Přesčasovou práci lékařů považuje za problém ve své nemocnici více ředitelů českých i slovenských nemocnic než v loňském roce. Konkrétně v Česku představují přesčasy problém pro 69 procent oslovených ředitelů, zatímco loni to bylo 63 procent. Na Slovensku odpovědělo na otázku kladně 61 procent ředitelů, o šest procent více než minulý rok. Vyplývá to z průzkumu Barometr zdravotnictví, který mezi šéfy 146 nemocnic v Česku a 103 nemocnic na Slovensku na jaře provedla a dnes zveřejnila obecně prospěšná společnost HealthCare Institute.
Část českých lékařů od prosince vypověděla přesčasovou práci. Aktuální protesty odstartovala změna zákoníku práce, která maximum dobrovolných přesčasů zdvojnásobila. Situace v nemocnicích bude různá, v některých odmítá sloužit pár lékařů, jinde i více než 30 procent. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) připustil, že někde to může znamenat odklad určitých typů výkonů, akutní péče ale podle něj ohrožena není.
Dvě třetiny ředitelů českých nemocnic, které od dubna do června oslovili autoři průzkumu, se obávali zhoršení dostupnosti zdravotní péče, 55 procent mělo obavy i ze zhoršení její kvality. O nedostatku lékařů hovořilo 87 procent ředitelů, o deset procent více než loni. Celkem 91 procent ředitelů – o čtyři procenta více než loni – postrádá zdravotní sestry. Nejčastěji chybí lékaři na interním oddělení a sestry na oddělení anesteziologicko-resuscitační a intenzivní péče, všeobecné sestry a instrumentářky.
Podle odborů chybí v nemocnicích až 4000 lékařů a až 5000 sester, a dodržení běžného množství přesčasové práce je tak obtížné.
Pro zabezpečení dostatečného množství pracovníků sahají ředitelé českých nemocnic nejčastěji k nefinančním benefitům – například k dovolené navíc nebo k závodnímu stravování. V 91 procentech odpovědí figurovalo zaměstnávání pracovníků z jiných států, například z Ukrajiny. Na Slovensku tuto možnost zmínilo 78 procent respondentů. Češi se dále ve velkém spoléhají na spolupráci se zdravotnickými školami a lékařskými fakultami, nabídku služebního bytu, náborové příspěvky. Dvě třetiny českých respondentů zmínily také spolupráci s dobrovolníky z řad veřejnosti a 62 procent ředitelů uvedlo, že problém řeší nadstandardním finančním ohodnocením.
Protestující čeští lékaři žádají změny v pracovních podmínkách, vzdělávání a navýšení základního platu bez přesčasové práce. Ministerstvo zdravotnictví nabídlo lékařům ve státních nemocnicích zvýšení platů od ledna 2024. Chtělo také garantovat minimální výši platu místo zvýšení platových tabulek, které protestující lékaři žádali. Jejich zástupci a odbory návrhy odmítli, podle České lékařské komory se týkaly jen některých lékařů. Zástupci ministerstva, odborů a lékařů budou znovu jednat v pondělí.
ČTK
