Jsme připraveni diskutovat o zapojení regionálních center do některých superspecializovaných výkonů. Rozhodně ale není možné jejich provádění v každé okresní nemocnici. Ve Sněmovně to ve čtvrtek řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Možné zapojení regionálních center do superspecializované péče ministr zmínil v reakci na interpelaci poslankyně Michaely Šebelové (STAN). Ta sice podle svých slov podporuje plán resortu na centralizaci superspecializovaných výkonů do stávajících center, upozornila ale na některá jeho úskalí.

„Zveřejněný plán do roku 2030 ukazuje, že některé výkony, jako třeba v urologii, byste chtěli centralizovat tak moc, že ty tisíce výkonů ročně nebudou moci být prováděny v regionálních nemocnicích,“ upozornila Šebelová.

Poslankyně ministra varovala, že existuje řada nemocnic, které v minulosti investovaly do svého rozvoje a nyní jim hrozí, že nebudou moci poskytovat specializovanou péči, do níž finance směřovaly.

„Uvažujete o tom, že pro nemocnice, které jsou vybavené, vytvoříte druhou vrstvu center, takzvaných regionálních center, která budou moci specializovanou péči nadále poskytovat, například v oboru urologie?“ dotázala se Šebelová ministra zdravotnictví. A upřesnila, že by zmíněná regionální centra nemusela splnit všechny podmínky dané vysoce specializovaným centrům – měly by definované podmínky vlastní.

Nejde o vysoké tisíce výkonů

Ministr Vojtěch opoziční poslankyni odpověděl, že u onkourologie vycházel z analýz Národního institutu kvality a excelence zdravotnictví (NIKEZ). Z nich podle ministra vyplývá, že 74 % výkonů už dnes probíhá v centrech.

„To znamená, že se do center má přesunout zhruba 25 % výkonů. To vychází na zhruba dva tisíce výkonů. Takže nejsou to úplně tisíce, jsou to dva tisíce výkonů, které se aktuálně operují na 55 pracovištích. To znamená 41 případů ročně na pracoviště,“ vyvrátil ministr řádově vyšší čísla, která v diskusích o centralizaci padají.

Zdůraznil přitom větší míru přežití u některých diagnóz v centrové péči. „Například u radikální cystektomie, tedy operace karcinomu močového měchýře, je jednoznačně korelace mezi počtem výkonů a nižší mortalitou. Každých 10 výkonů ročně navíc snižuje mortalitu u pacientů o 20 %. Pokud tedy nechceme, aby pacienti umírali na rakovinu močového měchýře, dává smysl, aby byli operováni v centrech,“ vysvětlil Vojtěch.

Nenahraditelnou roli center zdůraznil i v odpovědi na interpelaci stínového ministra zdravotnictví za ODS Štěpána Slováka, která se také týkala centralizace péče. „Chceme pouze dodržovat pravidla, aby se centrová péče skutečně poskytovala v centrech, protože to je ve prospěch pacientů. Nechceme, aby pacient, který žije v nějakém regionu, kde je nemocnice, která nemá tu zkušenost, měl horší péči než pacient v Praze nebo v nějakém jiném městě,“ řekl Vojtěch.

Problém vytváří i kraje

Ministr ovšem připustil, že model zahrnující regionální centra resort také zvažuje. „Sledujeme debatu s některými krajskými a okresními nemocnicemi. A jsme připraveni i k určité diskusi o druhé vrstvě (péče). To se netýká měchýřů, ale týká se to prostat, potažmo ledvin, kdy si dokážeme představit nějakou debatu o provazbě na regionální onkologická centra,“ uvedl.

Klíčovou podle něj nicméně zůstává vazba na komplexní onkologické centrum. „Chceme, aby byl pacient operován v centru, které je vázáno na komplexní onkologické centrum, což má své důvody. U regionálních onkologických center jde o to, aby byl pacient komplexně posouzený (multidisciplinárním) týmem. V něm má být klinický onkolog, patolog a další specializace. Nejde jenom o chirurgický zákrok,“ vysvětlil Vojtěch.

K tématu

Zapojení regionálních onkologických center je proto podle Vojtěcha jednou z možností, ale představa, že by superspecializované výkony probíhaly v každé okresní nemocnici, podle něj není ve prospěch pacientů.

Některé kraje podle Vojtěcha situaci zkomplikovaly tím, že se nekoncepčně rozhodly, že v jejich nemocnicích mají probíhat všechny typy výkonů. „Že se všude budou kupovat roboti a podobně, byť víme i podle studií, že třeba u operací na robotech má být minimální počet výkonů na operatéra 50 ročně. A jsou tu nemocnice, které takových výkonů třeba dělají 17 nebo 20 ročně. Takže ani nesplňují kritéria pro operace na robotech,“ dodal ministr.