Dánská farmaceutická skupina Novo Nordisk je sice lídrem na nově vznikajícím trhu s léky pro léčbu obezity, to ji ale nijak neodrazuje od dalších kroků, jež ji mají pomoci svou pozici upevnit. Proto investuje do dvou amerických biotechnologických startupů, které mimo jiné stály rovněž u zrodu biotechnologické společnosti Moderna. O investici informoval britský deník Financial Times.
Více než jednu miliardu dolarů (v přepočtu necelých 24 miliard korun) se rozhodla dánská farmaceutická skupina Novo Nordisk investovat do spolupráce s americkými biotechnologickými startupy. Cílem je pokračovat ve vývoji léků pro léčbu obezity, ale i pro léčbu kariometabolických onemocnění. Novo Nordisk si totiž chce upevnit pozici lídra na vznikajícím trhu, jehož potenciál je obrovský.
Novo Nordisk investuje do dvou společností, který byly založeny massachusettským inkubátorem Flagship Pioneering, který se zaměřuje na podporu společností, jež se soustředí na vývoj přípravků v oblasti life sciences. Jedná se o společnosti Omega Therapeutics a Cellarity.
Tam, co vznikla Moderna
Inkubátor Flagship Pioneering mimo jiné stál u zrodu biotechnologické společnosti Moderna, která zažila rozmach díky tomu, že jako jedna z prvních uvedla na trh účinnou a bezpečnou vakcínu proti koronaviru. Navíc založenou na technologii mRNA.
Dánská farmaceutická skupina do spolupráce s každou z uvedených společností investuje 532 milionů dolarů. Novo Nordisk také bude společnostem odvádět tantiémy z případných produktů, které ze spolupráce vzniknou a budou dodávány na trh, uvedl britský deník Financial Times. Na oplátku Novo Nordisk získá možnost vyvíjené produkty dále rozvíjet a zajistí také provádění klinických testů, bez kterých léky vůbec nemohou přijít na trh. A samozřejmě bude inkasovat část budoucích zisků.
„Je to nesmírně důležitý okamžik v našem partnerství s Flagship Pioneering. Těšíme se na pokrok ve výzkumných programech jak s Omegou, tak Cellarity v nadcházejících letech,” uvedl v tiskovém prohlášení viceprezident společnosti Novo Nordisk Marcus Schindler.
Využití epigenomické modulace i umělé inteligence
Podle něho má zahájená spolupráce obrovský potenciál, co se vědeckého dopadu týče. Společnosti totiž budou zkoumat nové metody pro léčbu obezity nebo kardiometabolických onemocnění. Podobně jako v případě vakcín proti koronaviru půjde i zde o využití RNA. Nové léky na snižování tělesné hmotnosti by totiž měly fungovat tak, že pozmění genetický kód tak, aby došlo ke zvýšení metabolické aktivity a omezení chuti k jídlu, což je tradiční zaměření mnoha terapeutických postupů při léčbě obezity.
„Novo Nordisk je odhodlána prosazovat nové možnosti léčby pro lidi žijící s kardiometabolickými chorobami. Za tímto účelem je nezbytné, abychom náš interní výzkum doplnili o externí inovace a spolupracovali s partnery, kteří přinášejí špičkové technologie. Obě společnosti nabízejí diferencované a nové přístupy, včetně odborných znalostí. V případě společnosti Omega je to oblast řízené epigenomické modulace, v případě společnosti Cellarity je to hluboký vhled do aplikace umělé inteligence při vývoji nových léků,” dodal Schindler.
Transakce byly oznámeny v době, kdy zájem investorů o vývoj léků na hubnutí rapidně roste. Skupina Novo Nordisk není zdaleka jediná, která své investice do tohoto odvětví směřuje, přestože je lídrem trhu.
Ten je totiž velice atraktivní, podle nejrůznějších odhadů by jeho objem mohl do konce této dekády vzrůst až na 130 až 140 miliard dolarů ročně, jak uvedl deník Financial Times s odkazem na nejnovější prognózu kanadské investiční banky BMO.
Zdeňka Musilová
