Možnost umělého oplodnění bez partnera by v Česku podle odhadů využily vyšší stovky až tisíc žen ročně. Na úterní tiskové konferenci Hospodářské komory to řekl ekonom z Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) Aleš Rod. Návrh ministerstva zdravotnictví na úpravu zákona o specifických zdravotních službách v připomínkách kritizují ministerstva všech vládních stran nebo Česká biskupská konference. Změna by měla podle návrhu platit od července 2027.

„Jsme mezi posledními zeměmi, které to neumožňují,“ uvedla na tiskové konferenci Kristýna Zárubová z pacientské organizace IVFka. Spolu s Češkami podle ní tuto možnost nemají také ženy ze Slovenska, Polska či Rakouska.

Podle Roda by nová možnost pokles porodnosti, se kterým se Česko i další západní země potýkají, sice nevyřešila, byla by ale levnější než jiná opatření státu na její podporu. „Můžeme odhadovat, že to budou spíš vyšší stovky singl žen ročně,“ uvedl Rod. Podle zkušenosti z Velké Británie by to bylo asi 800 žen ročně, podle Francie 1 200 až 1 300.

Z asistované reprodukce se rodí šest procent dětí

V současné době se podle prezidenta Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb Šimona Tomana rodí z asistované reprodukce asi 6,3 % dětí. Ročně jich je kolem pěti tisíc. Průměrný věk matky při narození prvního dítěte je podle lékařky Nicole Mardešičové ze Sdružení center u asistované reprodukce 29,2 roku a průměrný věk všech rodiček 30,6 roku. „Za posledních deset let vzrostl o jeden rok,“ dodala s tím, že po pětatřicátém roce klesá i úspěšnost léčby neplodnosti.

„V posledních letech však dochází k významným demografickým sociálním změnám. Zejména ke zvyšování věku prvorodiček, odkládání rodičovství do vyššího věku a nárůstu počtu žen, které nežijí v partnerském svazku, avšak mají zájem založit rodinu,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví v důvodové zprávě k návrhu.

Ženy hledají různá řešení

Ženy, které tuto situaci chtějí řešit, podle něj v současné době často vyhledávají pomoc v zahraničí. Na tiskové konferenci v pondělí zaznělo, že existuje také šedá zóna, ve které ženy hledají dárce spermatu na inzerát přes internet, nebo chodí na kliniky asistované reprodukce s fiktivními partnery. „Z velké části neví, že to má i právní dopad,“ uvedla Zárubová. Stát u takového dítěte eviduje otce, přestože ho žena neuvede v rodném listě.

Kritici návrhu v připomínkách uvádějí, že singl ženy budou samoživitelkami s nárokem na finanční podporu od státu. Upozornilo na to v připomínkách například i ministerstvo zemědělství vedené Martinem Šebestyánem (za SPD). Naopak vládní zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá (ANO) návrh podporuje. Byla by i pro úhradu procesu z veřejného zdravotního pojištění, s čímž ministerský návrh nepočítá.

Juchelka: Stávající pravidla jsou nedostatečná

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vedené ministrem Alešem Juchelkou (ANO) považuje stávající pravidla za nedostatečná, protože se obcházejí. Podle jeho názoru by páry podstupující umělé oplodnění měly prokazovat, že podstoupily léčbu neplodnosti. V ideálním případě by podle připomínek MPSV měly mít možnost této metody jen páry žijící v manželství. „Považujeme proto za žádoucí zakotvit vyšší míru legislativního upřesnění podmínek neplodnosti páru a jejich prokazování,“ uvedlo.

K tématu

Návrh v připomínkách odmítl také ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé). „Ministr s navrhovanou změnou nesouhlasí, neboť představuje zásadní odklon od dosavadní koncepce právní úpravy asistované reprodukce v České republice. Současná právní úprava vychází z principu, že asistovaná reprodukce je zdravotní službou poskytovanou za účelem léčby neplodnosti ženy nebo muže, případně z důvodu prevence přenosu závažných geneticky podmíněných onemocnění,“ napsal jeho úřad.