O přípravě Česka na stárnutí se záměry do roku 2025 za desítky miliard korun se chystá na svém příštím zasedání jednat vláda. K takzvanému strategickému rámci, který vytvořilo ministerstvo práce, se vrátí po půl roce. Dokument obsahuje desatero, které se týká důchodů, sociálních služeb, bezbariérovosti, celoživotního učení či osvěty. Kabinet materiál začal projednávat loni v září, debatu ale přerušil. Ministerstva, kraje, odbory či zaměstnavatelé měli výhrady. Návrhy jsou podle nich nekonkrétní a není jasné, kde se na ně vezmou peníze.
Podle resortu financí představuje desatero spíš „mediálně zajímavá hesla“ než seriózní okruhy řešených problémů a jeho pojetí je diskutabilní. Spolu s úřadem vlády, dalšími ministerstvy, kraji i zaměstnavateli poukazuje na neurčitost záměrů a financování. Podle Akademie věd materiál obsahuje obecný popis stavu a nenabízí řešení a „scénáře, kterým směrem se bude česká společnost vyvíjet“.
Navrhovaný dokument, který má ČTK k dispozici, navazuje na národní akční plán na podporu pozitivního stárnutí na roky 2013 až 2017 a pokrývá roky 2019 až 2025. Ministerstvo práce na návrhu pracovalo od poloviny roku 2017 do konce předloňska pod vedením tří ministryň – Michaely Marksové (ČSSD), Jaroslavy Němcové (ANO) a Jany Maláčové (ČSSD). Zaměření se tak několikrát měnilo a předložení se odložilo. Po loňských připomínkách o nekonkrétnosti se nakonec upravil i název. Místo strategie vláda začala v září projednávat strategický rámec. K němu pak měla Maláčová podle původního předpokladu do konce loňska dodat konkrétnější plán opatření s termíny plnění a financováním.
Ministryně už dřív ČTK řekla, že připravený dokument ukáže směr, kterým by se měla politika stárnutí v Česku v příštích letech ubírat. Většina ze 47 stran ale nakonec shrnuje statistické údaje, výsledky průzkumů, prognózy, zdroje informací a seznam zkratek. Strategická část zabírá šest stránek. Podle některých odborníků publikace vizi do budoucna neobsahuje a chybí v ní reformní změny.
První bod desatera přípravy na stárnutí má název „Spravedlivé důchody“. V této části se počítá s přípravou návrhu dřívější penze pro vybrané profese, opatřeními ke snížení rozdílu v důchodech žen a mužů, úpravou penzí vdov a vdovců a valorizací tak, aby průměrný důchod odpovídal 40 procentům průměrné mzdy. Každý z těchto kroků má stát „jednotky miliard“.
Reformu penzí autoři nezmiňují. Navrhují „identifikovat dodatečné příjmy do státního rozpočtu a zvážit zavedení vícezdrojového financování důchodového systému“, najít by se měly desítky miliard. Ministerstvo financí k návrhu uvedlo, že řád dodatečných příjmů je „zcela mimo realitu“ a navýšení daní a pojistného o desítky miliard je iluze. Požadovalo naopak úspory sociálních výdajů.
Na zajištění dostupných sociálních služeb by se měly vydávat tři miliardy ročně. Propojení zdravotní a sociální péče by mělo vyjít na několik miliard. Přibýt by měli pracovníci a růst by měly i jejich výdělky, ale bez navýšení rozpočtu. Do dotací na výstavbu komunitních domovů pro seniory na venkově a do bezbariérových úprav by mělo putovat 2,5 miliardy ročně.
Ulevit lidem, kteří pečují o stárnoucí příbuzné, by měly terénní a odlehčovací služby za 400 milionů ročně. Stát by měl vyhodnotit, zda má dost lékařů, učitelů či pečovatelů. Navrhnout by měl, jak chybějící profese zajistí. Stovky milionů by se měly využít na bezbariérovou dopravu. K rozšíření povědomí o právech seniorů či o nekalých obchodních praktikách má přispět osvěta. Každý rok by se měla uspořádat na Mezinárodní den seniorů konference a společné jednání vlády a seniorských organizací.
Senioři nyní tvoří pětinu obyvatel, za deset let by to mohla být čtvrtina a v polovině století třetina. Za seniorskou věkovou hranici se považuje 65 let. Podle navrhovaného strategického rámce je to ale už 60 let. Protahuje se tedy doba stáří a zkracuje aktivní věk. Ve vyspělých zemích je naopak snaha s delší dobou dožití a zlepšováním kondice přidávat aktivní roky a posouvat stáří do vyššího věku.
-čtk-
