Zájem dětí o kosmetiku a péči o pleť roste. Odborníci se obávají, jaký vliv to může mít na jejich duševní zdraví a vnímání těla. Jak upozornil britský deník The Guardian, fenomén takzvané „kosmetikorexie“ otevírá debatu o vlivu sociálních sítí, marketingu i hranic mezi běžným zájmem a potenciálním problémem.

V drogeriích a obchodech s kosmetikou přibývá zákazníků ve věku kolem deseti let, kteří zkoušejí produkty určené dospělým – včetně těch s aktivními látkami, jako jsou retinoidy nebo chemické exfolianty.

Podle některých dermatologů to není jen nevinná hra. V praxi se objevují případy dětí ve věku 8 až 14 let s podrážděnou či alergickou dermatitidou, často právě v důsledku nevhodně zvolené kosmetiky. Společným jmenovatelem bývá podobná péče o pleť inspirovaná on-line obsahem.

Znepokojivá je také změna chování. Lékaři popisují děti, které odmítají vyjít ven bez make-upu nebo tráví značnou část času sledováním kosmetických videí. Péče o vzhled postupně vytlačuje jiné zájmy.

Kosmetikorexie: Nový termín, starý problém?

Pro tento jev se začíná používat označení „kosmetikorexie“, tedy posedlost dosažením bezchybné pleti. Někteří výzkumníci upozorňují, že by mohlo jít o klinicky relevantní problém, který si zaslouží další výzkum.

Zároveň ale zaznívají opatrné hlasy. Nové pojmy mohou pomoci pojmenovat společenský trend, ale také hrozí, že budou příliš rychle medikalizovat chování, které sice může být problematické, ale nespadá nutně do oblasti duševních poruch.

Mohlo by vás zajímat

Odborníci proto hledají odpověď na klíčovou otázku: Kde končí běžný zájem o vzhled a začíná problém s vnímáním vlastního těla? Podobné rysy totiž kosmetikorexie sdílí například s ortorexií – extrémní posedlostí zdravým jídlem, která rovněž není oficiálně klasifikována jako porucha. Vědci zaznamenali podobnosti i s tělesnou dysmorfickou poruchou a obsedantně-kompulzivní poruchou.

Sociální sítě jako akcelerátor

Jedním z hlavních motorů trendu jsou sociální sítě. Děti sledují influencery, kteří prezentují komplexní rutiny péče o pleť, často s důrazem na „dokonalost“. Algoritmy i marketing přitom cílí stále mladší publikum.

Výsledkem je prostředí, kde se i drobné nedokonalosti zveličují, a současně monetizují. Mladí lidé se učí vnímat pleť jako projekt, který je třeba neustále „zlepšovat“, často pomocí drahých produktů.

Mezi normou a rizikem

Ne každý teenager, který se zajímá o kosmetiku, má problém. Odborníci připomínají, že nespokojenost se svým vzhledem někdy zažívá většina mladých lidí. To samo o sobě není patologické. Rizikové je, když se péče o vzhled promění v posedlost, spojenou s úzkostí, nízkým sebevědomím nebo nutkavým chováním. Právě v tomto bodě může být důležité vyhledat odbornou pomoc.

Debata o kosmetikorexii tak odhaluje širší problém. Tlak na vzhled, který je v digitální době intenzivnější než kdy dříve. Ideály krásy, často upravené filtry či umělou inteligencí, se stávají měřítkem reality. A pro mnoho dětí i zdrojem frustrace.

Odborníci se rozhodli se nový trend nadále blíže zkoumat. Vědci z Itálie provádí lékařské studie, aby se o kosmetikorexii dozvěděli více. Výsledky by měly být zveřejněny ještě letos. První poznatky naznačují už zmíněnou souvislost mezi nadměrným zájmem o kosmetiku a intenzivním používáním sociálních sítí.