„Ty to necítíš?“ Otázka na čich a jeho ztrátu patřila v době covidové pandemie v Česku mezi ty nejčastější. Právě tento příznak, který lidé do té doby neznali, patřil mezi typické dopady této nakažlivé nemoci. Lékaři na základě nejlepších důkazů nemocné uklidňovali, že se jim brzy vrátí. Jenže nové výzkumy ukazují, že to nebude tak snadné. Informoval o tom časopis Otolaryngology–head and neck surgery.

Čich je smysl, který moderní člověk využívá ze všeho nejméně – nemá pro něj už totiž tolik uplatnění. Kolem nás se nepotulují predátoři, jejichž zápach by nás měl varovat. A nemusíme pomocí nosu testovat, zda nás nezabije kousek neznámého ovoce, na který jsme narazili. Také partnerky si už nevybíráme jako naši pravěcí prapředkové podle toho, jestli u nich podle čichu nerozpoznáme plodnou fázi. A tak tento smysl ztrácel evolučně svůj význam až do současného stavu.

Jeho ztrátu proto lidé nepociťují většinou nijak tragicky – pokud se nepojí s nějakým dalším problémem. A hlavně: lidé podle nové studie nejsou příliš schopní popsat, o kolik procent tohoto smyslu přišli. Právě to je podle tohoto výzkumu největší problém s covidovou ztrátou čichu: jeho částečný úbytek.

Podle průzkumu vědců z Lékařské fakulty Virginia Commonwealth University více než polovina respondentů trpí poruchou čichu i pět let po počáteční infekci.

Mohlo by vás zajímat

„Naše data ukazují, že spousta lidí pociťuje zdravotní následky covidu i několik let po nemoci a stále hledá pomoc s těmito příznaky,“ uvedl na webu Otolaryngology–head and neck surgery Richard Costanzo, který se na výzkumu podílel. „Musíme najít nové způsoby, jak pomoci lidem trpícím poruchami čichu a chuti, ať už jsou způsobeny covidem nebo jakýmikoli viry.“

Ztráta čichu v číslech

Během prvních vln pandemie patřila ztráta čichu k nejčastějším příznakům nové nemoci; postihla až polovinu pacientů. Zatímco většina z nich se jeho návratu dočkala po několika týdnech či měsících, u jiných porucha přetrvávala i několik let po počáteční infekci.

„Dlouhodobá ztráta čichu může výrazně ovlivnit kvalitu života. Pacienti často vyjadřují obavy, že nejsou schopni vnímat vlastní tělesný pach nebo pachy spojené s nebezpečím, jako jsou úniky plynu, kouř nebo zkažené jídlo,“ popsali autoři práce největší problémy spojené s poškozením tohoto smyslu. „Pouze částečné zotavení nebo narušený čich mohou způsobit emocionální utrpení. Když jídlo najednou začne nepříjemně vonět a chutnat, mohou lidé trpět ztrátou chuti k jídlu, nutričními nedostatky, nezdravým úbytkem hmotnosti a depresivními příznaky.“

Šest let výzkumu

Tým ze zmíněné univerzity zkoumá dopady ztráty čichu už od roku 2020. Tehdy s tím začal u skupiny dvou tisícovek dospělých s pozitivním testem na virus SARS-CoV-2, kteří hlásili jako příznak ztrátu čichu. Od té doby pokračuje ve sběru dat prostřednictvím následných průzkumů, aby lépe porozuměl tomu, jak se příznaky pacientů a stav jejich zotavení měnily v průběhu času. Konkrétně to bylo za dva roky a naposledy pět let po nahlášení prvních příznaků ztráty čichu.

V dvouletém následném průzkumu uvedlo 38,2 procenta ze 267 respondentů úplné zotavení čichu, 54,3 procenta částečné zotavení a u 7,5 procenta nedošlo k žádnému zotavení nebo že se jejich čich zhoršil.

Nejnovější průzkum, provedený na konci roku 2025, od té doby odhalil pouze mírné zlepšení ve výsledcích týkajících se čichu. Ze 419 respondentů popsalo 44,2 procenta úplné zotavení, 48,4 procenta částečné zotavení a 7,4 procenta žádné zotavení.

Vzhledem k tomu, že podíl osob bez čichu po pěti letech odpovídal trendům zaznamenaným po dvou letech, vědci naznačují, že pravděpodobnost zotavení se po uplynutí dvouletého období ustálí. Lidé, kteří se ze ztráty během dvou let zotavili úplně, už návrat problému nezaznamenali. Ale u většiny těch, kteří se nezotavili, nedošlo ani po pěti letech k žádným významným změnám.

Psali jsme

Pravděpodobnost úplného zotavení po pěti letech byla výrazně vyšší u mladších lidí ve věku do 40 let (61,7 %) ve srovnání s těmi staršími (34 %). Vědci poznamenávají, že to může být způsobeno skutečností, že mladší lidé mají obvykle větší schopnost buněčné regenerace ve svém čichovém systému.

„Tělo je velmi schopné regenerovat buňky, které potřebujeme, včetně buněk v čichovém systému. Ale s přibývajícím věkem se regenerace zpomaluje a zotavení trvá déle,“ dodal Costanzo.

Budoucnost léčby

Vědci uvádějí, že jejich výsledky zdůrazňují význam včasného sledování a léčby příznaků ztráty čichu. Právě toto období totiž může být klíčové pro jeho obnovení. A co léky? Ty bohužel zatím neexistují, ale o to silnější roli by měla mít terapie.

Současná léčba zahrnuje čichový trénink. Pacienti při něm v průběhu času aktivně vdechují různé vůně – jako citron, mátu peprnou a arašídové máslo – s cílem stimulovat nervové dráhy a přeučit mozek.