Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková ukončuje své působení ve vedení svazu, v jehož čele stojí od roku 2010. Se sociálními partnery se rozloučila na jednání sociální tripartity, které se uskutečnilo 18. listopadu na ministerstvu práce a sociálních věcí. Již dříve oznámila, že na listopadovém sjezdu nebude znovu kandidovat na předsednickou ani žádnou jinou funkci.
„Delegátům konferencí jsem oznámila své rozhodnutí, že již nebudu kandidovat na funkci předsedkyně ani na žádnou jinou funkci,“ uvedla Žitníková 29. října na webu odborového svazu v článku věnovaném krajským konferencím. O jejím rozloučení se sociálními partnery informoval odborový svaz ve zprávě z jednání sociální tripartity.
Za přínos sociálním službám převzala ocenění
Svůj záměr odejít z vedení odborů oznámila Žitníková už před říjnovým výročním kongresem Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS). Na této akci také převzala ocenění za významný přínos k rozvoji sociálních služeb, které jí předal prezident asociace Jiří Horecký.
Ve svém vystoupení na kongresu Žitníková upozornila na fyzickou a psychickou náročnost práce v sociálních službách a na nedostatečné platové a mzdové ohodnocení zaměstnanců. Poděkovala také za spolupráci bývalému i současnému vedení ministerstva práce a sociálních věcí a zástupcům poskytovatelů sociálních služeb. Připomněla, že přestože se při jednáních ne vždy podařilo dosáhnout shody, diskuse zůstávaly korektní a bez osobních útoků.
Mohlo by vás zajímat
Její práci v minulosti ocenil také bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Vyzdvihl její pracovitost, vytrvalost, houževnatost, férovost a korektnost, přestože při společných jednáních často zastávali rozdílné názory.
Protesty proti rušení nemocnic a boj za vyšší platy
Během šestnácti let v čele zdravotnických odborů se Žitníková účastnila řady vyjednávání s vládami i protestních akcí. Již na začátku svého působení vystupovala proti zdravotnickým reformám vlády Petra Nečase a plánovanému omezování nemocniční péče. V roce 2012 se zapojila do protestů proti rušení nemocnic a odborový svaz vyhlásil stávkovou pohotovost. V dalších letech patřily mezi hlavní požadavky odborů desetiprocentní navyšování platů zdravotníků a sjednocení odměňování zaměstnanců nemocnic bez ohledu na jejich právní formu.
Za covidu vyjednávala mimořádné odměny
Významnou roli sehrála Žitníková také během covidové pandemie. Společně s dalšími odborovými představiteli vyjednávala s vládou o mimořádných odměnách pro zaměstnance nemocnic a sociálních služeb. Odbory prosazovaly, aby na ně dosáhli nejen zdravotníci přímo pečující o pacienty s covidem, ale také další zaměstnanci zdravotnických zařízení. Svaz se následně podílel i na právních sporech o doplacení covidových odměn zdravotnickým záchranářům.
Dohoda s lékaři i nenaplněné požadavky
V prosinci 2023 byla Žitníková jednou ze signatářů dohody mezi ministerstvem zdravotnictví, Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a zástupci zdravotníků, která pomohla ukončit protest nemocničních lékařů proti nadměrným přesčasům. Dohoda přinesla zvýšení příjmů lékařů o pět až patnáct tisíc korun měsíčně podle dosaženého vzdělání a pětiprocentní navýšení odměňování ostatních zdravotníků a nezdravotnických zaměstnanců nemocnic.
Napsali jsme
- Babiš mluví o úspěchu, odbory o prohře. Na plošné zvýšení platů ve zdravotnictví chybějí peníze
- Zvýšení platů o 6 % a 12 miliard navíc. Zdravotnické odbory píšou Babišovi
- Slíbili miliardy, v rozpočtu je zlomek. Zdravotnické odbory varují před papírovým navýšením platů
Vedle dosažených výsledků však zůstaly i nenaplněné požadavky. Odborům se například nepodařilo prosadit jednotný systém odměňování zdravotníků bez ohledu na právní formu nemocnice. Rozdíly mezi zaměstnanci odměňovanými platem a mzdou tak patří k problémům, na které svaz dlouhodobě upozorňuje.
Od zdravotní sestry do čela odborového svazu
Dagmar Žitníková vystudovala střední zdravotnickou školu v Hranicích na Moravě a následně absolvovala specializační vzdělávání v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči. V letech 2007 až 2010 si doplnila vysokoškolské vzdělání na Vysoké škole aplikovaného práva v Praze.
Profesní dráhu zahájila ve Fakultní nemocnici Olomouc na centrálních operačních sálech a jednotce intenzivní péče. Pracovala také v domově důchodců, ústavu pro děti s mentálním postižením a jako obvodní sestra. Od roku 1992 působila na anesteziologicko-resuscitačním oddělení nemocnice ve Valašském Meziříčí. V roce 2004 přešla na zdravotnickou záchrannou službu Zlínského kraje.
V odborech začala působit v roce 1998. O čtyři roky později byla zvolena do výkonné rady odborového svazu a v prosinci 2005 se stala jeho místopředsedkyní. Do čela Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR byla poprvé zvolena 25. listopadu 2010. Funkci předsedkyně následně obhájila na sjezdech v letech 2014, 2018 a 2022.
