Jak naučit Čechy kultivovanému pití? Pomoci by mohla výuka na školách, zaznělo ve sněmovně

Alkohol patří odedávna k naší kultuře, ovšem tzv. binge drinking, tedy nárazové pití velkého množství alkoholu, rozhodně nedělá našemu zdraví dobře. Pít je třeba kultivovaně - každý den, ale uměřené množství, radí kardiolog Milan Šamánek. Na snímku obraz Williama Hogartha z roku 1731 s názvem A Midnight Modern Conversation. Foto: Wikipedie

Pít, či nepít? To je otázka, kterou se snaží v posledních desetiletích rozlousknout lékaři po celém světě. Dospívají při tom k různým výsledkům – zatímco jedni tvrdí, že i malé množství v častých intervalech je rizikové, na opačném pólu jsou ti, kteří naopak rozumné dávky doporučují. Právě do druhé kategorie spadají odborníci, kteří se v minulém týdnu zúčastnili semináře Alkohol a zdraví a poslanecké sněmovně. Podle profesora Milana Šamánka je ideální, když si dá pár dohromady k večeři lahev vína. „Hlavně je ale potřeba pít denně!“ zdůrazňuje dětský kardiolog Šamánek, který o prospěšném pití vína napsal i několik knih.

 

Samozřejmě i odborníci zastávající prospěšnost popíjení v rozumných dávkách striktně varují před alkoholem těhotné a kojící ženy či lidi, kteří mají v rodině sklony k alkoholismu. „Alkohol je buněčný jed a návyková droga, což je třeba jednoznačně říct. I malé množství alkoholu zakazujeme těhotným a kojícím matkám, to je bez diskuse. Od šestého měsíce těhotenství do dvou let života dochází k tzv. růstovému sprintu mozkových buněk a čtyřhodinová přítomnost alkoholu v mozku jej výrazně poškodí. Alkohol tak může usmrtit mozkové buňky, vést ke zmenšení mozku, snížení IQ, následným problémům ve škole či agresivitě,“ vysvětluje profesor Šamánek s tím, že vyvarovat se alkoholu je potřeba také při chorobách s kontraindikací alkoholu či při užívání některých léků.

Celá řada studií navíc prokazuje souvislost alkoholismu a dědičnosti. „Abychom se stali alkoholiky, musíme mít něco navíc, než jen že jsme normální lidi a trochu pijeme. Náchylnost stát se alkoholikem mají synové alkoholiků pětinásobně vyšší než lidé z rodin, kde alkoholik není. U dcer je riziko trojnásobné,“ uvádí Milan Šamánek s tím, že u adoptovaných dvojčat pocházejících z rodiny alkoholiků se závislost pokaždé projevila. Právě proto by se všichni, kdo mají podobné rodinné zázemí, měli alkoholu obloukem vyhnout.

Mírné pití na zdravé srdce? Některé studie to potvrzují, jiné ne

Ostatním lidem však profesor Šamánek střídmé popíjení vřele doporučuje. Řada studií podle něj prokázala, že alkohol v rozumném množství snižuje riziko infarktu zhruba o polovinu a přestat pít by neměli ani ti, kdo za sebou infarkt už mají. „Abstinenti od infarktu mají až pětkrát vyšší úmrtnost než ti, kdo hned pijí. Když pijete po infarktu 5 až 20 gramů alkoholu denně, je počet úmrtí na kardiovaskulární příčinu na sto pacientů 1,18, zatímco u abstinentů po infarktu je to 6,33,“ shrnuje Milan Šamánek výsledky studie SHEEP publikované v roce 2008. Podle studie zveřejněné minulý měsíc v European Heart Journal, která zahrnovala téměř 15 tisíc lidí, klesl u mužů konzumujících denně zhruba 14 gramů alkoholu počet srdečních selhání o 20 procent a u žen o 16 procent.

Ne všechny výzkumy jsou ovšem tak jednoznačné. Britská studie zveřejněná nedávno v časopise BMJ neprokázala žádný pozitivní přínos s výjimkou žen nad 65 let, ani tam ale efekt nebyl nijak závratný. Více si můžete přečíst zde.

Proti cukrovce i poškození jater

Další výzkumy prezentované profesorem Šamánkem prokázaly nižší výskyt cukrovky a dokonce i snížení výskytu nealkoholického poškození jater. „Na konferenci v Mariánských lázních jeden hepatolog říkal, že je třeba pít, abyste měli zdravá játra. Říkal jsem si: to je šílenec. Začal jsem to tedy studovat a zjistil jsem ve výzkumu na souboru téměř deseti tisíc mužů, že při konzumaci 20 gramů denně je pokles nealkoholického poškození jater o více než polovinu,“ popisuje Milan Šamánek. Možná si při této informaci řeknete, že takový člověk vyměňuje nealkoholové poškození jater za cirhózu. Na tu je však potřeba mnohem vyšší konzumace. „Alkoholickou hepatitidu má zhruba deset procent pijanů, cirhózu pět procent. Vývoj cirhózy ale nastává až při pití více než 130 gramů alkoholu denně, to znamená dvou lahví vína každý den po dobu 10 až 20 let u mužů a pěti let u žen,“ uklidňuje Šamánek.

