Letos v březnu zemřelo v Česku podle předběžných údajů zhruba 16.600 obyvatel. Je dosud nejvíc úmrtí za jediný měsíc od doby, kdy se tyto údaje evidují, informoval včera Český statistický úřad (ČSÚ). Úmrtnost nejstarších seniorů ve věku nad 85 let se ale oproti průměru výrazně snížila. Březnový počet zemřelých přesáhl dosavadní maximum z letošního ledna, kdy se Česko potýkalo s další vlnou epidemie koronaviru.
„Březen stanovil nové měsíční maximum v počtu zemřelých ve srovnatelné časové řadě od roku 1947. Dosavadní maximum z letošního ledna bylo překročeno o 530 osob, ve srovnání s loňským listopadem, kdy vrcholila podzimní vlna epidemie covid-19, bylo zemřelých více o 802,“ uvedl ČSÚ. Podle údajů ministerstva zdravotnictví byl letošní březen nejtragičtějším z hlediska úmrtí v souvislosti s covidem za déle než rok epidemie, s prokázanou nákazou zemřelo 5967 lidí.
Oproti průměru z let 2015 až 2019 je počet březnových úmrtí vyšší o 61 procenta, absolutně o 6300. Procentní nárůst počtu úmrtí oproti pětiletému průměru pro daný měsíc byl ale nejvýraznější v listopadu, a to 77 procent, v lednu činil 52 procent.
Na každých 100.000 obyvatel připadalo třetí měsíc letošního roku 155 úmrtí, zatímco v letech 2015 až 2019 to bylo podle statistiků v průměru 97.
Zřejmý je ale podle ČSÚ pozitivní vývoj u skupiny nejstarších seniorů ve věku 85 a více let, u kterých se úroveň takzvané nadúmrtnosti ve srovnání s podzimem loňského roku výrazně snížila. Vliv na to může mít očkování proti koronaviru. „Zatímco v listopadu byla v porovnání s průměrným listopadem let 2015–2019 jejich úmrtnost vyšší o 80 procent, v březnu již jen o 23 procent,“ uvedla vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.
V Česku se začalo proti koronaviru očkovat koncem prosince, přednost dostali nejstarší obyvatelé a zdravotníci.
V březnu se podle ČSÚ v důsledku epidemie covidu nejvýrazněji od průměru odchýlila úmrtnost lidí ve věku 60 až 79 let, a to o 71 až 77 procenta. V průměru víc než padesátiprocentní nadúmrtnost byla ale i u lidí ve věku 40 až 59 let.
Březen se stal v počtu úmrtí nejtragičtějším měsícem v sedmi krajích, a to ve Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Ústeckém, Libereckém, Pardubickém a v Praze. V Karlovarském kraji zaznamenali nejvíc zemřelých v únoru, v Královéhradeckém a Moravskoslezském během ledna. V Jihomoravském, Olomouckém, Zlínském kraji a na Vysočině byla situace nejhorší už loni v listopadu.
Nejvyšší byla v březnu úmrtnost v Ústeckém kraji, a to 194 úmrtí na 100.000 obyvatel, naopak nejnižší v Praze – 129 úmrtí na 100 tisíc obyvatel, i v hlavním městě byla ale nadprůměrně vysoká.
Oproti průměru se vyšší úmrtnost projevila stejně jako v předchozích měsících u mužů. Počet všech zemřelých mužů ze 100.000 v březnu stoupl oproti průměrné hodnotě tohoto měsíce z let 2015 až 2019 o 74 procent, zatímco u žen to bylo o 45 procent. V listopadu se úmrtnost mužů zhoršila o 77 procent, žen o 74 procent.
-čtk-
