TOP 5 doplňků stravy, za které je zbytečné vyhazovat peníze

Ginkgo, garcinia, třezalka, echinacea, glukosamin s chondroitinem - pět známých a velice prodávaných rostlin či látek, jejichž účinek je většinou nulový. Foto: Koláž ZD

Obchod s doplňky stravy jenom kvete. Ve Spojených státech, stejně jako u nás. Dodavatelé doplňky vychvalují, protože prý působí blahodárně na naše zdraví, a to v široké škále různých účinků od snižování váhy, přes zlepšování paměti až pod posilování a tvarování těla, či předcházení rakovině. Mnohá tvrzení na internetu, v časopisech a letácích prodejců o úžasných účincích těchto výrobků, jsou nepravdivá. Steven Salzberg, profesor lékařské fakulty Johns Hopkins University, na svém blogu vybral pětici populárních doplňků stravy, které jsou ve skutečnosti k ničemu a utrácet za ně je stejné jako vyhazovat peníze oknem, v horším případě si i zahrávat se zdravím. Které mezi ně patří? Určitě je znáte, jsou u nás také populární.

 

Profesor Salzberg je skeptik, který se zabývá bioinformatikou, genomikou, evolucí a souvisejícími tématy. Jeho blogy se objevují na stránkách Forbesu. V úvodu svého přehledu připomíná, že doplňky stravy nejsou regulovány stejným způsobem jako léky a americký úřad pro potraviny a léky FDA (Food and Drug Administration) tudíž nezkoumá jejich účinnost a bezpečnost. Podobná je situace i v Česku. Složení a vlastnosti těchto výrobků deklaruje jejich výrobce. FDA může zasahovat pouze, pokud je prodej doplňků provázen tvrzeními, která jsou falešná, například když slibují zázračné zhubnutí. Také u nás je striktně stanoveno, jaká tvrzení jsou nepřípustná. „Doplňky stravy nemohou dle platných právních předpisů deklarovat vlastnosti prevence, léčby nebo vyléčení onemocnění nebo na tyto vlastnosti odkazovat,“ sdělil ZD před časem Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Na možná rizika, spojená s užíváním doplňků stravy a jejich interakcemi s léky, jsme upozornili nedávno v článku, kde mj. uvádíme, že kvůli nim ročně skončí 23 tisíc Američanů na lékařské pohotovosti.

„Mnohé z nejprodávanějších doplňků má slabé nebo žádné důkazy pro tvrzení, která jsou o nich uváděna a drtivá většina lidí nemá z jejich užívání žádný prospěch,“ píše profesor Salzberg a uvádí těchto pět ingrediencí, jež se objevují ve stovkách různých přípravků a které „byste neměli užívat“:

1. Ginkgo biloba

Ginkgo biloba
Ginkgo biloba

Extrakt z jinanu dvoulaločného se získává z listů krásného stromu, jehož původním domovem je Čína. Je široce propagován jako doplněk, který zlepšuje paměť, odvrací demenci, včetně Alzheimerovy choroby a léčí další stavy. V českých internetových lékárnách najdete obvykle na třicet různých druhů výrobků, které jinan obsahují (tablety, tobolky, sirupy, čaje..), často v kombinaci s dalšími doplňky, které zmíníme dále.

„Naneštěstí pro důvěřivé spotřebitele, ginkgo biloba nefunguje, jak opakovaně ukázaly vědecké studie,“ uvádí prof. Salzberg a odkazuje na metaanalýzu 28 různých studií, které hodnotily paměť, exekutivní funkce a pozornost a zjistily nulový efekt na kterýkoliv z těchto parametrů. Salzberg upozorňuje, že FDA už v roce 2010 varoval dodavatele doplňků, že porušují zákon (Food, Drug, and Cosmetics Act), když nabízejí ginkgo jako přípravek pro léčbu demence a Alzheimerovy choroby, neboť v těchto indikacích „obecně není považován za bezpečný a účinný“.

