Úterý, 22. června, 2021

Praktici neslouží lékařskou službu první pomoci. Měli by ji dostat povinně, zlobí se poslanci

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Praktičtí lékaři nakonec nemusí naplňovat stanovené procento preventivních prohlídek, jak stanovoval původní návrh úhradové vyhlášky. Tentokrát ministerstvo zdravotnictví vyslyšelo jejich argumenty, proč požadavky nezavádět. Praktici by se ovšem měli připravit na to, že se brzy stanovení některých povinností, které mají plnit v rámci kapitační platby, nevyhnou. Jejich vytyčení včera velmi důrazně podpořil sněmovní podvýbor pro ekonomiku ve zdravotnictví, zdravotní pojištění a lékovou politiku.

 

„Proti sankcím za nedělání něčeho byl tak výrazný odpor, že pan ministr nechtěl rozhodovat proti natolik silné vůli segmentu. Spíše tu je snaha motivovat. Nakonec tedy zůstala motivační částka zvýšené kapitace o 50 haléřů, pokud lékař bude zvát pojištěnce v nejdůležitější věkové kategorii od 40 do 80 let. Na druhou stranu jsou praktici jedním ze segmentů, který si stěžuje, že příliš neroste. Pro příští rok se tedy s mírným růstem počítá – je tam několik nových výkonů, které mohou praktici poskytovat, přičemž tyto výkony nebudou zastropovány a projevilo by se tedy i desetiprocentní navýšení hodnoty nositele výkonu,“ přibližuje Helena Rögnerová, ředitelka ministerského odboru dohledu nad zdravotním pojištěním.

„Ministerstvo zdravotnictví není úplně spokojeno, jak jsou praktici zařízeni – máme pocit, že to není příliš motivační. Proto jsme přišli s návrhem, s jakým jsme přišli, ten nám ale úplně neprošel. Vyslali jsme ale signál, že to ministerstvo vnímá jako problém. V příštím roce se spolu s nimi budeme snažit najít nějaký kompromis, jak je motivovat k práci, kterou bychom od nich chtěli vidět, a zároveň nepřivodit nějaké velké problémy,“ doplňuje Jan Michálek z ministerstva.

Praktické lékaře se snaží motivovat k větší aktivitě i VZP. Ta chce odměnit ty, kdo budou sloužit ročně alespoň osm pohotovostních služeb, a také ty, kteří se uvolí nastoupit v neatraktivních oblastech. Praktici, kteří odslouží alespoň osm služeb ročně, by měli dostat odměnu ve výši 30 tisíc korun. Více o motivacích pro praktické lékaře jsme psali zde.

„Tato složka neparticipuje na lékařské službě první pomoci tak, jak by měla. Já osobně si myslím, že by mělo jít o podmínku bez finančního příspěvku, i když chápu, že diskutovat se zástupci této složky, že za to nic nedostanou, je velký problém. Pak to ale končí jako u nás na okrese, kde lékaři rozhodli o tom, že LSPP není potřeba, takže ji zkrouhli a je jen v pátek, sobotu a neděli. To je 12 služeb za měsíc a tedy jedna služba na lékaře za šest týdnů. V zásadě ji ale slouží dvě sedmdesátileté důchodkyně – i když jsou lékaři v systému zapsaní, odslouží to někdo za ně,“ poukazuje poslanec David Kasal (ANO).

Problém s ohledáváním zemřelých

Lékařská služba první pomoci ale není jediná věc, kvůli níž poslanci praktiky kritizují. „Nedávno jsme měli podvýbor, kde se řešila problematika ohledávání zemřelých. Ze čtyř pozvaných praktiků se poslední omluvil hodinu před jednáním podvýboru. Mnohdy za ně přitom práci dělají lůžková zařízení nebo záchranka. Bylo by dobré, aby některé služby vzali, a když už jim někdo zavolá, tak aby pacientovi neříkali, ať si zavolá záchranku. To se děje běžně. Nemyslím si, že by měli být motivováni další částkou za to, že je neseženete v 11 hodin dopoledne v pátek nebo v úterý,“ zdůrazňuje poslanec Stanislav Mackovík (KSČM).

