Čeští pacienti o využití léčebného konopí často vědí víc, než jejich vlastní lékaři. Může pomoci tisícům českých nemocných, kteří trpí například Parkinsonovou nemocí, roztroušenou sklerózou nebo rakovinou. Dosud ale konopí na lékařský předpis získalo pouze deset pacientů. Naprostá většina nemocných je tak odkázána na černý trh nebo vlastní pěstování a pokoutně získané informace. A to i přesto, že používat léčebné konopí je u nás legální téměř dva roky. Zbourat bariéru mezi pacienty a lékaři a současně nabídnout dostatek informací a zkušeností podložených vědeckými důkazy i klinickou praxí si klade za cíl právě probíhající konference Medical Cannabis Conference na téma „Léčebné konopí a jeho uplatnění v praxi“.
„Zjednodušeně řečeno, říkáme lékařům, že mají léčit něčím, co bylo ještě donedávna považováno za nebezpečnou drogu. Jsou zde ale nemocní, kteří objektivně mohou z léčebného konopí profitovat,“ přibližuje českou situaci Tomáš Zábranský, ředitel společnosti ResAd, která konferenci spoluorganizuje. Lékaři, stejně jako sestry a další odborní pracovníci ve zdravotnictví se zde spolu se zástupci pacientských organizací mohou seznámit s tím, jak se vyvíjí výzkum léčebného konopí a jeho účinných látek kanabinoidů, i jak funguje léčebná praxe v zahraničí.
Joint z rukou lékaře?
Léčebné konopí je nejen v Česku poněkud kontroverzní téma. Na jedné straně přibývá studií a s nimi i důkazů o jeho pozitivních účincích na pacienty s celou řadou diagnóz, ale na té druhé přetrvávají názory, že jde o nedostatečně podloženou metodu léčby, která má svá rizika. „Kanabinoidy mají terapeutický potenciál u většiny lidských nemocí, například u obezity/metabolického syndromu, diabetu, neurodegenerativních onemocnění, psychiatrických diagnóz, osteoporózy i kožních onemocnění,“ popisuje profesor Raphael Mechoulam, který působí na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, kde se věnuje výzkumu využití kanabinoidů v medicíně. Podle něj je již spolehlivě prokázán efekt této léčby u pacientů mimo jiné s chronickou bolestí, post-traumatickou stresovou poruchou, těch, co trpí vedlejšími účinky chemoterapie a to včetně dětí. Objevení pozitivního efektu konopí přitom není žádnou moderní novinkou, zkušenosti s touto léčbou byly již ve starověku a léčebnému konopí předpovídal velkou budoucnost také osobní lékař královny Viktorie.
Aby léčba byla skutečně efektivní, je nutné pacientovi nabídnout správnou dávku kvalitního léku, který má co nejméně vedlejších účinků. Právě to zásadně ovlivňuje způsob, jakým pacient kanabiody přijímá. Nejrozšířenější a nejsnáze dostupné je kouření konopí. Pro nemocné má zásadní výhodu v podobě rychlého nástupu účinku a pro ty, co mají zkušenosti s kouřením cigaret, jde navíc i poměrně jednoduchý způsob, jak dosáhnout kýženého efektu. „Kouření léčebného konopí je sice nejběžnější, ale přináší celou řadu rizik. Mezi pacienty jsou značné rozdíly v tom, jak kanabinoidy vstřebávají, a tedy jejich lékař nemá možnost určit, jaké množství bude vhodné pro konkrétního pacienta,“ upozorňuje Yehuda Baruch, psychiatr, který působil jako ředitel Programu léčebného konopí v Izraeli. Podle něj běžně dochází k situaci, že se pacienti volící kouření léčebného konopí radí se svými přáteli. Zhruba 15 % nemocných pak léčby zanechá kvůli vedlejším účinkům. „Jejich situaci je možné řešit, pokud se obrátí na svého lékaře,“ dodává Baruch.
