Na sociálních sítích Zdravotnického deníku se objevilo tvrzení, že děti počaté po IVF tvoří třetinu pacientů dětské onkologie v Motole. Lékaři ho odmítají. Nejde přitom o ojedinělý výkřik, ale o součást dlouhodobějšího fenoménu, kdy se kolem „dětí ze zkumavky“ pravidelně vrací obavy přiživené zjednodušujícími titulky a nepochopením statistik. Co o možných rizicích skutečně říkají dosavadní poznatky?
Komentář o souvislosti IVF a onkologických onemocnění u dětí se objevil u debaty o zpřístupnění asistované reprodukce single ženám. Jeho autorka je toho názoru, že umělé oplodnění nemá být dostupné vůbec.
„Onkopacientů máme už tak dost. 5. patro Motol. Matka podstoupí X cyklů IVF. Nakonec se tedy nějak to dítě narodí… A pak už jen výtah mezi ty plešaté dětské hlavičky. Jsme na třetině celého oddělení. (…) Jsou to všechno neoficiální statistiky z té dětské onkologie v Motole, kterých si už všímají i tamní lékaři,“ napsala. Komentář obsahoval také tvrzení, že dětští onkologičtí pacienti v Motole počatí prostřednictvím IVF nejčastěji trpí rakovinou ledvin.
Podobné komentáře však nevznikají ve vzduchoprázdnu. Tvrzení o zdraví dětí po IVF se ve veřejném prostoru drží už léta. Často jde o důsledek dlouhodobě se opakujících mediálních zjednodušení a poplašných titulků, které vytrhávají z kontextu reálné vědecké studie. Zkratkovitá interpretace odborných dat pak na sítích snadno živí představu, že jsou tyto děti celkově nemocnější.
Mohlo by vás zajímat
Protože však v aktuálním komentáři navíc zazněla závažná tvrzení dotýkající se konkrétního pracoviště, redakce Zdravotnického deníku se rozhodla tématu podrobně věnovat. Oslovila přímo Kliniku dětské hematologie a onkologie v Motole i odborníky na dětskou onkologii.
Motol: Děti po IVF netvoří třetinu našich pacientů
Přednostka kliniky Lucie Šrámková upozorňuje, že tamní lékaři způsob početí pacientů systematicky neevidují. Zjišťují ho pouze při anamnéze, a to nejednotně. Tvrzení, že děti po IVF tvoří přibližně třetinu pacientů dětské onkologie, však podle ní neodpovídá žádným publikovaným datům ani zkušenostem přímo na klinice.
Odkazuje na velké populační studie z Velké Británie, Skandinávie, Nizozemska a USA, které zahrnují stovky tisíc dětí po asistované reprodukci. „Celkové riziko dětských nádorů v nich buď zvýšené není, nebo jen mírně. V Česku se po asistované reprodukci rodí kolem čtyř až pěti procent dětí. I při mírně vyšším riziku by tedy tyto děti tvořily nanejvýš jednotky procent našich pacientů, rozhodně ne třetinu,“ podtrhuje přednostka.

A připomíná, že možná souvislost mezi asistovanou reprodukcí a dětskými nádory se v odborné literatuře sleduje více než dvě desetiletí. Jedním z problémů výzkumu je obtížné oddělení vlivu samotné metody od příčin neplodnosti rodičů. Jednotlivá pracoviště navíc nemají dostatečný počet pacientů, aby mohly takovou souvislost spolehlivě vyhodnotit.
Častější rakovinu ledvin studie nepotvrzují
Oporu ve faktech nemá podle docentky Šrámkové ani tvrzení o zvýšeném výskytu nádorů ledvin – nepodporuje ho odborná literatura a ani motolská klinika takový trend nezaznamenala. „I pokud by se v určitém období vyskytlo více dětí s nádorem ledvin narozených po IVF, není to možné vzhledem k počtu pacientů hodnotit jako zvýšené riziko,“ doplnila.
Britská populační studie publikovaná v časopise The New England Journal of Medicine sledovala 106 013 dětí narozených po asistovaném početí. Celkový počet nádorových onemocnění odpovídal očekávanému výskytu v běžné populaci: výzkumníci zaznamenali 108 případů oproti 109,7 očekávaného případu. Zvýšené riziko nádorů ledvin nezjistili.
Podobný závěr přinesla také metaanalýza 16 observačních studií publikovaná v roce 2025 v časopise Frontiers in Oncology. U nádorů ledvin vyšel relativní odhad rizika 1,27, interval spolehlivosti však zahrnoval i hodnotu 1, takže zvýšení nebylo statisticky průkazné.
„V některých studiích se opakuje mírně vyšší výskyt hepatoblastomu, tedy vzácného nádoru jater. Částečně ho ale vysvětluje nízká porodní hmotnost a absolutní riziko zůstává velmi malé,“ vysvětluje Šrámková.
S tím, že by děti narozené po IVF tvořily neobvykle vysoký podíl dětských onkologických pacientů, nesouhlasí ani přednosta Kliniky dětské onkologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Štěrba. „S kolegy z Motola se pravidelně setkáváme, diskutujeme společně o našich i jejich datech a zatím jsme neznamenali žádný reálný náznak, že by v jejich či našich datech takové – alespoň signály – byly,“ uvádí.
