V pravidelné lékařské péči alergologických ambulancí na Slovensku bylo podle posledních sledovaných údajů Národního centra zdravotnických informací (NCZI) 542 tisíc lidí, což je více než 10 procent populace. Vzhledem k věkovým skupinám bylo v absolutním počtu nejvíce sledovaných osob ve skupině 19 a víceletých (víc než 368 tisíc lidí), následovaly věkové skupiny 6 -18letých (více než 128 tisíc osob), 1 -5letých (více než 42 tisíc lidí) a 3 900 dětí do jednoho roku.
Nejenže alergická sezóna nastupuje dřív, ale mění se i věková struktura alergiků. Zatímco v minulosti trpěly alergií zejména děti, resp. se alergie projevila už v dětském věku, dnes už alergie u starších lidí není výjimkou. Prevalence alergických onemocnění v seniorském věku je kolem pěti procent. „Alergická onemocnění ve vyšším věku přitom nepostihují jen dýchací cesty, ale projevují se i na kůži, a kromě pylových alergií nejsou výjimečné ani lékové alergie a alergické reakce na bodnutí hmyzem,“ vysvětluje Alžbeta Sivá, mluvčí NCZI. Poslední statistiky ukazují, že v alergologických ambulancích je nejvíce sledovaných pacientů s diagnózami jako jsou alergická rinitida, imunodeficientní stavy či alergické astma.
Nejvíce sledovaných alergiků vykázaly podle posledního statistického zjišťování ambulance v Bratislavském a Prešovském kraji, nejméně v Trenčanském kraji. Po zohlednění počtu ambulancí vykazujících činnost, který je v jednotlivých krajích Slovenska rozložený nerovnoměrně, vychází průměrný počet sledovaných osob na jednu ambulanci nejvyšší v Trnavském a Nitranském kraji. Nejméně sledovaných pacientů připadajících na jednu ambulanci je v Košickém kraji.
Důležitý je již nitroděložní vývin
Podle NCZI přichází velké varování v podobě změny klimatu, která představuje bezprostřední hrozbu pro zdraví v podobě extrémních veder a změn v šíření nakažlivých nemocí a alergenů. „Při alergiích je důležitý již nitroděložní vývin člověka a období prvních měsíců po narození, kdy se dítě poprvé setkává s látkami vnějšího prostředí a reaguje na ně. Kromě inhalačních alergenů v prostředí sehrává klíčovou roli v tomto období také setkání s potravinovými alergeny,“ tvrdí mluvčí NCZI.
Kromě genetických faktorů se významně podepisuje na stoupajícím výskytu alergických onemocnění i vliv vnějšího prostředí, tedy klimatické změny související s oteplováním ovzduší, změnou flóry, přenesením a rozmnožením nepůvodních rostlinných druhů s vysokým alergenním potenciálem. Environmentální rizika ve společnosti nejsou rovnoměrně rozloženy, protože podle zjištění NCZI zasahují hlavně sociálně znevýhodněné a marginalizované skupiny obyvatelstva, které jsou mnohem náchylnější k stresovým faktorům životního prostředí, a to vzhledem k zdravotním problémům a celkovému životnímu stylu.
-bre-