Kouření znamená nejen problém s dávkováním. Nalézt správnou dávku pro pacienta, aby léčebné konopí přineslo úlevu od zdravotních problémů, a přitom nemělo psychoaktivní účinky, je složité. „Když užíváte marihuanu z rekreačních důvodů, počítáte s jistou nevolností a klidně si jdete lehnout, aby účinek odezněl. Pokud jste nemocní a potřebujete chodit do práce, nemůžete řešit, že dostanete záchvat smíchu uprostřed důležité pracovní schůzky. Pouze se chcete zbavit bolesti,“ popisuje možné komplikace Baruch. Problematické je také řízení v době, kdy je pacient léčen pomocí konopí. V Izraeli po celou dobu léčby řídit nesmí, což je podle něj po medicínské stránce špatně. Důležité je, aby se pacienti mohli co nejdříve vrátit ke svému běžnému životu a k tomu patří i řízení auta. Například v Kanadě je legální řídit po šesti hodinách od konzumace konopí a to bez ohledu na způsob, jakým bylo přijato.
Část pacientů, zejména celoživotních nekuřáků, navíc kouřit nechce, protože je jim to nepříjemné. Nemluvě o možném riziku poškození dýchacích cest, které může kouření vyvolat. „Pokud si pacient obstará konopí na černém trhu, není možné zaručit jeho kvalitu. Při laboratorních testech takto získaného konopí jsou často nalezeny rezidua pesticidů, která přetrvávají i v kouři. Pacienti ale nemají šanci zjistit, zda je právě jejich konopí bezpečné,“ popisuje další možná rizika profesor Ethan Russo, člen Mezinárodní společnosti pro výzkum kanabinoidů (International Cannabiniod Research Society). Část objevených pesticidů je přitom prokazatelně neurotoxická a mohou vyvolat epilepsii, případně zhoršit stav nemocného.
Konopné sladkostí pro dospělé lákají děti
Ideální není ani konzumace různých sladkostí s obsahem konopí. „Tyto produkty neprochází žádnou skutečnou kontrolu kvality. Protože vypadají jako běžné sladkosti, mohou zaujmout i děti, pro které ale nejsou vhodné,“ dodává Russo. Při tomto požití je také velmi obtížné stanovit vhodnou dávku, aby měla požadovaný léčebný efekt. Navíc očekávaný stav nastupuje se značným časovým odstupem, což pacientům nevyhovuje. Není tak možné jasně určit, kolik takových sušenek by měl pacient sníst s ohledem na své potíže, aby přitom neměl nežádoucí účinky. „Jako lékař jsem jednoznačně proti, aby takto byli léčeni pacienti. Potřebujeme co nejpřesněji vědět, co nemocným podáváme a také v jakém množství,“ varuje Baruch.
Řešením mohou být konopné náplasti, které nyní prochází testováním. Ty jsou výhodné, protože účinné látky uvolňují rovnou do krve. Nemají vedlejší psychoaktivní účinky a ani závislostní potenciál. Na jejich běžné praktické využití si ale budou muset nemocní ještě nějaký čas počkat. Dostupnější jsou vaporizéry. „Jejich výhodou je rychlý nástup účinku. Snadno se určuje vhodná dávka, aby neměla psychoaktivní účinky. Oproti kouření jde také o zdravější variantu,“ vysvětluje Arno Hazekamp, nizozemský expert na standardizované pěstování, kontrolu kvality a vývoj produktů z konopí. Vaporizéry jsou podle něj prozkoumanou a bezpečnou možností, která je navíc pacienty dobře přijímaná, i když je volí zatím asi čtvrtina nemocných.
Konopí není všelék
I když léčebné konopí a přesněji kanabinoidy přináší celou řadu výhod, automaticky to neznamená, že jde o řešení všech zdravotních problémů, které nemá vůbec žádná rizika. Výsledky mnoha studií jsou víc než nadějné, stejně tak klinická praxe přináší případy spokojených pacientům, kterým se prokazatelně ulevilo a oni se opět cítí dobře. Nic z toho by ale nemělo převážit nad racionálním pohledem na věc. „Dobrá léčba je taková, která je efektivní, bezpečná, standardizovaná a dostupná, a to i finančně,“ doplňuje Russo. V praxi to musí znamenat jasná pravidla pro využívání léčebného konopí.
V Izraeli, kde je léčebné konopí nejrozšířenější, došlo k poněkud paradoxní situaci. O pozitivním efektu léčby zde veřejnost nepochybuje, naopak zájem o terapii je obrovský. „Lidé v Izraeli si myslí, že konopí je jen prospěšné a nemá žádné vedlejší účinky. Strach z možných problémů spojených s jeho užívání se zcela rozplynul, což není ideální,“ upozorňuje Baruch.
Ludmila Hamplová