Absolutní riziko zůstává nízké
Výsledky výše zmíněných i dalších studií zabývajících se tím, zda děti narozené po asistované reprodukci mají vyšší riziko nádorových onemocnění, nejsou podle Štěrby jednotné a liší se i podle použité metody. Ukazuje to také nová dánská kohortová studie publikovaná letos v říjnu na webu JAMA Network. Sledovala více než 1,08 milionu dětí, z nichž 37 228 bylo počato některou z metod asistované reprodukce.
U dětí počatých prostřednictvím asistované reprodukce jako celku zjistili autoři vyšší výskyt nádorových onemocnění než u dětí počatých bez těchto metod. Incidence činila 23,6 oproti 18,3 případu na 100 tisíc osoboroků. V analýze autoři vypočítali hazard ratio (HR) 1,26 (95% interval spolehlivosti 1,07–1,48).
Významné však byly rozdíly mezi jednotlivými metodami. U konvenčního IVF studie zvýšení rizika neprokázala. Vyšší výskyt zaznamenala u dětí po transferu zmrazených embryí (FET) a po metodě ICSI, při níž se spermie přímo vpravuje do vajíčka. U těchto postupů se objevily souvislosti s některými typy leukémií, lymfomů, sarkomů měkkých tkání a nádorů centrálního nervového systému.
Za zásadní Štěrba považuje, že celkové riziko zůstává nízké. „Důležitá jsou absolutní čísla. Celková incidence činila 23,6 oproti 18,3 případům na 100 tisíc osobo/roků. Rozdíl tedy odpovídal přibližně pěti případům navíc na 100 tisíc dětí sledovaných jeden rok. Nejde o procenta nemocných dětí ani o údaj o úmrtích,“ vysvětluje.
Výsledky ovlivňuje i metodika výzkumu
Výsledky je podle profesora Štěrby třeba číst v kontextu různorodosti samotných postupů. Souhrnné označení IVF podle něj může fungovat jako jakási „černá skříňka“.
„Neznamená to, že nevíme, co lékaři při léčbě neplodnosti provádějí. Pro výzkum však potřebujeme přesně rozlišit příčinu neplodnosti, způsob oplodnění, podmínky kultivace embryí nebo přenos čerstvého či rozmrazeného embrya. Tyto postupy se navíc kombinují a v čase mění. Souhrnná nálepka proto může zastírat rozdíly, které jsou pro interpretaci výsledků podstatné,“ konstatuje.

Do výsledků vstupují také charakteristiky rodičů. Příčina neplodnosti, věk, genetické dispozice a další zdravotní okolnosti mohou ovlivnit jak volbu léčby, tak zdravotní stav potomků. Kvalitní studie se tyto vlivy snaží oddělit statistickým zohledněním, zcela je ale odstranit nelze.
Záleží proto i na tom, s kým výzkumníci děti srovnávají. Jiný obrázek může dát srovnání se všemi dětmi počatými přirozeně a jiný srovnání s potomky rodičů, kteří měli obdobné problémy s plodností, ale počali jiným způsobem. Štěrba zároveň upozorňuje, že nelze všechny nálezy automaticky vysvětlovat neplodností rodičů.
„Přiměřený závěr tedy je, že existují signály možného zvýšení rizika u některých postupů a diagnóz, které vyžadují další výzkum. Neopravňují však k plošnému tvrzení, že IVF způsobuje dětské nádory,“ zdůrazňuje.
Propojení registrů by umožnilo další výzkum
V Česku je k dispozici Národní registr reprodukčního zdraví, který zahrnuje mimo jiné údaje o asistované reprodukci, a Národní onkologický registr. Vedle nich fungují také klinické databáze dětské onkologie v Praze a Brně.
Podle Šrámkové by bylo technicky možné údaje z reprodukčního a onkologického registru propojit, a to díky rodnému číslu. „Omezením je, že starší data reprodukčního registru nejsou úplná,“ uvádí. Za vhodné řešení považuje analýzu na celostátní úrovni, kterou by měl provést Ústav zdravotnických informací a statistiky ve spolupráci s odborníky.
Také Štěrba považuje propojení dostupných dat za důležité. Upozorňuje však, že samotná existence registrů ještě neznamená, že jsou jejich údaje skutečně využitelné pro dlouhodobé sledování zdravotního stavu dětí. Dokončená a validovaná česká analýza propojující způsob početí s následným výskytem nádorových onemocnění podle něj zatím neexistuje.
K tématu
- „Dáváme je na pospas úchylákům.“ Proč má Česko zrušit bariéry u umělého oplodnění?
- Ženy chtějí dítě, medicína umí pomoci. Jenže čas běží a zákony zaostávají
Pro spolehlivé vyhodnocení případných rizik by navíc bylo nutné děti sledovat nejméně do konce dospívání, u dlouhodobých zdravotních následků až do dospělosti.
Oba lékaři zároveň upozorňují, že není důvod k obavám, jaké vyvolávají zjednodušené mediální zkratky a nepodložená tvrzení na sociálních sítích. „Pro rodiče je důležité vědět, že dosavadní data jsou spíše uklidňující,“ říká Šrámková.
„Rodičům bych především sdělil, že dostupné poznatky nedávají důvod k pocitu viny. Výzkumné signály je třeba poctivě sledovat a vysvětlovat, stejně jako je třeba odmítnout nedoložená tvrzení, která z nich vytvářejí obraz častého onemocnění nebo úmrtí dětí,“ dodává Štěrba.
