Ministerstvo zdravotnictví odhalilo finanční plán pro příští rok. Do systému přiteče přes 600 miliard korun, přičemž posilovat má primární péče a vzhledem k rostoucí poptávce také třeba domácí či jednodenní péče. Naopak centrová péče začíná oproti předchozím rokům v růstu zpomalovat. Podívejte se, jak úhradová vyhláška zamíchá kartami a co může křehce vyrovnanou bilanci ohrozit.

Příští rok by mělo jít do systému 605 miliard, tedy o 44,4 miliardy víc než letos. Stát dá ovšem za své pojištěnce méně peněz, než se myslelo. Místo původně proklamovaných 24 miliard půjde jen o 13 miliard. Náklady by se měly vyšplhat na 604,8 miliardy, přičemž na zdravotní služby půjde ze základních fondů 583,5 miliardy. To je o 27,1 miliardy více, než se plánuje letos.

Podle důvodové zprávy návrhu úhradové vyhlášky by si asi nejvíce co do jednotkových cen měly polepšit segmenty primární péče, které v dohodovacím řízení uzavřely s plátci dohodu. Právě tato péče je totiž z pohledu ministerstva prioritní. Proto v ní porostou úhrady o 4 až 5,5 %.

Jednodenní péče by mohla růst o 16 %

Další segmenty dostanou více, protože jim podle očekávání poroste produkce. Ať už kvůli stárnutí populace, nebo vlivem technologicky-organizačních změn. V těchto segmentech bude jednotkový růst menší, celkově je ale úhradově potáhne právě růst objemu péče.

Kolik dostanou jednotlivé segmenty. Zdroj: Důvodová zpráva návrhu úhradové vyhlášky pro příští rok

Mezi tyto segmenty patří domácí péče a péče v pobytových zařízeních sociálních služeb, které by měly růst zhruba o 8,5 %. Pozadu nezůstává ani segment radiodiagnostiky, kde dojde k vyššímu jednotkovému růstu skiagrafií a objemovému růstu magnetických resonancí, což povede k celkovému růstu o 8,7 %.

A pak je tu jednodenní péče, která konečně i v Česku nabírá na obrátkách. Zde sice došlo k zastropování jednotkových úhrad, ale objemově ministerstvo s ohledem na aktuální vývoj očekává růst kolem 16 %. Dohoda vzešlá z dohodovacího řízení přitom nestanovila objemové limitace.

Centrová péče zpomaluje

Růst by měly také zdravotnické prostředky na poukaz, kde tempo v posledních letech akcelerují hlavně pomůcky pro diabetiky. Pro příští rok tak ministerstvo očekává růst o téměř 9 %. Vzhledem k rozvolnění preskripčních omezení u praktických lékařů, k němuž došlo v polovině tohoto roku, je pak trochu hůře predikovatelný vývoj u léků na recept. Tady se zatím odhaduje růst na cca 5 %.

Naopak brzdící trend by se měl promítnout do úhrad centrových léků. Ty po mnoho let rostly meziročně dvojciferným tempem, což se nyní začíná měnit kvůli vstupu menšího množství nových léků, stagnaci hranice ochoty platit u hodnocení zdravotnických technologií (HTA), cenovým slevám, tlakům na rozpočty pojišťoven a také indexům cenových slev, které zavedla letošní úhradová vyhláška – a pro příští rok je posouvá ještě dál. V tomto segmentu by tak mělo dojít k navýšení pouze o zhruba 6,7 %, možná i méně.

Následná péče naráží na mantinely

V ostatních segmentech, které se v dohodovacím řízení s plátci domluvily, se počítá s růstem od 2 % v lázních po 5 % u záchranek a laboratoří.

A jak to bude u segmentů, které se nedohodly? U ambulantních specialistů byla už v červnu dohoda s plátci na dosah ruky, zablokovaly ji ale dvě zaměstnanecké pojišťovny, OZP a RBP. Podle ministerstva zde stanovený růst rámcově vyplývá z tohoto částečného kompromisu a měl by dosáhnout 5 %. Zohledněna je přitom letos klesající dynamika, kdy je možné, že náklady budou pod zdravotně pojistnými plány.  

