Sobota, 16. ledna, 2021

Rok 2020 nečekaně vynesl zdravotní politiku EU do středu dění. Co se bude dít dál?

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Plány evropské komisařky pro veřejné zdraví Stelly Kyriakidesové pro rok 2020 rozbila bezprecedentní zdravotnická a ekonomická krize, kterou způsobila pandemie nemoci covid-19. Ta jí však na druhou stranu pomohla dostat zdravotní politiku EU na výsluní pozornosti a Kyriakidesová se chopila příležitosti. Svou vizí evropské zdravotní unie chce ovlivnit další vývoj a celkové vnímání unijní spolupráce v oblasti zdraví na roky dopředu. Podívejme se, co nám nabídne v roce 2021.

Pro evropskou komisařku pro zdraví Stellu Kyriakidesovou to měl být důležitý rok i bez pandemie nemoci covid-19. Počítal s dvěma klíčovými momenty – zahájením nové kapitoly evropského boje proti rakovině a předložením dlouhodobé strategie v oblasti lékové politiky. Nový koronavirus SARS-CoV-2, kterého se – řekněme si to upřímně – ještě na začátku roku nikdo příliš neobával, však nakonec způsobil zdravotní a ekonomickou krizi bezprecedentního rozsahu, jejíž dopady řešíme doposud.

Covid-19 tedy původní plány Kyriakidesové změnil a poněkud odsunul do pozadí. Na druhou stranu se schopná komisařka chopila příležitosti. I přes omezené kompetence, které Evropská komise v oblasti zdraví má, a občasnou frustraci, kdy se nedařilo sjednocovat postup států v nastavování protiepidemických opatření, se projevila jako rozvážný manažer, který přináší nová řešení a nápady. Svůj hvězdný moment zažila ve chvíli, kdy se jí podařilo přesvědčit státy, aby svěřily nákup a distribuci prvních dávek vakcín proti covid-19 do jejích rukou. Ve srovnání s postupem USA nebo Velké Británie to sice mohlo přinést několikatýdenní zpoždění, vakcíny se však hned po schválení Evropskou lékovou agenturou dostaly do všech zemí EU najednou. Tedy bez ohledu na velikost, a tím i ekonomickou výhodnost, jejich farmaceutického trhu.

Z otloukánka na výsluní přízně

Zdravotní politika EU, do té doby spíše unijní otloukánek, se tak dostala do středu unijního dění. A Kyriakidesová se s mohutnou podporou své šéfky a lékařky Ursuly von der Leyenové rozhodla toho využít. Dosavadní dílčí plány v oblasti zdraví zaklenula do jedné vize evropské zdravotní unie, která má zastřešit veškeré její další kroky.

Již na podzim předložila konkrétní návrhy, jak posílit připravenost EU na budoucí zdravotní krize. To zahrnuje i širší kompetence pro dvě klíčové unijní zdravotní agentury – Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropskou lékovou agenturu (EMA). Legislativu musí nyní projednat ministři zdravotnictví EU a europoslanci. Do konce roku chce navíc komisařka představit další návrh na vznik nové unijní agentury pro výzkum a vývoj v oblasti biomedicíny (HERA). Ta by měla evropské připravenosti na zdravotní hrozby poskytnout vědeckou základnu, podobně jako to v USA činí známá BARDA.

Do své evropské zdravotní unie Kyriakidesová začlenila i již zmíněné strategie jako je Farmaceutická strategieEvropský plán boje proti rakovině, na který nakonec dojde až počátkem tohoto roku, nebo legislativní návrh zakládající evropský prostor pro sdílení zdravotnických dat. Ten by měla komisařka předložit také do konce tohoto roku. Stane se součástí mnohem rozsáhlejšího prostoru pro sdílení údajů z různých oblastí, který má podle Ursuly von der Leyenové vytvořit základ pro digitální proměnu EU. V této souvislosti je napjatě očekáván i legislativní balíček k umělé inteligenci, jenž by měl upravit například otázky občanskoprávní odpovědnosti či práv duševního vlastnictví (ten ovšem nebude předkládat Kyriakidesová).

Letos se rozhodne, jak se EU postaví k e-cigaretám

Vedle zásadních legislativních návrhů však letos dojde i na několik dalších důležitých momentů. Velmi napjatě se například očekává finální stanovisko poradního vědeckého výboru Evropské komise SCHEER ke zdravotním rizikům užívání elektronických cigaret. To by měl výbor předložit začátkem března.

Dokument bude významným podkladem pro chystanou zprávu komisařky Kyriakidesové o fungování směrnice o tabákových výrobcích z roku 2014 a případný návrh její revize. Ta se může dotknout právě současné regulace alternativ klasických cigaret jako jsou elektronické cigarety nebo zahřívaný tabák. Na tyto produkty se zatím vztahují méně přísná pravidla než na cigarety – mohou se například prodávat jejich ochucené varianty.

Brexit omezí přeshraniční pohyb lékařů a vědců

Rok 2021 bude také první skutečným rokem EU bez Velké Británie. Naštěstí se vyjednavačům z obou stran kanálu La Manche podařilo na poslední chvíli dojednat dohodu o vzájemných obchodních vztazích. Nehrozí tedy tzv. tvrdý brexit, o jehož rizicích zejména z hlediska dostupnosti léků jsme ve Zdravotnickém deníku také psali.

Jak potvrdila mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Klára Brunclíková, dostupnost léků po 1. lednu 2021 v důsledku brexitu tedy ohrožena není. Jednak se všichni zainteresovaní na odchod Velké Británie dlouhodobě připravovali, do dohody se však také podařilo zapracovat uznávání výsledků inspekcí tzv. správné výrobní praxe, včetně sdílení informací a dokumentů. Právě to bylo přitom pro farmaceutický průmysl zásadní. „Rovněž je důležitá i regulační spolupráce, mj. zřízení pracovní skupiny pro léčivé přípravky,“ sdělila Zdravotnickému deníku dále Brunclíková. Skupina bude sloužit jako fórum pro konzultace a diskuse o praktický otázkách spojených s realizací dohody.

Zásadní dopad však bude mít brexit na přeshraniční pohyb odborných profesí, včetně lékařských i nelékařských povolání. Přestanou totiž platit pravidla vzájemného uznávání odborných kvalifikací. Podle některých hlasů může tento zásadní zásah do vzájemné spolupráce dokonce ohrozit evropskou vědu, která tak ztratí volný přístup do rozvinuté britské vědecké infrastruktury.

Covid (snad) odejde, komisařka zůstane

Loňský rok každopádně ukázal, jak zásadně se mohou všechny plány změnit. Pandemie covid-19 bude i nadále zaměstnávat politiky a experty v Bruselu a v jednotlivých státech. V nejbližších týdnech bude klíčové zajistit schválení a širokou distribuci dalších vakcín proti této nemoci. Důležitá bude i podpora rozsáhlých očkovacích kampaní ve všech zemích EU, bez nichž se Evropané ke svému běžnému životu jen tak nevrátí.

Letošní rok však bude zároveň ve znamení snahy sympatické komisařky Stelly Kyriakidesové udržet otázky unijní zdravotní politiky na výsluní. V následujících měsících a letech bude muset dát své vizi evropské zdravotní unie konkrétní rozměr, přijatelný i pro mnohdy spíše zdrženlivé ministry zdravotnictví. K její realizaci si mimochodem vyjednala pět miliard eur v rámci nového finančního zdravotního programu, což je v této oblasti dosud nevídaná částka.

Helena Sedláčková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY