Budoucnost evropských dotací pro české zdravotnictví v letech 2028 až 2034 zůstává nejasná. Vláda sice o zachování podpory usiluje, Unie však vyžaduje vyčlenění výrazné části financí na ekologické a „měkké“ projekty. V případě výpadku bruselských peněz plánuje ministerstvo zdravotnictví financovat obnovu stárnoucích nemocničních přístrojů i nové stavební investice ze státního rozpočtu nebo výhodných úvěrů od Evropské investiční banky.

Zda půjde čerpat peníze z evropských fondů na investice do zdravotnictví i v období 2028 až 2034, zatím podle premiéra Andreje Babiše (ANO) není jasné. Vláda o to chce usilovat. V uplynulých letech nemocnice čerpaly peníze z EU na výstavbu, rekonstrukce nebo nákup přístrojů. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) by se v případě, že by evropské financování dál neprošlo, musely platit investice ze státního rozpočtu či úvěrů z Evropské investiční banky.

Evropská rada a členské státy by se na základních parametrech příštího víceletého finančního rámce měly dohodnout do konce roku. „Evropa nám předepisuje, že z těch peněz, které vyjednáme, bude 41 procent na zelené věci a 12 procent na měkké věci,“ řekl Babiš. „Zelené“ investice chce zaměřit na vodu a boj proti suchu.

V posledním období šlo z EU do zdravotnictví 55 miliard

Jako takzvané „měkké projekty“ se označují aktivity zaměřené na rozvoj lidí, služeb, výměnu zkušeností nebo inovace. Nevznikají při nich žádné stavby, ale například metodiky, koncepce nebo strategie, ale také software, weby nebo mobilní aplikace.

V Česku funguje například Operační program Zaměstnanost Plus, ze kterého do zdravotnictví mířila podpora například na vznik center duševního zdraví, screeningové programy včasného záchytu nemocí nebo využívání zdravotnických dat.

„Uděláme maximum pro to, abychom získali pro zdravotnictví evropské peníze, protože to významným způsobem přispívá,“ dodal premiér. V období 2021 až 2027 mířilo podle něj do zdravotnictví z evropských fondů 55 miliard korun, v předchozím 8,5 miliardy.

Stavby i moderní přístroje

Dotace do českého zdravotnictví míří z několika programů EU. Z Integrovaných regionálních operačních programů to bylo od roku 2014 do loňska 18,8 miliardy korun. Z fondu REACT-EU 22 miliard, z Národního plánu obnovy 12,4 miliardy, 8,7 miliardy z Integrovaného operačního programu a 4,2 miliardy korun z Operačních programů Zaměstnanost.

Další evropské peníze směřovaly do vědy či kyberbezpečnosti. Organizace podřízené ministerstvu zdravotnictví v letech 2014 až 2020 čerpaly zhruba 25,6 miliardy korun na 293 projektů a po roce 2021 dalších 15,8 miliardy na 109 projektů.

Mohlo by vás zajímat

Nemocnice z nich často platily kromě staveb i moderní diagnostické a operační přístroje. „Přístrojů, které se pořídily, ať už z REACT-EU, nebo z IROP, je opravdu hodně,“ řekl k tomu Vojtěch. Postupně jim ale bude končit doba životnosti.

Celotělová PET za 300 milionů

Babiš doplnil, že například ve FN Motol a Homolka mají pět počítačových tomografů (CT), kterým je 11 let. „Svolal jsem všechny ředitele pražských nemocnic, aby mi ukázali stávající stav přístrojů,“ řekl premiér.

V plánu je podle něj například pořízení prvního tuzemského celotělového PET přístroje, který stojí 300 milionů korun, do Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Používá se v onkologii, kardiologii nebo neurologii. Umožňuje rychlejší vyšetření s použitím menšího množství kontrastní látky v těle pacienta.

Přístroje z evropských fondů IROP bude mít podle Vojtěcha i urgentní příjem, jehož stavbu ve středu zahájila pražská Fakultní Thomayerova nemocnice. „Plán B je státní rozpočet, to je jasné. My ale řešíme i nějaké další zdroje, například z Evropské investiční banky,“ řekl ministr. Financování investic do zdravotnictví z jejích úvěrů je podle něj možné. „Je pravda, že je tam úrok, ale je rozumný a lepší, než by nemocnice získaly v rámci komerčního úvěru,“ dodal.

Nová psychiatrická nemocnice a adiktologická klinika

Další prioritou, pro kterou by ministerstvo chtělo evropské peníze získat, je psychiatrie. „Protože máme tady plány na výstavbu nové psychiatrické nemocnice v Lounech, která je aktuálně ve velmi špatných podmínkách,“ uvedl Vojtěch.

Podle Babiše by měla vzniknout v Brně také další adiktologická klinika, která se věnuje léčbě závislostí. V současné době je jen v Praze. Letos v únoru premiér uvedl, že 15 psychiatrických nemocnic zřizovaných ministerstvem, které mají dohromady přes 3700 lůžek, potřebují investice za 2,7 miliardy korun.