2. Garcinia cambogia

Garcinia cambogia
Garcinia cambogia

Tento keř rostoucí v jihovýchodní Asii, známý také jako Tamarind malabarský, je považován za téměř zázračný prostředek k hubnutí. Obsahuje látku, která se zdála být nadějnou v léčbě obezity, avšak všechny studie, které jí zkoumaly, skončily s negativním výsledkem. První studie z roku 1998 dospěla k závěru, že Garcinia cambogia nesnižuje signifikantně (statisticky významně) váhu ani množství tuků v porovnání s placebem.

V USA popularitu garcinie oživil v roce 2012 Dr. Oz v televizní show, kde byla nazvána „revolučním vymýtačem tuků“. Tento díl populárního pořadu, který je už dnes odstraněn z webových stránek, se stal předmětem slyšení v americkém senátu. Senátorka Claire McCaskillová ostře Oze kritizovala za to, že nabízí přípravky, které nemají oporu ve vědě. „Nevím, proč máte potřebu říkat tyto věci, přestože víte, že nejsou pravdivé,“ zlobila se.

Podle profesora Salzberga není problém najít spousty různých přípravků s touto rostlinkou, u nichž se tvrdí, že snižují váhu. Jeden z nich, prodávaný na Amazon.com, je uveden slovy jako „silně potlačuje chuť“ nebo „blokuje tvorbu nových tukových buněk“. Dokonce u dalšího doplňku s garciniou se píše: „můžete jíst jako gorila a ztrácet rychle břišní tuk!“. „Sorry, nemůžete jíst jako gorila a hubnout. Minimálně ne jako zdravá gorila,“ poznamenává profesor Salzberg.

Podobně například na českém webu ordinace.cz najdete u doplňků stravy tvrzení jako například: „Garcinie snižuje tělesnou hmotnost, pročisťuje organismus a působí proti červům a parazitům,“ a pod příslušným článkem i podpis autora, jenž se nestydí uvést, že je pracovníkem Farmaceutické fakulty v Hradci Králové.

3. Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)

Hypericum, neboli třezalka
Hypericum, neboli třezalka

Rostlinka, kterou asi dobře znáte a zřejmě jste i slyšeli, že jí někteří lidé používají k léčbě deprese. Dvojitě slepá randomizovaná placebem kontrolovaná studie zkoumající třezalku v léčbě těžké deprese byla publikována v roce 2002. „Tento typ studií je zlatým standardem medicíny založené na důkazech a poskytuje nejspolehlivější výsledky,“ připomíná Steven Salzberg. Třezalka dopadla hůře než placebo a autoři uzavírají své bádání tak, že není účinná v léčbě těžké deprese. Byly provedeny další studie a v roce 2008 vyšel přehledový článek, který došel k jinému výsledku, totiž že je třezalka u těžké deprese lepší než placebo. Naopak novější studie z roku 2011 ukázala, že u lehčích depresí třezalka žádné výhody nenabízí.

Důkazy o účinnosti jsou tedy matoucí a protiřečí si, k tomu je ale třeba vzít do úvahy i bezpečnostní rizika. „Jedna věc je jistá, že třezalka může mít nebezpečné interakce s dalšími léky“, varuje profesor Salzberg. Také National Institutes of Health (NIH), čili výzkumné medicínské centrum amerického ministerstva zdravotnictví, vydalo stanovisko, v němž se píše, že: „Kombinace třezalky s určitými antidepresivy může vést k potenciálně život ohrožujícímu zvýšení serotoninu, což je chemikálie v mozku, na kterou jsou právě antidepresiva zacílena. Třezalka také může limitovat účinnost mnoha předepisovaných léků.“

