Možnosti reprodukční medicíny se rozšiřují, česká legislativa jim ale ne vždy stačí. Odborníci upozorňují, že single ženy nemohou v Česku legálně podstoupit asistovanou reprodukci a že zmrazení vajíček, které může oddálit rozhodnutí o mateřství, není zárukou budoucího těhotenství. Podle nich je třeba nejen změnit pravidla, ale také ženám včas poskytovat informace o plodnosti.
Průměrný věk žen při narození prvního dítěte v Česku dosahuje 29,2 roku a dál roste. Odkládání rodičovství přitom naráží na biologické limity. Zatímco mužům se průběžně tvoří nové spermie, ženy se rodí s určitým počtem vajíček, jejichž množství i kvalita se postupně snižují. Věk 35 let se v reprodukční medicíně často uvádí jako důležitý milník, po němž se šance na početí a úspěšnou léčbu dále zhoršují.
„V 35 letech už nejenom šance na přirozené početí klesá, ale zároveň klesá i úspěšnost naší léčby v reprodukční medicíně,“ upozornila předsedkyně Spolku center asistované reprodukce (SCAR) Nicole Mardešićová na tiskové konferenci, kterou SCAR uspořádal společně s Hospodářskou komorou a Asociací soukromých poskytovatelů zdravotních služeb.
Biologie nepočká
Pokud žena odloží první těhotenství do vyššího věku, zvyšuje se riziko, že nakonec bude mít méně dětí, než původně plánovala. Do rozhodování vstupují osobní, partnerské i pracovní okolnosti, biologické možnosti se jim ale nedokážou vždy přizpůsobit.
Podle Mardešićové by proto informace o plodnosti měly být součástí vzdělávání už na základních a středních školách. Výuka sice zahrnuje fungování reprodukčního systému, informace o tom, jak se plodnost v průběhu života mění, však podle ní často chybějí.
„Nemůžeme se pak divit, že ženy, které se poté dostanou do reprodukčního věku, nedostanou správné informace včas. Nechci ženy strašit, ale chci, aby znaly konsekvence a rizika svých rozhodnutí. Pokud se rozhodnu odložit těhotenství do vyššího věku, v pořádku, mám pro to svoje důvody, ale musím mít informace a vědět, co to znamená, co se může stát a jaké jiné možnosti třeba v budoucnu mám,“ podtrhla lékařka.
Zmrazení vajíček má své limity
Zájem o takzvaný social freezing, tedy preventivní zmrazení vajíček pro případné budoucí využití, podle odborníků roste. Zásadní je ale věk ženy v době odběru, její ovariální rezerva a počet získaných vajíček. Pokud žena tuto možnost začne řešit až v pokročilejším reprodukčním věku, nemusí se podařit získat dostatečný počet vajíček, který by jí dával dobrou šanci na budoucí těhotenství.
Místopředseda Spolku center asistované reprodukce a předseda Sekce asistované reprodukce ČGPS Štěpán Machač upozornil, že ženy přicházejí ke zmrazení vajíček někdy až ve chvíli, kdy už jejich kvalita a množství nejsou optimální. Za věk, kdy by ženy mohly tuto možnost zvažovat, označuje přibližně 28 až 33 let.
Neznamená to ale, že by si vajíčka měly nechat zamrazit všechny ženy v tomto věku. Výsledek ovlivňuje také ovariální rezerva, tedy zásoba vajíček ve vaječnících. Nízký věk proto sám o sobě nezaručuje, že jich žena bude mít dostatek. U některých pacientek může být jejich počet nízký už v mladším věku.
Rozhodnutí by proto měla předcházet důkladná konzultace, při níž žena získá informace o reálných možnostech i omezeních metody. Samotné uchování vajíček totiž nezaručuje, že z nich později vznikne těhotenství a narodí se dítě.
Když žena nemá partnera a čas se krátí
Včasná informovanost je důležitá také pro ženy, které chtějí mít dítě, ale dosud nenašly partnera. Pokud mají nízkou ovariální rezervu nebo se k řešení plodnosti dostanou až v pokročilejším věku, nemusí pro ně být zmrazení vajíček účinnou cestou. V některých případech by se přitom chtěly pokusit o těhotenství s vlastními vajíčky bez čekání na partnerský vztah.
„Jsou ženy, které kdyby se mohly léčit bez partnera jako single ženy, tak by se léčily. Jsou na těhotenství připravené po všech stránkách. Emocionálně, fyzicky, biologicky, samozřejmě finančně,“ uvedla Mardešićová.
Česká právní úprava však v současnosti vyžaduje společnou písemnou žádost ženy a muže, a léčbu tak ženám bez partnera neumožňuje. To může představovat závažnou překážku pro pacientky, které nemají dostatek času na další odkládání početí.
Edukovat politiky o tom, že je 21. století
Odborné společnosti a poskytovatelé se v otázce zpřístupnění asistované reprodukce single ženám shodují, což podle Machače není v jiných tématech samozřejmé. „Jako odborná společnost o tom mluvíme už pět let. Vidíme, že ostatní rozvinuté země v Evropské unii se k tomu staví úplně jinak a umožňují to,“ uvedl.
Přestože Česká republika patří v úspěšnosti a technických možnostech asistované reprodukce ke špičce, v celkovém měřítku není hodnocená dobře. Důvodem je podle Machače právě neumožnění přístupu k asistované reprodukci single ženám. „Pak se můžeme tvářit, že umíme medicínu, když společensky jsme na konci,“ řekl otevřeně.
K tématu:
- Už žádní fiktivní partneři. Chystá se revoluční změna v asistované reprodukci
- Ostrý spor o asistovanou reprodukci. MPSV žádá stopku pro single ženy i zákaz zmrazování vajíček
Podle Mardešićové je nutné v tomto směru vzdělávat celou populaci – nejenom širokou veřejnost, ale třeba i politiky. Jako příklad uvedla postoj ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).
Tento resort totiž žádá, aby asistovanou reprodukci mohly podstupovat jen manželské páry. Požaduje také úplný zákaz finančních odměn za dárcovství gamet. Navíc z něj chce vyloučit sociálně slabé a také lidi v manželství. A zakázat chce i zmražení vajíček z jiných než zdravotních důvodů.
„Když to sesumíruji, tak mladá žena by si vajíčka zamrazit nemohla. Pak by čekala, až si ji někdo vezme, aby se mohla léčit. Než by se to stalo, tak by se jí vyčerpala ovariální rezerva a darovaná vajíčka by taky nedostala, protože už bychom neměli ani žádné dárkyně. Tohle je přání ministerstva práce a sociálních věcí. Za mě v 21. století úplně protichůdná cesta,“ popsala Mardešićová.
Regulace ano, ale ne proti lidem
Podle Machače by i v případě rozvolnění pravidel pro single ženy stále fungovala určitá pravidla. „Musíme si říct, které ženy to budou, jakou metodu provádět, aby to bylo co nejjednodušší a pro zdravotnický systém nějakým způsobem přijatelné. Měli bychom vědět, kdo jsou dárci. A že když se narodí dítě z darovaných vajíček nebo spermií a něco mu je, tak aby se ten dárce znovu nepoužíval,“ vyjmenoval některé.
Regulace tak podle něj musí být rozumná a nesmí jít proti lidem. „Přestaňme obcházet systém a přestaňme se k ženám, který chtějí dítě, chovat tak, že jim to neumožníme,“ apeloval.
