi ně patří například záruky bezpečnosti dodávek, diverzifikace výrobců či odolnost celého řetězce. Tento krok však s sebou přirozeně nese i finanční otázky.
Vyšší standardy a požadavky na výrobce mohou v počáteční fázi znamenat vyšší cenu samotných léčivých přípravků. Pojišťovna v tomto směru neskrývá, že krátkodobému tlaku na rozpočty se veřejný systém pravděpodobně nevyhne, vnímat ho však musíme jako investici do budoucí stability.
„Nelze vyloučit, že některá opatření povedou v krátkodobém horizontu k vyšším nákladům. Ty však mohou být vyváženy dlouhodobými přínosy v podobě vyšší stability dodávek, omezení krizových situací a nižších nákladů spojených s řešením nedostupnosti léčiv. Důležité bude průběžně vyhodnocovat ekonomické dopady jednotlivých opatření,“ zdůrazňuje Hadravský. Odklon od nejnižší ceny je tak podle něj u životně důležitých léků logickým krokem.
Mohlo by vás zajímat
„Výhradní důraz na nejnižší cenu může vést k vyšší koncentraci výroby a zvýšení rizika výpadků. Současně je však nezbytné zachovat transparentnost, hospodárnost a objektivní vyhodnocování dalších kvalitativních kritérií,“ dodává.
K tématu
- Vrátí se výroba léků z Asie do Evropy? Zázrak nečekejte, výpadky hned nezmizí, varuje expertka
- Konec výpadků antibiotik v Česku? Unie chystá bič na nedostatkové léky, SÚKL varuje před riziky
- EU sází na evropskou výrobu léků. Pojišťovna popisuje, jaký dopad to bude mít na české pacienty
- Konec výpadkům léčiv? Unie finišuje přelomový zákon, regulátora ale čeká obří úkol
- Konec chybějících antibiotik a sirupů? EU schválila revoluční plán na lékovou soběstačnost
Často diskutovaným tématem v souvislosti s novou evropskou legislativou jsou také společné nákupy léků na úrovni celého unijního bloku. Ty by sice mohly teoreticky generovat úspory z rozsahu, primární účel společného postupu je však odlišný. Jde především o to, aby i menší členské státy měly garantovaný přístup ke strategickým přípravkům. Hadravský proto upozorňuje, že nelze automaticky očekávat plošné zlevňování. Prioritou se totiž stává dostupnost a jistota, nikoli nejnižší cenovka.
Implementace jako prubířský kámen
Z pohledu praktického fungování zdravotní pojišťovny nová evropská legislativa neznamená přímou změnu v tom, jak jsou nastavené úhrady pro pacienty nebo jak pojišťovna funguje. ZPMV totiž léky sama nakupuje pouze ve výjimečných případech a primární rozhodování o úhradách zůstává v rukou Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a ministerstva zdravotnictví.
Zkouškou tak pro Českou republiku nebude samotné přijetí normy, ale její převod do každodenní reality bez vytvoření zbytečné byrokratické zátěže.
„Největší výzvou bude efektivní koordinace mezi evropskou a národní úrovní, jasné nastavení kompetencí jednotlivých institucí a praktická implementace nových pravidel bez zbytečné administrativní zátěže. Současně bude důležité sladit požadavky na vyšší bezpečnost dodávek s principem udržitelného financování veřejného zdravotního pojištění a zajistit, aby přijatá opatření skutečně vedla ke zlepšení dostupnosti léčiv pro pacienty,“ dodává Hadravský.
