Fibrilaci síní, srdeční onemocnění zvyšující riziko cévní mozkové příhody, lze diagnostikovat v průměru o 4 roky dříve, než se to dnes běžně daří. Překvapivě ale musíte k očaři. Upozonil na to text zveřejněný v žurnálu PLOS Digital Health, o jehož závěrech informoval deník The Independent.

Jde o zásadní zjištění. Příznaky onemocnění způsobujícího nepravidelný srdeční rytmus by totiž mohla v budoucnu pomáhat odhalit neinvazivní vyšetření očí. A tím lékaře a pacienty na přítomnost fibrilace síní upozornit ještě předtím, než způsobí zásadní poškození těla. A to až o několik let dříve, než je to dnes běžné standardními postupy.

EKG není jistota

Vědci z britských Moorfields Eye Hospital NHS Foundation Trust a UCL Institute of Ophthalmology analyzovali zdravotní záznamy více než 90 tisíc lidí (více než 6 200 jich fibrilací síní už trpělo). A zjistili, že u těch s fibrilací síní se určité specifické biologické markery objevují v sítnici, tedy ve světlocitlivé vrstvě tkáně uvnitř oka, která zachycuje světlo a převádí ho na signály přenášené do mozku.

To by mohlo v budoucnu hrát významnou roli v prevenci nebezpečné choroby. Samotná fibrilace síní život bezprostředně neohrožuje. Nezřídka má ale za následek vznik krevních sraženin, které následně mohou způsobit cévní mozkovou příhodu.

Fibrilace síní je zákeřná v tom, že může probíhat bez jakýchkoli příznaků a zároveň se může objevovat pouze přerušovaně. Proto ji nemusí vyšetření srdce pomocí EKG vždy zachytit.

Nemocných bude stále víc

Jde o nemoc velmi rozšířenou. Ve Velké Británii žije podle odhadů s diagnostikovanou fibrilací síní přibližně 1,5 milionu lidí. Další stovky tisíc Britů však touto poruchou trpí, aniž by o ní věděli, protože u nich dosud nebyla diagnostikována. V Česku hovoří data o 4% výskytu v populaci, tedy o zhruba 450 tisících lidí s diagnostikovanou fibrilací síní.

Prevalence onemocnění prudce stoupá s věkem. Zatímco u lidí pod 55 let je pod 1 %, u lidí nad 80 let stoupá až na 10 % – a vzhledem k jasnému demografickému trendu stárnutí populace tak bude nemocných stále přibývat.

Analýza britských výzkumníků ukázala, že pacienti, kterým už byla fibrilace síní diagnostikována, měli ve srovnání s ostatními tendenci vykazovat tenčí vrstvy sítnice. Ty ale byly patrné i u pacientů, kteří v době pořízení očních snímků fibrilaci síní diagnostikovanou ještě neměli, ale toto onemocnění se u nich následně rozvinulo později. V průměru byly změny rozeznatelné už čtyři roky před jejich návštěvou nemocnice.

Rychlé neinvazivní vyšetření

Odborníci každopádně upozorňují, že oční vyšetření nemohou při diagnostice fibrilace síní nahradit EKG. Mohla by však podle nich fungovat jako vhodný pomocný nástroj. „Zobrazování sítnice může sloužit jako doplňkový nástroj, který odhalí osoby s nejvyšším rizikem fibrilace síní dříve, než způsobí skutečné poškození,“ uvedl pro The Independent oftalmolog Siegfried Wagner z University College London.

„Tato rozsáhlá analýza ukazuje, že zobrazování sítnice dokáže zachytit strukturální změny v oku, které jasně souvisejí s fibrilací síní. Pro pacienty spočívá hodnota tohoto druhu očního zobrazování v tom, že je snadno dostupné, rychlé a nevyžaduje žádné invazivní zákroky,“ shrnul poznatky Wagner.

Změnu by jistě přivítala i řada pacientů. O tom, že trpí fibrilací síní, se John Brewer dozvěděl při operaci šedého zákalu, kterou podstoupil začátkem letošního roku. Když lékařský tým během zákroku zaznamenal nepravidelný srdeční rytmus, provedl mu EKG a podal léky, aby mohla operace pokračovat. Kardiolog následně diagnózu fibrilace síní potvrdil.

 „Vše by bylo mnohem jednodušší, kdyby mi fibrilace síní byla odhalena dříve při rutinním vyšetření sítnice během jedné z mých pravidelných prohlídek, a ne až na operačním stole. To byl pro mne i mou ženu velmi stresující zážitek,“ popsal deníku Brewer.