USA se stáhly ze Světové zdravotnické organizace, která tak přijde o pětinu rozpočtu

Trump se do historie zapíše jako americký prezident, který destruoval celosvětovou spolupráci při ochraně zdraví. Jakkoliv je jeho rozhořčení nad inklinací WHO k Číně oprávněné, vystoupení USA z této organizce může mít závažné dopady na její financování a tedy mj. na programy, které například zajišťují výměnu informací a koordinaci kroků při boji s infekčními nemocemi. Foto: Koláž ZD

Spojené státy oficiálně potvrdily odchod ze Světové zdravotnické organizace (WHO). Uvádějí to agentury DPA a AFP s odkazem na vyjádření vysokých činitelů USA a Organizace spojených národů. Demokratický senátor Bob Menendez rovněž na twitteru napsal, že prezident o kroku již informoval Kongres. Trump na WHO, která je jednou z agentur OSN, v posledních měsících opakovaně útočil, obviňoval ji z přílišné náklonnosti vůči Číně a tvrdil, že špatně zvládla reakci na pandemii covidu-19.

 

Americký prezident podle DPA o kroku dopisem v pondělí informoval generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Mluvčí OSN Stéphane Dujarric uvedl, že odchod USA ze WHO má vstoupit v platnost 6. července 2021.

Trump nejprve v dubnu oznámil, že USA pozastaví financování WHO, dokud jeho administrativa nezhodnotí svoje vztahy s touto agenturou. O několik týdnů později poprvé pohrozil trvalým zastavením financování, pokud organizace nepřijme reformy. Neupřesnil však, čeho přesně by se měly týkat. Stále však tvrdil, že WHO musí lépe prokázat svou nezávislost na Číně. USA byly největším přispěvatelem WHO, loni organizaci zaslaly 893 milionu dolarů (22,5 miliardy korun), tedy asi 22 procent jejího rozpočtu.

Trumpův postoj ostře kritizuje řada zdravotních expertů i opoziční demokraté. Jedná se podle nich o krátkozraký krok, jelikož narušování chodu hlavní světové zdravotnické koordinační agentury v horké fázi pandemie covidu-19 nepovažují za rozumné.

Americký prezident obviňuje Čínu z toho, že v začátcích pandemie neposkytovala světovým odborníkům veškeré potřebné informace o koronaviru a některé dokonce zatajovala. Peking proto podle něj nese zodpovědnost za současný stav rozšíření nákazy i masivní celosvětové ekonomické dopady, které si pandemie vyžádala. WHO pak podle Trumpa Číně příliš důvěřovala, neověřovala dostatečně informace, které jí Peking sděloval, a nese proto za toto selhání spoluvinu.

Řada pozorovatelů však poznamenává, že Trump čelí domácí kritice kvůli tomu, že začátkem roku systematicky umenšoval rizika plynoucí z koronaviru kvůli obavám o stav americké ekonomiky. Kvůli tomu jeho vláda zareagovala na šíření nákazy v USA pomalu a neorganizovaně. Když se pak Spojené státy staly zemí s největším počtem nakažených a zemřelých v důsledku covidu-19 a tamní ekonomika upadla do hluboké recese, hledal podle analytiků Trump jednoznačného viníka, jehož našel v Číně a WHO.

USA už dříve uvedly, že finance dříve určené pro WHO věnují na jiné mezinárodní zdravotnické projekty.

WHO – fakta

– WHO je mezivládní organizací OSN, která byla založena z iniciativy Hospodářské a sociální rady OSN s posláním dosáhnout co nejvyšší zdravotní úrovně národů díky spolupráci při prevenci chorob, při odvracení epidemií a zvyšování hygieny. Stanovy WHO podepsali zástupci 61 zemí světa 22. července 1946 na konferenci v New Yorku. Nově založená WHO tehdy nahradila Zdravotnickou organizaci Společnosti národů (1923) a Mezinárodní úřad veřejného zdraví (1909).

– Svoji činnost WHO zahájila 7. dubna 1948, když její stanovy ratifikovalo předepsaných 26 členských států. Členy organizace je dnes 194 zemí (včetně ČR). Své ústředí má WHO ve švýcarské Ženevě. Celkem Světová zdravotnická organizace zaměstnává přes 7000 lidí ve 150 zemích, má šest regionálních poboček.

