Po více než třech desetiletích ohromného úsilí s cílem eradikovat poliomyelitidu se sice počet případů tohoto nebezpečného infekčního onemocnění snížil o 99,9 procenta a divoké polio viry se vyskytují endemicky pouze ve dvou zemích, přesto hrozí, že se tato globální iniciativa stane obětí vlastního úspěchu. To také znamená riziko návratu onemocnění i tam, kde již bylo vymýceno. Pro konkrétní příklady není potřeba chodit daleko. Polioviry byly potvrzené v odpadních vodách v Londýně, New Yorku i Jeruzalémě.
Epidemiologická situace je znepokojivá, konstatuje prestižní vědecký žurnál The Lancet v článku s výmluvným titulkem „Eradikace obrny: Pád na poslední překážce?“: „V posledních třech letech došlo k pozoruhodnému vývoji v úsilí o vymýcení dětské obrny. V roce 2019 byla vyhlášena celosvětová eradikace polioviru typu 3. V roce 2020 byla Afrika vyhlášena jako prostá endemické obrny. Divoký poliovirus byl omezen na izolovaná ohniska v Afghánistánu a Pákistánu. Optimismus ale ustupuje,“ shrnuje text s tím, že došlo k návratu poliomyelitidy do mnoha částí světa a současně se nutnost financování eradikačního programu dostává do ohrožení vlivem globálních ekonomických problémů i geopolitické nestability. Pro vlády, které dříve tento program financovaly, obrna přestává být palčivým problémem kvůli řadě jiných a momentálně akutnějších.
Od roku 1988 klesl počet případů poliomyelitidy o 99,9 procent
Global Polio Eradication Initiative (GPEI) upozorňuje, že pokud jde o vymýcení jakéhokoliv infekčního onemocnění, nelze spoléhat na polovičatá řešení, ale bohužel platí „všechno nebo nic“. „Nyní, poté, co jsme pomohli snížit celosvětový počet případů o 99,9 procenta a divoký poliovirus je endemický pouze ve dvou zemích, hrozí, že se tato neuvěřitelná iniciativa stane obětí vlastního úspěchu,“ píše Seth Berkley, generální ředitel Gavi, the Vaccine Alliance ve svém článku pro americký zdravotnický portál STAT News. Program eradikace obrny se dostal do paradoxní situace, kdy řeší, jak s tak malým celosvětově hlášeným počtem případů infekce přesvědčit dárce, aby uvolnili prostředky na jeho další pokračování a vnímali jej jako globální prioritu.
„Ještě před několika desetiletími byla jaderná katastrofa jedinou věcí, které se Američané báli více než obrny. Celá oddělení dětí uzavřených v železných plicích zdůrazňovala závažnost onemocnění. Ale nyní, když se případy omezují na marginalizované a znevýhodněné regiony, mohou být dárcovské vlády méně ochotné financovat novou pětiletou strategii GPEI ve výši 4,8 miliardy dolarů,“ dodává Berkley. Navíc vlády zemí G20 se stále vzpamatovávají z ekonomických škod způsobených pandemií covid-19 a současně se připravují na další ekonomickou recesi, což snižuje jejich ochotu financovat něco, co se v jejich očích nezdá jako priorita.
„Neexistuje žádný životaschopný plán B. Abychom jednou provždy vymýtili obrnu, musí být GPEI plně financována. Pokud se tak nestane, svět může očekávat katastrofální nárůst případů,“ varuje expert s tím, že pro konkrétní příklady není nutné chodit daleko. V červenci 2022 zažil americký stát New York první případ paralýzy způsobené poliomyelitidou u neočkovaného jedince, polioviry byly detekovány v odpadních vodách, a následně zde byl vyhlášen stav ohrožení veřejného zdraví, což vedlo ke spuštění očkovací kampaně. Polioviry byly letos detekovány i v odpadních vodách v Londýně a také v Jeruzalémě.
„Díky rychlým očkovacím kampaním, dobrému přístupu k čisté vodě, hygieně a silné základní imunitě populace se tyto události pravděpodobně nestanou hlavní hrozbou pro veřejné zdraví. Jsou to však příklady toho, jak snadno se může obrna vrátit, když lidé nejsou očkováni, a také jde o jeden z důvodů, proč obrna zůstává od roku 2014 ohrožením veřejného zdraví globálního významu,“ dodává Berkley.
Pandemie covid-19 znamenala špatné zprávy pro eradikaci obrny
Závažné komplikace pro globální eradikační program obrny znamenala také pandemie covid-19, kdy byla dočasně pozastavena globální očkovací kampaň, přesněji 80 milionů dětí nedostalo potřebné rutinní očkování proti poliomyelitidě včas a ocitlo se tak v ohrožení touto závažnou nemocí. Infekce se vrátila i tam, kde již byla vymýcena. Vzrostl počet případů onemocnění způsobených jak divokými polioviry, tak viry odvozenými od vakcinačního kmene.
V důsledku toho se ztrojnásobil výskyt kmenů poliovirů odvozených od vakcinačního kmene, což vedlo k ochrnutí 1 100 dětí. V roce 2021 se objevil případ paralýzy způsobené divokým poliovirem v Malawi, což znamenalo návrat viru do Afriky, která byla již prohlášená jako území prosté obrny, přesněji onemocnění způsobeného divokými polioviry.
V Nigérii se objevilo dokonce 415 případů obrny způsobené polioviry odvozenými od vakcinačního kmene. V ohrožení znovupropuknutí epidemií obrny jsou Brazílie, Dominikánská republika, Haiti a Peru, a to i kvůli nízké proočkovanosti populace. Celosvětově pak proočkovanosti proti poliomyelitidě klesla na 80 procent, což je vůbec nejnižší úroveň za posledních 14 let.
Jak upozorňuje The Lancet, aby bylo možné dosáhnout politického závazku vymýcení obrny do roku 2026, znamená to naočkovat každoročně 370 milionů dětí a současně pokračovat ve zdravotním dohledu v 50 zemích světa. Není to však poprvé, kdy se takové cíle objevily a následně se ukázaly jako nedosažitelné. Podle výboru GPEI však „jakýkoliv optimismus musí být zmírněn chladnou realitou“. V době ekonomických problémů jednoduše nemusí vlády považovat vymýcení obrny za důležitý problém hodný dostatečného financování.
Naděje v podobě nové vakcíny
Cílem GPEI je zvrátit současný neblahý trend a do roku 2023 zastavit šíření divokých poliovirů, aby mohla být v roce 2026 vyhlášena eradikace. Není to však poprvé, co byly podobné cíle představeny, byť se jejich realizace postupně posouvala. Nyní však přichází další nástroj v podobě nové generace geneticky upravené orální vakcíny proti poliomyelitidě.
Ve vyspělých zemích se děti běžně očkují neživou vakcínou obsahující inaktivované viry, přesněji kombinovanou očkovací látkou poskytující ochranu také proti černému kašli, tetanu, záškrtu, žloutence typu B a onemocněním způsobeným bakterií Haemophillus influenzae, nicméně v řadě rozvojových zemí se stále používá orální živá vakcína proti poliomyelitidě. Důvodem je to, že tato očkovací látka je nejen levnější, ale hlavně jednoduší pro použití a mohou ji aplikovat i dobrovolníci bez zdravotnického vzdělání. Navíc orální živá vakcína je spojena s rizikem, že se objeví polioviry odvozené od vakcinálního kmene, což je situace, kdy oslabený kmen polioviru používaný v orální vakcíně v průběhu času získá vlastnosti divokých virů. Pak může ve vzácných případech způsobit i závažné onemocnění.
„Miliony lidí potenciálně nemají žádnou imunitu vůči poliovirům odvozených od vakcinálního kmene, což je důvodem, proč máme velké obavy,“ popsala pro žurnál Nature Kathleen O’Reilly, epidemioložka působící na London School of Hygiene and Tropical Medicine a specializující se na modelování šíření poliovirů. Nyní však nouzové schválení pro krizové situace ze strany Světové zdravotnické organizace získala zcela nová orální vakcína, která také obsahuje oslabený virus, jenž je však geneticky upraven tak, aby nemohl být potenciálně rizikový jako u původní orální živé vakcíny.
„Nové vakcíny by mohly pomoci dostat pod kontrolu ohniska obrny způsobné polioviry odvozené od vakcinálního kmene a snížit riziko výskytu nových případů. Nová vakcína proti poliomyelitidě využívající geneticky stabilnější virový kmen získala nouzové schválení WHO. Údaje o jejím použití jsou shromažďovány s cílem dosáhnout plné registrace a možného použití i mimo ohniska nákazy. Ale nových vakcín je nedostatek a samotná nová technická řešení k překonání překážek bránící eradikaci nestačí,“ zůstává realistický The Lancet.
Ludmila Hamplová