Celkově tak může střídmá konzumace prodloužit život podle řady studií o několik let. Slovo střídmá je ovšem potřeba zvláště v Česku několikrát podtrhnout. „Kardiologové nás přesvědčují, jak je popíjení prospěšné, ale lidé to přehánějí – v určité chvíli zapomenou na to, co lékaři doporučují, a dávku přeženou. Zkusme postupným vzděláváním dospět k rozumné míře, jinak zdegenerujeme, protože alkohol větších dávkách má smrtící vliv na mozkové buňky. V menších dávkách ale může pomoci,“ říká předseda zdravotnického výboru Rostislav Vyzula (ANO).

To potvrzuje i Milan Šamánek, který mezi důsledky neřízeného pití uvádí zpomalení mozkové činnosti, zhoršení sexuální funkce u mužů, onemocnění slinivky břišní či srdečního rytmu. „Nebezpečný je tzv. binge drinking, kdy nárazově vypijete velké množství alkoholu (tj. pět a více drinků během dvou hodin). To zvyšuje progresi arterosklerózy, zdvojnásobuje úmrtnost i riziko mrtvice a 18 hodin poté zvýší srážlivost destiček, takže usnadní vznik ucpání koronárních arterií – proto mnozí osmdesátníci oslavu svých kulatých narozenin nepřežijí. Opakovaná paměťová okénka navíc vedou k trvalé poruše paměti,“ vypočítává Šamánek.

Místo potlačování osvěta

Jak přimět Čechy, aby pili kultivovaně, se na semináři zamýšlel spisovatel Václav Budinský. „Spotřeba alkoholu narůstá – jsme druzí v Evropě v přepočtu na čistý líh. Stát na to reaguje agresivními kampaněmi a proklamacemi proti alkoholu, zvyšováním sankcí za jeho prodej mladistvým, omezováním reklamy a tak dále. Čím více bojuje, tím více spotřeba narůstá, takže to asi není správná cesta. Nesmyslný boj proti alkoholu vychází z mylných představ, kdy je tato společensky akceptovaná droga prezentovaná jako velký nepřítel lidstva. To je základní chyba – alkohol sám o sobě nezabíjí a nezpůsobuje tragédie, viníkem je jedině člověk. Z toho pohledu je tedy třeba bojovat ne proti alkoholu, ale proti jeho špatné konzumaci,“ zdůrazňuje Budinský.

Řešením by podle něj byla výchova ke kultivované konzumaci už na školách, s čímž souhlasili i ostatní účastníci semináře. „Fenomén je třeba představit ve všech souvislostech a ukázat veškeré funkce včetně těch pozitivních. Výchova k odpovědné konzumaci by měla zahrnovat základní informace o alkoholu a alkoholických produktech, jejich členění, historii, kulturní a společenské funkce, informace o působení na lidský organizmus, metodologii optimálního přístupu ke konzumaci, poznatky, jak se bránit návyku a závislosti, postup při sklonech závislosti a tak dále,“ domnívá se Budinský, podle něhož by tato osvěta měla být – podobně jako sexuální výchova – zařazena do osnov druhého stupně základních škol. Zároveň by podle něj bylo na místě zpřísnit přístup k pijákům – recidivistům, kteří ohrožují okolí.

K lahvi vína zdravý životní styl a optimismus

A jaká je tedy doporučovaná denní dávka alkoholu? Podle profesora Šamánka je to v ČR 20 až 40 gramů alkoholu (tedy dvě až čtyři deci vína) u mužů a 20 až 30 gramů u žen – tedy lahev vína pro pár. Doporučuje se zároveň pít při jídle nebo po něm. „Důležité ale je pít denně. Když jsem byl v Americe, od pondělka do pátku jsme dělali jako mouřeníni a v sobotu jsme se sešli u šéfa, kde jsme se opili. To je nejnebezpečnější. Proto bych každému doporučil, aby pil každý den. V Austrálii udělali studii, v níž to potvrdili. Američané jim nevěřili, a tak udělali studii na téměř 40 tisících zdravotnících. Zjistili, že při pití jednou až dvakrát týdně klesne riziko infarktu oproti abstinentům o 16 procent, tři až čtyřikrát týdně o 32 procent a pět až sedmkrát týdně o 37 procent,“ vysvětluje Milan Šamánek.

Zároveň ovšem dodává, že pouze dodržovat doporučené denní dávky alkoholu pro zdraví také není nejlepší cesta. „Příznivý efekt střídmého pití není jen o tom přijít domů a říct si: jé, já musím udělat něco pro zdraví, dej sem flašku. Mělo by to být tak, že k pití vína nebo jiných alkoholických nápojů patří umění plně využívat života a normálně se stravovat – tedy jíst nízké živočišné tuky, méně tučného masa a více ryb, zeleniny a ovoce, málo jednoduchých cukrů, žádné slazené nápoje a méně solit. Pokud to jde, vyhýbat se stresovým situacím, najít čas na odpočinek a zvětšit tělesnou zátěž – nejlepší je každý den malý pohyb, žádné šílené běhání po parku. A hlavní je mít pozitivní cíl,“ uzavírá profesor Šamánek, který je mimochodem nejstarším žijícím Čechem s transplantovaným srdcem.

Michaela Koubová