Ilustrační foto: PxHere

Skoro osm z deseti německých nemocnic skončí letos v červených číslech, ukazuje aktuální průzkum

S koncem letošního roku se v hospodaření německých nemocnic nejspíše naplní to, co bylo v průběhu roku řadou průzkumů předpovídáno. Nemocnice u našich západních sousedů zažijí jeden z ekonomicky nejhorších roků ve své historii, ne-li v nejhorší vůbec a jejich hospodářská situace se v porovnání s předchozími dvěma lety výrazně zhorší. Dramaticky totiž roste podíl zařízení, která se ocitnou v červených číslech. Vyplývá to z aktuálního šetření Krankenhaus Barometer, který pravidelně vydává Německý nemocniční institut.

Zřejmě nejzávažnějším zjištěním je, že se výrazně zvýší podíl nemocnic, které budou v právě končícím roce hospodařit se ztrátou. Letos se v červených číslech ocitne 78 procent německých nemocnic, zatímco v roce 2022 tento podíl činil 54 procent a ještě o rok dříve to bylo jen 43 procent. Vyplývá to z aktuálního šetření Krankenhaus Barometer (Nemocniční barometr), který před pár dny vydal Německý nemocniční institut (DKI – Deutsches Krankenhausinstitut).

Z roku na rok se tak podíl ztrátových nemocnic v Německu zvýší o 44 procent, a v porovnání s rokem 2021 dokonce o více než 80 procent. Jen sedm procent nemocnic v letošním roce očekává, že vykáže zisk, a 15 procent odhaduje, že bude letos hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. Přitom před dvěma lety se ziskem hospodařilo 44 procent německých nemocnic, loni to bylo ještě poměrně „slušných“ 35 procent.

„Letošní očekávané výsledky jsou vůbec nejhorší od doby, kdy Nemocniční barometr začal vycházet, tedy od roku 2000,“ uvedl pro odborný deník Deutsches Ärzteblatt Gerald Gaβ, generální ředitel Německé nemocniční společnosti (DKG – Deutsche Krankenhausgesellschaft).

Sedm z deseti očekává další zhoršení

Gaβ také připomněl a zdůraznil, že v letošním roce je mezi nemocnicemi evidováno výrazně více insolvencí, než je obvyklé. Podle DKG bylo letos zatím vyhlášeno skoro čtyřicet insolvencí, a reálně hrozí, že se v roce nadcházejícím toto číslo zdvojnásobí. Zatímco v posledních dvou letech nemocnice drtily především drahé energie, v roce příštím to má být nárůst personálních nákladů kvůli tomu, že zaměstnanci budou požadovat kompenzaci inflace, jakou Německo posledních 40 let nezažilo.

Německé nemocnice přitom většinově očekávají další zhoršení své ekonomické situace v roce 2024. Z Nemocničního barometru totiž vyplynulo, že 71 procent dotázaných nemocnic očekává v nadcházejícím roce zhoršení, čtvrtina odhaduje, že jejich ekonomická situace bude stejná jako v roce 2023 a pouhá čtyři procenta nemocnic očekávají, že se jejich ekonomická situace zlepší.

Výsledky Nemocničního barometru 2023 vycházejí z písemného průzkumu vzorku schválených všeobecných nemocnic se 100 a více lůžky v celém Německu. Průzkum probíhal od poloviny dubna do konce června 2023 a zúčastnilo se 388 nemocnic.

Hrozí rekordní vlna insolvencí

„Skutečně hrozí, že rok 2024 bude rekordním rokem co do počtu insolvencí nemocnic,“ upozornil dále Gerald Gaβ. A zdůraznil, že téměř žádná nemocnice dnes není schopna pokrýt své výdaje z běžných příjmů. Důvodem je podle něho vedle desítky let trvajícího podfinancování nemocnic co do objemu potřebných investic také přetrvávající nedostatečná kompenzace inflace.

Šéf Německé nemocniční společnosti v této souvislosti znovu vyzval spolkovou vládu, aby přijala adekvátní opatření. Prvořadým krokem podle Gaβe musí být úprava úhrad, díky které by nemocnicím byl kompenzován nárůst nákladů v důsledku vysoké inflace, a to tak, aby se příjmy opět dostaly do rovnováhy s rostoucími náklady.

Gerald Gaβ také zdůraznil, že kvůli akutní finanční krizi v nemocnicích panují velké obavy o to, že řada z nich se prakticky nedočká plánované nemocniční reformy, kterou by do poloviny příštího roku měl spustit spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD).

Nedostatek personálu bude narůstat, odhadují nemocnice

Vedle finanční situace nemocnice byly dotazovány také na další aspekty svého fungování, například na ambulantní péči. Podle průzkumu se v současnosti výrazně rozšiřují možnosti ambulantní chirurgie v nemocnicích. V 74 procentech nemocnic již byly změněny léčebné procesy pro zavedení další ambulantní péče nebo se to plánuje v blízké budoucnosti.

Nemocnice také očekávají, že nedostatek personálu bude v následujících letech dále narůstat. Přibližně 90 procent z nich ve své prognóze předpokládá, že kvůli klesajícímu počtu uchazečů o školicí pozice již nebudou schopny pokrýt potřeby svého ošetřovatelského personálu.

Zdeňka Musilová