Přestože je vlastně třezalka nebezpečná, lze jí snadno sehnat, S. Salzbergovi prý zabralo jen pár sekund, aby se dostal k desítkám nabídek. „Zvažujete-li, že třezalku vyzkoušíte, držte se rad NIH a konzultujte svého lékaře,“ doporučuje profesor s Johns Hopkins. V Česku je třezalka bez problémů dostupná, nasekanou nať seženete celé jedno kilo za zhruba tři stovky korun. Jistý „bio“ dodavatel například nabízí třezalkový „velmi silný masážní olej“, který se podle informací o produktu používá na tisíc a jednu věc zvnějšku, ale kupodivu se dočteme dále, že: „v poslední době jsme olej začali s úspěchem používat i vnitřně na žaludeční potíže, střeva (candida), posílení jater, pro uklidnění a dobrou náladu.“ Nic proti gustu, ale protože nejsou uvedeny koncentrace, ani jakým způsobem je standardizováno množství třezalky v oleji, může její požití v této formě „pro dobrou náladu“ skončit u některých důvěřivců špatnými následky. Sice je může hřát ujištění, že je provází „sluneční síla, kterou květy předaly do oleje“, ale spíše by si měli dát pozor na prodejce, jenž tvrdí, že „výborný je jako přídavek do detoxikačního vyplachování pusy olejem po ránu“. To snad raději, aby si skutečně takový distributor vypláchl ústa, než bude zákazníky balamutit. Jeho finální tvrzení, že velmi silný třezalkový olej „nemá žádné vedlejší účinky“, je bohapustá lež.

4. Glucosamin a chondroitin.

Artróza působí bolest, ale glukosamin a chondroitin se moc předvedly v jejím zvládání.
Artróza působí bolest, ale glukosamin a chondroitin se moc nepředvedly v jejím zvládání.

Doplňky stravy s těmito látkami jsou nabízeny již mnoho let. Obě substance jsou součástí zdravé chrupavky, otázkou ovšem je, nakolik jsou platné nemocné chrupavce, pokud jsou užity přes ústa (perorálně) ve formě dietního doplňku. Cesta takříkajíc zpátky do kloubu je poněkud nejistá. Alespoň, že se zatím jeví jako celkem neškodné.

Tyto látky by měly ulevovat od bolesti. Vědci provedli mnoho experimentů, aby zjistili, zda tomu tak skutečně je. Některé práce skutečně dopadly mírně pozitivně, což zřejmě vedlo k tomu, že lékaři začali přípravky s glukosaminem či chondroitinem doporučovat pacientům, aby „to zkusili“. Bolest kloubů, zvláště pak kolenních, je velmi častá a dosud není její příčina – onemocnění zvané osteoartróza – vyléčitelná, nepočítáme-li operaci kloubní náhrady. „Sám mám chronické bolesti kolene a byl bych rád nalezl pilulku, která by ji vyléčila,“ píše profesor Salzberg. Podle něj konečné rozhodnutí otázky, zda má smysl obě látky užívat, přinesla studie GAIT (Glukosamin/Chondroitin Arthritis Intervention Trial, 2002), kterou řídilo zmíněné americké výzkumné centrum NIH a stála ho 12,5 miliónů dolarů, protože byla nezávislá na farmaceutickém průmyslu. Porovnáván byl glukosamin, chondroitin, jejich kombinace, nesteroidní antirevmatikum celecoxib (selektivní inhibitor cyklooxygenázy COX-2) a placebo. Závěr podle Salzberga: jedinou fungující léčbou bylo podání celecoxibu. Pouze malá podskupina pacientů se středné až těžkou bolestí, vykazovala jako prospěšnou kombinaci glukosaminu a chondroitinu, ale nikoliv signifikantně (statisticky významně). U pacientů s mírnou bolestí byl lepší než placebo jenom celecoxib.

