Nová unijní pravidla pro čištění odpadních vod vyvolala další reakci napříč Evropskou unií. Skupina členských států včetně Česka varuje Evropskou komisi, že chystané poplatky pro farmaceutické a kosmetické firmy za odstraňování mikropolutantů z vody mohou mít vážné následky. Výrobci by podle nich mohli dramaticky zdražit léky, způsobit jejich kritický nedostatek na trhu nebo přesunout celou svou výrobu mimo Evropu.

Téma rezonovalo na čtvrtečním jednání Rady pro konkurenceschopnost. Česko společně s Polskem, Maďarskem a Slovenskem vyzvalo ke zpracování nového nezávislého posouzení celého systému financování. Pokud analýza potvrdí závažná rizika, měly by se termíny zavedení směrnice podle těchto zemí odložit nebo dočasně pozastavit. K výzvě se s vlastními obavami připojily také Litva, Itálie, Estonsko, Řecko, Rakousko a Německo.

„Fakticky mají firmy platit příliš mnoho za to, co vyprodukují nebo čím znečistí životní prostředí,“ prohlásil polský náměstek ministra pro hospodářský rozvoj a technologie Michal Baranowski, který hovořil za svou zemi. Zdůraznil přitom, že současný vzorec dostatečně nezohledňuje mikroskopické znečišťující látky pocházející z jiných průmyslových odvětví.

Princip „znečišťovatel platí“ naráží na realitu

Revidovaná směrnice o čištění městských odpadních vod vyžaduje, aby větší čistírny odpadních vod zavedly pokročilé technologie schopné odstraňovat tzv. mikropolutanty, tedy chemické látky, které se v životním prostředí (zejména ve vodách) vyskytují ve velmi nízkých koncentracích a mohou být škodlivé. Podle současného návrhu Evropské komise mají farmaceutické a kosmetické společnosti na základě principu „znečišťovatel platí“ financovat minimálně 80 procent souvisejících investičních i provozních nákladů.

Sama Komise ve své dopadové studii připsala farmaceutickým a kosmetickým produktům až 92 procent toxické zátěže, která do čistíren přichází. Rento výpočet je však dnes středobodem ostrého sporu. Požadavky na čištění se mají zavádět postupně až do roku 2045, přičemž národní systémy plateb od výrobců by měly začít fungovat do konce roku 2028.

K tématu:

Vlády členských zemí se však obávají, že vedlejší účinky této regulace pocítí přímo pacienti. Dodatečné náklady totiž mohou způsobit, že běžně dostupná generická léčiva znatelně podraží, nebo je výrobci z menších trhů rovnou stáhnou, neboť se jim nevyplatí je vyrábět.

Litva v této souvislosti výslovně varovala před „dostupností a cenovou přijatelností léků a rizikem jejich nedostatku“. Estonský zástupce upozornil, že problém může být obzvláště vážný právě na menších národních trzích, kde se výrobcům prodej levnějších léků komerčně jednoduše vyrobit už nevyplatí.

Zástupci Rakouska navíc zdůraznili riziko odchodu farmaceutických gigantů z evropského světadílu. „Citlivé oblasti, jako jsou léky, si vyžadují jistotu, že pravidla nepovedou k situaci, kdy se investice a výroba přesunou mimo EU do třetích zemí.“

Tlak na Komisi sílí i kvůli soudu

Kritika ze strany států přichází pouhé tři týdny poté, co generální advokátka Soudního dvora EU Juliane Kokottová doporučila soudu zrušit část směrnice. Dotčené pasáže upravují právě to, kteří výrobci a v jaké výši mají dodatečné čištění platit. Kokottová zpochybnila důkazy použité k připsání mikroznečištění výhradně farmaceutickému a kosmetickému průmyslu a poukázala na to, zda byly řádně zohledněné i jiné zdroje. Její stanovisko sice není pro soudce závazné, soud však podle něj rozhodnout může.

Polsko a další státy argumentují, že by se na konečný rozsudek nemělo nečinně čekat. „Stanovisko generální advokátky naznačuje, že soud může rozhodnout proti ustanovením o rozšířené odpovědnosti výrobců. To je dobrá zpráva, ale ještě není dobojováno,“ uvedl Baranowski s tím, že je nutné jednat hned.

Čas hraje pro výrobce klíčovou roli. Ačkoli se má platit až od roku 2029, výše poplatků se bude počítat z prodejů realizovaných už v roce 2028. Farmaceutické asociace proto upozorňují, že očekávané finanční zatížení ovlivní jejich rozhodování o výrobě a dodávkách léků ještě předtím, než soud o věci definitivně rozhodne.

Evropská komise však zatím k pozastavení pravidel nepřistoupila. „Vnímáme stanovisko generální advokátky a čekáme na konečné rozhodnutí Soudního dvora,“ reagoval na výzvy ministrů výkonný místopředseda Komise Stéphane Séjourné. Komise je podle něj připravena jednat až ve chvíli, kdy bude vynesen právoplatný rozsudek.

Článek je převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.