Ohledávání zemřelých, kteří zemřeli mimo zdravotnické zařízení, dnes často dělá záchranná služba – a to v době, kdy má vyjíždět k akutním případům. Podle zákona by však tuto práci měli dělat praktičtí lékaři. Více jsme psali zde.

„Obecně se poslanci přiklánějí k tomu, aby byla povinnost být v rámci kapitace k dispozici ke sloužení pohotovostní služby. Debata byla o tom, zda to má řešit smluvně pojišťovna, nebo to má mít zakotvení v právním předpise. Mělo by se na to podívat ministerstvo z pohledu právního a říci, jak by to šlo ošetřit,“ uvádí šéf podvýboru Ludvík Hovorka. „Je třeba vážně diskutovat zejména s lékařskou komorou, která nechce říct praktickým lékařům, že se o pacient budou muset starat, nebo kapitační platba nebude. Dejme tedy do zákona, jaké činnosti má kapitační platba zahrnovat,“ navrhuje poslanec Jaromír Štětina (Úsvit).

Věc komplikuje vysoký průměrný věk

Na to, že problém není černobílý, ovšem upozorňuje Soňa Marková (KSČM). Praktičtí lékaři totiž patří k segmentu s nejvyšším věkovým průměrem a velká část z nich už je v důchodovém věku. Na konci roku 2013 bylo podle údajů ÚZIS 55 procent praktiků pro dospělé starších 55 let a 16 procentům je dokonce nad 64 let. Chtít po nich, aby sloužili na pohotovosti a prodlužovali ordinační hodiny, by u řady z nich znamenalo, že ordinaci raději zavřou.

„Na jedné straně možná řada z nich neodvádí práci, kterou bychom od nich očekávali, na druhou stranu je pak problém natolik závažný, že bychom praktiky také brzy mít nemuseli. I dnes jsou regiony, kde sehnat praktického lékaře je problém. Už kdysi dávno jsme se snažili napsat zákon, který mluvil o povinnostech. Byl ale odmítnut, a takových vulgárních slov, které jsem tehdy vyslechla, jsem neslyšela za celý život. Už tehdy ale prezident komory Kubek slíbil pomoc, a já od té doby, je to asi deset let, marně čekám, jak pomoc přijde. Dohoda je tedy složitá a asi je na místě spíše iniciativa ministerstva zdravotnictví,“ konstatuje Marková.

„Problém si uvědomujeme, a proto jsme se snažili, aby na dobré úhrady dosáhli jen ti, kdo si to zaslouží. To se nám nyní podařilo částečně a věřím, že příští rok se to podaří zcela,“ reaguje Jan Michálek. „Máme ambici, že budeme očekávat, co se za kapitační sazbu stane,“ potvrzuje Rögnerová.

Podvýbor nakonec usnesením požádal ministerstvo zdravotnictví o předložení právního posouzení uložení povinnosti pohotovostních služeb praktickým lékařům v rámci kapitačních plateb.

MZ i MPSV pracuje na ošetřovacím dnu

Další bod řešený v rámci úhradové vyhlášky, který včera poslanci na podvýboru probírali, byla ošetřovatelská péče v zařízeních sociálních služeb (odbornost 913 – všeobecná sestra v sociálních službách). „Skladba uživatelů služeb se od roku 2006 změnila, nyní tam chodí lidé s příspěvkem ve třetím a čtvrtém stupni. Péče se tak nedá vtěsnat do 14 proplácených úkonů. Pokud vymizí sestry ze zařízení sociálních služeb, kdo bude péči poskytovat?“ ptá se poslankyně Jana Hnyková (Úsvit).

Ministerstvo zdravotnictví ovšem zdůrazňuje, že se problematice intenzivně věnuje. „Tato odbornost je zdaleka vítězem soutěže, s kým nejvíce diskutujeme – řešíme ji skoro častěji než akutní lůžkovou péči. Ošetřovatelské péči v pobytových zařízeních sociálních služeb je stanovena úhrada. Tato péče přitom od roku 2012 rostla o 28 procent, což je vedle centrových léků zdaleka nejvíc. Krátkodobé řešení, které bylo v zápisu jednání ministra zdravotnictví a MPSV, tedy zanesení do úhradové vyhlášky, bylo splněno,“ reaguje Jan Michálek.

