Veřejný život je postupně paralyzován také u našich západních sousedů. Přestože se mnoha lidem omezení svobod nelíbí, je to zřejmě jediná možnost, jak šíření nákazy brzdit natolik, aby nedošlo k přetížení tamního zdravotnického systému. Německo má ovšem k dispozici 30 tisíc lůžek intenzivní péče, to je v přepočtu na tisíc obyvatel 2,5krát více než Itálie.
Pokud Němci nebudou dodržovat už tak poměrně přísná opatření spolkové vlády proti šíření nákazy novým typem koronaviru, může mít Německo do měsíce až deset milionů infikovaných. Tak zní varování Lothara Wielera, prezidenta berlínského Institutu Roberta Kocha, který má v Německu na starosti kontrolu a prevenci nemocí.
Jak je vlastně německé zdravotnictví a konkrétně nemocnice připraveny na případný nápor nakažených, kteří budou potřebovat hospitalizaci? Spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU) se snaží obyvatelstvo uklidnit, a tak zdůrazňuje, že Německo disponuje přibližně třiceti tisíci lůžek na jednotkách intenzivní péče. To je v přepočtu na tisíc obyvatel asi 2,5krát více než v Itálii, která dnes představuje pro celou Evropu v koronavirové krizi naprosto odstrašující případ.
Zdvojnásobte kapacitu, vyzývá Wieler
Podle německých médií má spolkové ministerstvo zdravotnictví v plánu také posílit počty plicních ventilátorů, což je v Německu kvitováno s povděkem. Stejně jako zpráva, že naši západní sousedé mají dostatečný počet atestovaných laboratoří, které jsou schopny provádět a vyhodnocovat testy na koronavirovou nákazu.
Jenže ne všichni jsou tak optimističtí, jako šéf německého zdravotnictví. „Očekáváme, že všechny nemocnice v zemi alespoň zdvojnásobí svou kapacitu intenzivní péče,“ uvedl pro deník Handelsblatt již zmíněný šéf Institutu Roberta Kocha Lothar Wieler. List upozornil, že Wieler patří k expertům, kteří vždy pečlivě váží slova, aby zbytečně mezi lidmi nevyvolával paniku.
A poslední nárůst nově potvrzených případů nákazy koronavirem v Německu zvyšuje nejistotu, zda je stát schopen garantovat i v době krize dostupnost zdravotní péče v systému, který podle mnohých Němců patří mezi ty nejlepší na světě. Množí se stížnosti na nesprávnou diagnostiku, lékaři se cítí být nedostatečně připraveni a úřady se ztrácejí v předpisech, jež jim vymezují kompetence, píše Handelsblatt.
Necítíme se připraveni, hlásí lékaři
Nejen tento list ale upozorňuje na slabiny ve zdravotnickém systému, které boj proti epidemii ztěžují, a ještě mohou Německu celkem zavařit. Handelsblatt popsal příběh 47letého Berlíňana Klause Henna, který jezdí s přáteli pravidelně deset let na týden do rakouského Ischglu. Kvůli pandemii se ale vrátil už po třech dnech. Projevovaly se u něho některé z typických příznaků jako suchý kašel a horečka. Po návratu do Berlína chtěl být na koronavirus testován.
Henn volal nejméně desetkrát na pohotovost, jenže vždy bylo obsazeno. Zkoušel to tedy i u své praktické lékařky, která ho ale nechtěla pustit do ordinace. Nemocnice ho prý odmítla s tím, že neměla ochranné prostředky. Teprve po čtyřech dnech našel lékaře, který mu byl ochoten odebrat vzorek. Nyní Henn čeká v karanténě na výsledek.
Určitou beznaděj ale cítí i lékaři. Podle průzkumu lékařské sítě Coliquio téměř čtyřicet procent lékařů je přesvědčeno, že nedostávají relevantní informace. Více než polovina z tisícovky dotázaných uvedla, že chybí ochranné prostředky a desinfekce. Třicet procent postrádá běžný spotřební materiál. „Zatížení je extrémní,“ řekl Handelsblattu Jürgen Zasgtrow, šéf pobočky Asociace lékařů zdravotních pojišťoven v Severním Porýní-Vestfálsku. „Snažíme se mnoho lidí po telefonu uklidnit, aby nepanikařili,“ dodal.
Jedině tak je možné zabránit tomu, aby zdravotnické kapacity zůstaly vyhrazeny pro pacienty, kteří jsou nejvíce ohroženi. Tedy lidi ve věku nad osmdesát let a osoby, které mají jinou nemoc, jež jim oslabuje imunitu. Prezident Německé nemocniční společnosti Gerald Gaß totiž očekává, že až bude epidemie vrcholit, bude plně využito až 28 tisíc lůžek v intenzivní péči, což představuje 93 procent současné kapacity. V opravdu velké nouzi by bylo možné další lůžka uvolnit odkladem operací, které odložit lze.
Pomohou i studenti
Gaß poukazuje na to, že vlády spolkových zemí, které jsou odpovědné za nemocnice, neinvestovaly dostatečně do jejich rozvoje. „Teď se to ukazuje a rozhodně to zvládnutí krize nezjednoduší,“ uvedl pro Handelsblatt. Ve zmíněném průzkumu jen třetina nemocničních lékařů uvedla, že jejich nemocnice je na pandemii připravena, pokud jde o personál a organizaci. Téměř dvě pětiny ale vidí nějaké nedostatky, ostatní nebyli schopni situaci posoudit.
Nicméně spolková i zemské vlády varování vyslyšely a rozhodly se rozšířovat lůžkovou kapacitu podle rostoucího počtu infikovaných. Nová lůžka vznikají nebo vzniknou na klinikách, ale i na jiných dočasných místech, která spadají do takzvané hrubé koncepční nemocniční infrastruktury. Další v pořadí by byly kapacity rehabilitačních zařízení, hotelů nebo větších hal, kde by mohli být umístěni pacienti s lehčím průběhem choroby. Pro ty nejtěžší by mohly být aktivovány kapacity německého Červeného kříže.
Jenže samotná dodatečná lůžka nemusí problém vyřešit, pokud k nim neexistuje dostatečný počet zdravotníků. List Stuttgarter Nachrichten upozornil, že po celém Německu není obsazeno asi 17 tisíc ošetřovatelských míst a tři ze čtyř nemocnic hledají lékaře. Nyní se problém nedostatku zdravotnického personálu, s nímž se Německo potýká už roky, ukazuje v plné nahotě.
Do jisté míry může potřebu personálu saturovat nabídka iniciativy německých studentů medicíny. Jak uvedl portál T-online.de, v úvahu by připadaly až čtyři tisíce těchto dobrovolníků, kteří jsou připraveni své síly nabídnout. A bude jich prý ještě přibývat. „Jsme lépe připraveni než Itálie,“ vyslal optimistické poselství Gerald Gaß v úterním rozhovoru pro Handelsblatt. Evropa bude jistě Německu držet palce.
Petr Musil