– Celkový rozpočet WHO za uplynulé finanční období činil zhruba 4,4 miliardy dolarů. Tyto prostředky pocházejí z příspěvků 194 členských zemí a z darů. USA byly největším přispěvatelem WHO, loni organizaci zaslaly 893 milionů dolarů (22,5 miliardy korun), tedy kolem 20 procent jejího rozpočtu. Po Spojených státech dává největší dary WHO nadace Billa a Melindy Gatesových.

– Na své konto si WHO připsala řadu úspěchů. V roce 1980 prohlásila po dlouhém boji za vymýcené pravé neštovice, v roce 1998 vyhlásila program vymýcení spalniček. V důsledku poklesu proočkovanosti populace v posledním desetiletí ale dochází opět ke vzniku epidemií spalniček. WHO také řídí celosvětový program týkající se syndromu získaného selhání imunity (AIDS). Počet obětí nemoci od roku 2005 výrazně klesl, ročně jí přesto podlehne milion lidí. Úspěchem je fakt, že antiretrovirotiky se už léčí více než polovina lidí s HIV.

– V roce 2003 byla podepsána Rámcová úmluva WHO o boji proti kouření a tabáku, první v historii organizace, která se věnuje výhradně problematice veřejného zdraví. V posledních letech se WHO angažovala zejména v boji s pandemií takzvané prasečí chřipky, která si v letech 2009 až 2010 vyžádala přes 18.000 obětí. Před dvěma lety organizace vyhlásila celosvětový stav nouze kvůli viru zika, bojovala také se žlutou zimnicí v Angole a Kongu.

– Současným šéfem WHO je od roku 2017 Etiopan Tedros Adhanom Ghebreyesus. První Afričan v této funkci nahradil Číňanku Margaret Chanovou, která v čele organizace stála deset let a jež se stala opakovaně terčem kritiky. WHO pod jejím vedením několikrát nezareagovala odpovídajícím způsobem na vzniklé krize.

– Kvůli pandemii takzvané prasečí chřipky čelila WHO kritice za přehánění možného nebezpečí a „rozsévání strachu“. Podle tehdejšího šéfa zdravotní sekce Rady Evropy Wolfganga Wodarga stály za vyhlášením pandemie farmaceutické firmy, které díky tomu vydělaly obří sumy na prodeji léků a vakcín. Terčem kritiky se WHO stala i kvůli svému postoji k šíření krvácivé horečky ebola v západní Africe v letech 2013 až 2016. WHO tehdy otálela s vyhlášením poplachu, a to zjevně i z politických a ekonomických důvodů. WHO následně přiznala, že v této věci několikrát vážně pochybila.

– Nyní WHO sklízí pochvalu i kritiku kvůli svému postoji k šíření nového typu koronaviru. Kritika se točí hlavně kolem pozdní reakce organizace a chaotickým příkazům. WHO vyhlásila globální stav nouze až 30. ledna, kdy byl koronavirus rozšířen již do 21 zemí. Za pandemii WHO označila šíření nákazy 11. března, kdy již bylo nakaženo přes 120.000 lidí, z nichž více než 4000 lidí podlehlo nemoci.

– Rozdílné názory zaznívají také na vztah WHO s Čínou. Řada odborníků i WHO Čínu chválí za přístup k nemoci, někteří ale zpochybňují důvěryhodnost čínských údajů a kritizují WHO za přílišnou „důvěřivost“ k Číně. Americký prezident Donald Trump již v dubnu o WHO na twitteru napsal: „WHO to opravdu zbabrala. Z nějakého důvodu… je velmi čínocentrická. Na to si posvítíme …“

– V polovině dubna Trump přikázal dočasně přerušit financování WHO a koncem května pak oznámil, že USA končí s organizací spolupráci, protože je pod vlivem Číny. Americký prezident také organizaci vyčetl, že není přístupná reformám, jež podle jeho mínění potřebuje. Nedlouho předtím také Spojené státy vyzvaly WHO, aby okamžitě začala pracovat na vyšetřování původu koronaviru a toho, jakým způsobem organizace zareagovala na pandemii.

– Kritika USA také dříve směřovala na přístup WHO k Tchaj-wanu. Peking tento ostrovní stát považuje za součást svého území, a upírá mu proto výsady připadající suverénním státům. Tchaj-wan dlouhodobě usiloval, aby měl na Světovém zdravotnickém shromážděn status pozorovatele. Jeho snahy podporovaly USA, Japonsko a další země, pozvánku ale Tchajwanci nedostali kvůli odporu ze strany Pekingu.

-čtk-