„Už loni jsme odbornosti navýšili z 90 na 99 haléřů, tedy o deset procent. Uznali jsme proto, že základem musí být rok 2015, abychom je o nárůst nepřipravili. Požadavkem přitom byly tři procenta navíc, což tam je – dostávají 1,02 koruny. Problém v současnosti je, že když jde o úhradu za služby a není tam ošetřovací den, předpokládá se, že se uhradí výkony. I čísla ukazují, že z naší strany jde o maximum možného,“ doplňuje Helena Rögnerová. „Zároveň chodím do skupiny, která se schází k novému návrhu průřezového zákona, který by vydefinoval ošetřovací dny v následné péči. Pacienti jsou dnes v podstatě stejní v sociálních službách jako v LDN, přičemž my máme oprávněný pocit, že jedni nejsou dostatečně hrazeni z hlediska zdravotního, v LDN ovšem zase nedopadají možnosti z hlediska sociálního. Když se vytvoří jeden druh pacienta, bude to průlomové řešení i v tom, že se v LDN bude normálně připlácet, a to jak ze strany MPSV na kategorie pacientů, tak ze zdrojů rodin. Cílem tedy bude ošetřovací den a rozlišení kategorie pacienta, přičemž se pak naopak nebude rozlišovat, zda bude ležet v sociálních nebo zdravotnických zařízeních,“ vysvětluje Rögnerová.

Více pro záchranku i odměna za kvalitu

Díky úhradové vyhlášce by si také měla polepšit záchranná služba, které se podařilo najít shodu s pojišťovnami už v rámci dohodovacího řízení. U ní tak došlo k navýšení hodnoty bodu z letošní 1,10 koruny na 1,11 koruny. Co se týče výkonových plateb, nemá na rozdíl od většiny dalších segmentů zastropování, proto by záchranáři měli pocítit desetiprocentní navýšení ceny práce v rámci výkonu. Celkově by tak měla podle ministerstva zdravotnictví získat záchranná služba sto milionů korun navíc.

Už podruhé je také součástí úhradové vyhlášky snaha o oceňování kvality. Díky tomu by měly dostat akreditované nemocnice vyšší úhradu – zdravotní pojišťovna může těmto zařízením navýšit úhradu až o procento.

Oproti verzi vyhlášky, která šla do připomínkového řízení, ministerstvo učinilo několik změn. Tou hlavní je, že v podstatě všechny segmenty rostou o tři procenta. Lůžková péče si tak polepšila z původně navrhovaných 2,5 na tři procenta, ambulantní specialisté z jednoho na tři procenta a i v následné péči došlo k mírnému posunu směrem nahoru. Byla provedena také řada technických změn a z balíčků byly vyňaty kochleární implantáty, protože se poskytovatelé a pojišťovny neshodli na podobě, jak má úprava vypadat.

Úhrady jsou na hranici maxima, říká šéf VZP

Příští rok má být v rámci zdravotního pojištění vybráno 258 miliard korun. Po zákonném naplnění fondů pojišťoven má jít na péči celkem přes 250 miliard, přičemž žádná z pojišťoven by se neměla dostat do salda více než půl procenta. Na pojištění u zaměstnanců a OSVČ přitom má být vybráno o 7,4 miliardy více než letos, u státních pojištěnců pak půjde o navýšení o 1,8 miliardy korun. Ministerstvo přitom vychází z dat ministerstva financí a červencové predikce s tím, že vývoj zaměstnanosti by měl stoupnout o 0,2 procenta a mzdy o čtyři procenta. Z navýšených financí pak půjde 5,3 miliardy na lůžkovou péči (z toho miliarda na centra, 3,2 miliardy na akutní péči, 0,75 miliardy na následnou péči a půl miliarda na nové přístroje schválené na ministerstvu zdravotnictví), 2,2 miliardy na péči ambulantní a jedna miliarda na léky na recept.

„Zdravotně pojistné plány schvalujeme dle zákona s ministerstvem financí, které nám opakovaně avizuje, že nám neschválí plány žádné pojišťovně, která by v době růstu ekonomiky vytvářela schodek a šla do minusu. To tedy byla naše limitace,“ dodává Helena Rögnerová.

„Úhradovou vyhlášku považujeme z hlediska výše úhrad za maximum možného. Jejich další navýšení by vedlo k destabilizaci hospodaření VZP v roce 2016,“ říká k vyhlášce ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY