Lékař, který bude učit mediky teoretické obory, musí být podle děkanů lékařských fakult „renesanční altruista“. Lékařů-učitelů je nedostatek, i kvůli nízkým platům. Ve stejném věku a při stejném vzdělání si přijdou asi na polovinu proti kolegům v nemocnicích, zaznělo včera na diskusním setkání Medialogy na téma nedostatku lékařů a jejich učitelů.
„Nastupujícím učitelům můžeme nabídnout tarifní plat kolem 23.000 až 27.000 korun hrubého,“ vysvětlil děkan lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně Martin Bareš. Plat se zvyšuje po dosažení titulu docenta, což trvá obvykle deset až 15 let. Stoupne na přibližně 45.000 korun, u profesorů na 50.000 až 60.000 korun. Podle Bareše ale často fakulty na platy nemají, nabízejí jim proto jen částečné úvazky.
Lékaři z klinické praxe proto často kombinují výuku s úvazkem v nemocnici. U teoretických oborů to ale často není možné. Podle přednosty Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Karla Smetany lékaře často ve výuce nahrazují absolventi přírodovědných oborů.
Problém je i u stomatologů, kteří si vydělají v praxi řádově více než ve školství. Podle předsedy České stomatologické komory Romana Šmuclera nic nebrání zubaře na školách platit stejně jako v soukromých ordinacích. Zaplatit jim to ale musí fakultní nemocnice, kde výkony udělají. To ale prakticky možné není, peníze zůstávají nemocnici.
Podle odhadů Ústavu zdravotnických informací a statistiky se bude nedostatek lékařů i lékařů-učitelů s jejich stárnutím prohlubovat. Už v současné době je docentům lékařských fakult v průměru 55 let, 14 procentům je přes 70 let. U profesorů je průměr 63 let, nad 70 let je 17 procentům z nich.
Aby se zastavilo snižování počtu lékařů, potřebovaly by lékařské fakulty navýšit počet studentů o pětinu až čtvrtinu. Stejně by potřebovaly i navýšit počet jejich učitelů. Základní problém jsou podle děkana 1. LF Aleksi Šeda peníze. Už v současné době si fakulty musí vydělat asi na třetinu nákladů, hlavním zdrojem jsou peníze od studentů z ciziny, kteří studují v angličtině a vzdělání si platí.
Záměrem ministerstva zdravotnictví je nárůst o deset až 15 procent. „Začneme-li zvyšovat počty studentů již příští rok, efekt se projeví teprve v roce 2024, a to nepočítám další roky pro specializační vzdělávání,“ dodal Šedo s tím, že docenti a profesoři učící lékařství vznikají 15 až 20 let pro promoci. Bez garance profesora nemůže fakulta žádný předmět akreditovat a učit.
Podle lékaře Pavla Pafka, který se diskuse také zúčastnil, je problém i v tom, že se mění poměr žen a mužů mezi studenty medicíny. Muži se podle něj častěji dávají na akademickou dráhu, v současné době je jich už ale mezi studenty jen třetina proti dvěma třetinám žen. Upozornil také, že z přijatých studentů dostuduje přibližně polovina, takže avizované navýšení nejvýše o 15 procent je málo.
V loňském školním roce v Česku studovalo podle statistik ministerstva školství na lékařských fakultách přes 21.000 lidí, lékařů-absolventů bylo přibližně 2500. Mezi studenty bylo asi 3400 samoplátců. Lékařské fakulty přijímají asi každého desátého až patnáctého zájemce.
-čtk-