„Dveře nejsou pro tyto doplňky úplně zavřeny, je zcela jasné, že nezabírají na lehčí bolest, ale u střední a těžké bolesti mohou poskytnout malý benefit, ačkoliv nesteroidní antirevmatika jsou lepší,“ míní Steven Salzberg. Samozřejmě, že tyto nejisté výsledky reklama na kloubní přípravky opomíjí. Autor blogu uvádí příklady tvrzení jako „zvyšuje pružnost kloubů, podporuje pojivovou tkáň uvnitř i v okolí kloubů“, nebo „podporuje zdravé chrupavky“. Samozřejmě, že na webu výrobce je zároveň uvedeno prohlášení, že jeho produkty nejsou určeny k diagnostice, léčení či prevenci nemocí.  „Aha, tak proč by je měl vlastně někdo kupovat?“ ptá se Salzberg

Nutno podotknout, že jak glukosamin, tak chondroitin jsou obsaženy nejen v doplňcích stravy, ale i v přípravcích, které jsou registrovány jako léky a revmatology řazeny mezi tzv. perorální symptomatické pomalu působící léky osteoartrózy (SYSADOA). Přestože názory na obě látky jsou rozporuplné, Česká revmatologická společnost (podobně jako Evropská liga proti revmatismu – EULAR) s nimi ve svých doporučeních z roku 2012 počítá.. Důkazy pro glukosamin prý přinesla metaanalýza v rámci Cochranské knihovny, „Nicméně byla publikována i řada negativních studií,“ píší naši revmatologové. Výsledky zmíněné studie GAIT hodnotí jako nejednoznačné. „Celkově lze říci, že přestože řada studií ukazuje konfliktní výsledky, mírně převažuje evidence o účinnosti GS u bolestivé gonartrózy,“ uzavírají otázku glukosaminu. Podobně je na tom chondroitin. Do roku 2009 bylo publikováno celkem 5 metaanalýz účinnosti této látky, proto se dostala do evropských doporučení. Novější metaanalýza ukázala prý efekt signifikantní, ale již menší. O GAIT jsme se již zmiňovali výše. Podle revmatologické společnosti je to jediná kvalitní studie, která potvrzuje účinnost kombinace obou látek (ovšem v subanalýze pacientů s iniciálně vyšší bolestí). Chondroitin je ve formě sulfátu „obsažen v celé řadě nutričních doplňků, kde je dostupnost evidence menší,“ uvádějí revmatologové.

5. Echinacea

Echinacea číli třapatka
Echinacea číli třapatka

Echinacea, česky třapatka, je rostlinka původně ze Spojených států, v Evropě rozšířená jako léčivá bylina. Obvykle je užívána při běžném nachlazení. V USA echinacei udělala reklamu jistá švýcarská firma, lidé bylinu začali shánět a věci blíže zkoumat. V roce 2003 zveřejnil vědecký časopis JAMA randomizovanou placebem kontrolovanou dvojitě slepou studii (tedy opět onen zlatý standard vědeckého důkazu), která zjistila, že echinacea nebyla účinná v léčbě nachlazení dětí ve věku 2 až 11 let a že se po jejím podání naopak u některých z nich objevila vyrážka. V další studii (opět randomizované, placebem kontrolované, dvojitě zaslepené) se ukázalo, že ani u středoškoláků třapatka nefunguje: „Echinacea nepřinesla detekovatelný prospěch nebo poškození u středoškolských studentů při léčbě nachlazení.“ Podobně dopadla i nejnovější přehledová práce (hodnotící dostupné studie) z loňského roku.

„Není překvapivé, že kdekdo prodává echinaceu“, píše profesor Salzberg. Jeden z výrobců hovoří o tom, že rostlina „podporuje zdraví imunitního systému“ (toto vágní tvrzení FDA nezakazuje).  Na webových stránkách dr. Oze, píše lékař Tod Cooperman, prezident ConsumerLab.com, že  „“echinacea může pomoci překonat nachlazení rychleji a potlačit symptomy“. Jistý prodejce třapatkového čaje echinaceu nabízí průpovídkou, že „nachlazení a chřipka budou pryč!“. Jako prostředek k posílení imunity se hojně objevuje i u nás v mnoha různých přípravcích, často v kombinaci spolu s vitaminem C a zinkem.

„Šetřete své peníze. Když jste nachlazení, echinacea vám nepomůže. Mám to od velmi dobré autority, že kuřecí polévka dělá zázraky,“ uzavírá svého malého průvodce po zbytečných doplňcích stravy profesor Steven Salzberg.

-cik-