Německé zdravotní sestry a lidé pracující v sociálních službách by se měli v brzké budoucnosti dočkat lepších platů. Spolkový sněm k nim totiž v pátek otevřel cestu přijetím příslušného zákona.
Vyšších platů má být dosaženo nejprve skrze obecně závaznou kolektivní smlouvu uzavřenou mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Pokud by smluvní strany dohodu nenašly, ke slovu by se dostala Ošetřovatelská komise, která by měla pravomoc plat navýšit. Komise by měla fungovat jako stálý orgán, jehož členové budou jmenováni na pět let. Taková je podoba zákona z pera spolkového ministra práce Hubertuse Heila (SPD), kterou v pátek odhlasoval Spolkový sněm.
První kolektivní smlouvu by podle nového zákona mohly uzavřít svazy sdružující pracovníky odvětví ošetřovatelských služeb. Podle portálu Deutsches Ärzteblatt se k tomuto kroku chystá například Konfederace zaměstnavatelů v ošetřovatelském průmyslu (BVAP – Bundesvereinigung der Arbeitgeber in der Pflegebranche) nebo Unie odborových svazů pracovníků služeb (Ver.di – ). Smlouva by se měla týkat oblasti péče o seniory.
Vyjednávací monopol
Zákon ve Spolkovém sněmu v zásadě nenarazil na žádný významný odpor. Prošel hlasy jak poslanců vládní koalice CDU/CSU a SPD, tak Zelených. Proti zákonu se vymezovali pouze politici z řad AfD, FDP a části Die Linke (Levice).
Jenže už v době, kdy byl zákon spolkovou vládou předložen do Bundestagu, ozývala se kritika zejména z řad soukromých zaměstnavatelů v oblasti zdravotní a sociální péče. Nelíbí se jim zejména to, že zákon dává mandát odborářům z Ver.di, aby vyjednali kolektivní smlouvu, která by se stala obecně závaznou. Argumentují také tím, že soukromí poskytovatelé zajišťují přibližně polovinu celého trhu se zdravotnickými a sociálními službami a dalších asi třicet procent sester pracuje v charitativních a církvemi financovaných organizacích.
Kritici tvrdí, že právě církve by měly mít zachováno právo dojednat svou vlastní kolektivní smlouvu a nepodléhat obecně závazné. Případně aby se mohly do kolektivního vyjednávání zapojit ještě před uzavřením obecně závazné kolektivní smlouvy.
Přitom podle odhadů je v odborech sdružena jen asi desetina sester. Podle ministra Heila je pak v geriatrické péči toto procento sester zhruba dvojnásobné. A právě péče o seniory patří mezi ty části ošetřovatelského sektoru, kde jsou platy sester výrazně pod celoodvětvovým průměrem.
Nedořešené financování
Prezident Organizace zaměstnavatelů v oblasti péče (Arbeitgebervergand Pflege) Thomas Greiner varoval, že díky novému zákonu výrazně porostou náklady na péči. To se podle něho promítne také do vyšších plateb lidí, kteří si péči kupují, nebo jejich příbuzných. Greiner také tvrdí, že spolkový kabinet zatím ani nemá plán, z čeho nárůst platů pracovníků zdravotní a sociální péče zaplatí. Navíc se prý dají očekávat problémy se zajištěním dostatečného objemu poskytované péče.
Thomas Greiner zřejmě naráží na to, že kabinet Angely Merkelové sice o vyšších mzdách pro sestry s hlavními aktéry v oboru jednal už v červnu, ale vše se obešlo jen vágními komentáři bez konkrétního návrhu, jak bude financování zajištěno.
Spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU) však přislíbil, že během prvního pololetí příštího roku předloží návrh finanční reformy pojištění dlouhodobé péče. Spahn tím chce dosáhnout „spravedlivé rovnováhy“ mezi poskytovateli péče, lidmi, kteří péči potřebují (či jejich příbuznými), jakož i daňovými poplatníky a přispěvateli.
Zákon o vyšších platech v oblasti zdravotní a sociální péče nyní poputuje ještě do Spolkové rady (Bundesrat). Předpokládá se, že ani zde norma nenarazí na odpor, neboť čistě matematicky by ji mělo podpořit 58 členů z politických subjektů, které pro ni zvedly ruku ve Spolkovém sněmu. Spolková rada má celkem 69 členů, tudíž zákon by měl získat pohodlnou většinu. Účinnost by tak mohl podle plánu nabýt ještě ke konci letošního roku.
Petr Musil
