„Nastupujícím učitelům můžeme nabídnout tarifní plat 23 až 27 tisíc korun hrubého. Takže je evidentní, že jít dnes učit na lékařskou fakultu opravdu není nic lukrativního či prestižního,“ podtrhuje děkan LF MU Martin Bareš, který je také místopředsedou Asociace děkanů lékařských fakult ČR.

Děkani: Učitel teorie pro mediky musí být „renesanční altruista“

Lékař, který bude učit mediky teoretické obory, musí být podle děkanů lékařských fakult „renesanční altruista“. Lékařů-učitelů je nedostatek, i kvůli nízkým platům. Ve stejném věku a při stejném vzdělání si přijdou asi na polovinu proti kolegům v nemocnicích, zaznělo včera na diskusním setkání Medialogy na téma nedostatku lékařů a jejich učitelů.

 

„Nastupujícím učitelům můžeme nabídnout tarifní plat kolem 23.000 až 27.000 korun hrubého,“ vysvětlil děkan lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně Martin Bareš. Plat se zvyšuje po dosažení titulu docenta, což trvá obvykle deset až 15 let. Stoupne na přibližně 45.000 korun, u profesorů na 50.000 až 60.000 korun. Podle Bareše ale často fakulty na platy nemají, nabízejí jim proto jen částečné úvazky.

Lékaři z klinické praxe proto často kombinují výuku s úvazkem v nemocnici. U teoretických oborů to ale často není možné. Podle přednosty Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Karla Smetany lékaře často ve výuce nahrazují absolventi přírodovědných oborů.

Problém je i u stomatologů, kteří si vydělají v praxi řádově více než ve školství. Podle předsedy České stomatologické komory Romana Šmuclera nic nebrání zubaře na školách platit stejně jako v soukromých ordinacích. Zaplatit jim to ale musí fakultní nemocnice, kde výkony udělají. To ale prakticky možné není, peníze zůstávají nemocnici.

Podle odhadů Ústavu zdravotnických informací a statistiky se bude nedostatek lékařů i lékařů-učitelů s jejich stárnutím prohlubovat. Už v současné době je docentům lékařských fakult v průměru 55 let, 14 procentům je přes 70 let. U profesorů je průměr 63 let, nad 70 let je 17 procentům z nich.

Aby se zastavilo snižování počtu lékařů, potřebovaly by lékařské fakulty navýšit počet studentů o pětinu až čtvrtinu. Stejně by potřebovaly i navýšit počet jejich učitelů. Základní problém jsou podle děkana 1. LF Aleksi Šeda peníze. Už v současné době si fakulty musí vydělat asi na třetinu nákladů, hlavním zdrojem jsou peníze od studentů z ciziny, kteří studují v angličtině a vzdělání si platí.

Záměrem ministerstva zdravotnictví je nárůst o deset až 15 procent. „Začneme-li zvyšovat počty studentů již příští rok, efekt se projeví teprve v roce 2024, a to nepočítám další roky pro specializační vzdělávání,“ dodal Šedo s tím, že docenti a profesoři učící lékařství vznikají 15 až 20 let pro promoci. Bez garance profesora nemůže fakulta žádný předmět akreditovat a učit.

Podle lékaře Pavla Pafka, který se diskuse také zúčastnil, je problém i v tom, že se mění poměr žen a mužů mezi studenty medicíny. Muži se podle něj častěji dávají na akademickou dráhu, v současné době je jich už ale mezi studenty jen třetina proti dvěma třetinám žen. Upozornil také, že z přijatých studentů dostuduje přibližně polovina, takže avizované navýšení nejvýše o 15 procent je málo.

V loňském školním roce v Česku studovalo podle statistik ministerstva školství na lékařských fakultách přes 21.000 lidí, lékařů-absolventů bylo přibližně 2500. Mezi studenty bylo asi 3400 samoplátců. Lékařské fakulty přijímají asi každého desátého až patnáctého zájemce.

-čtk-