V následné péči zase ministerstvo přihlédlo k variantě, která vzešla z pilotního smírčího řízení. Rozhodce upřednostnil řešení zdravotních pojišťoven, ovšem nutno podotknout, že návrhy plátců a poskytovatelů si byly o dost blíže než v dohodovacím řízení.

„Ministerstvo zdravotnictví z parametrů zvoleného návrhu vyšlo, přičemž jej upravilo pouze v několika dílčích ohledech pro zajištění souladu s národními strategiemi, prioritami ministerstva a legislativními změnami,“ stojí v důvodové zprávě návrhu úhradové vyhlášky.

Následná lůžková péče by tak ve výsledku měla růst o 6,3 %. I zde je přitom zohledněna letošní klesající dynamika s tím, že produkční růst naráží na mantinely obložnosti a pomalé transformace péče.

Nemocnice porostou o 3,5 %

V dohodovacím řízení se s plátci nedomluvil ani vůbec největší segment, totiž nemocnice. Parciální shoda ovšem padla mezi plátci a Asociací českých a moravských nemocnic, která sdružuje střední a menší zařízení. A tu také ministerstvo zohlednilo. Růst úhrad pak stanovilo na základě zbývajících disponibilních prostředků, tedy o 3,5 %. Úhradám v nemocnicích se budeme podrobně věnovat v samostatném článku.

I když je ale nyní hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění nastaveno v návrhu vyhlášky vyrovnaně, zůstává řada nejistot, které mohou rozpočtovou ručičku vychýlit na jednu i druhou stranu. Co tedy může hospodaření ovlivnit?

Směrem do kladných čísel jde o:

  • +2,6 miliardy Kč – na základě zkušeností z uplynulých let vyšší výběr pojistného.
  • +3 miliardy Kč – nižší náklady roku 2026, pokud bude pokračovat trend z první poloviny roku.
  • +3 miliardy Kč – pokles výdajů provozních fondů, pokud se zdravotní pojišťovny rozhodnou realizovat úspory.
  • +1,5 miliardy Kč – dopad zavedení elektronických laboratorních žádanek, pokud bude jejich náběh rychlejší.
  • +2,2 miliardy Kč – úspory u totálních endoprotéz, kde úhradová vyhláška pro příští rok ponechává úhrady na smluvním ujednání pojišťoven a poskytovatelů.

Rozpočet mohou poznamenat léky na Alzheimera i transformace nemocnic

Do záporných čísel pak mohou hospodaření vychýlit:

  • -0,5 miliardy Kč – vyšší dopad úhrady terénních sester v segmentu praktických lékařů.
  • -3,2 miliardy Kč – dopad vstupu a využití nových léků na Alzheimerovu chorobu.
  • -1,3 miliardy Kč – bonifikace za očkování personálu nemocnic proti chřipce, kterou nově umožňuje úhradová vyhláška.
  • -2 miliardy Kč – vyšší růst objemu péče, kdy úhradová vyhláška částečně či úplně dereguluje některé oblasti péče, jako jsou magnetické rezonance nemocnic, prediktivní diagnostika, částečně laboratoře. Odbourává také penalizace růstových koeficientů v ambulantních segmentech a nezavádí objemové limitace na rychle rostoucí segmenty.
  • -1,5 miliardy Kč – vyšší růst výdajů provozních fondů pojišťoven a fondu veřejně prospěšných činností kvůli růstu mezd zaměstnanců, investicím do IT systémů a zavádění příspěvků z fondu veřejně prospěšných činností na stipendia a pacientské organizace.
  • -0,5 miliardy Kč – omezená aplikace indexů cenové slevy u centrové léčby, pokud se pojišťovny rozhodnou je selektivně neuplatňovat.
  • -2 miliardy Kč – podpora transformace nemocnic, kdy úhradová vyhláška neobsahuje plošné bonifikační ustanovení.