Evropa činí zásadní krok k tomu, aby se výpadky důležitých medikamentů staly minulostí. Chystaný Akt o kritických léčivech má přinést revoluci v tom, jak se bude k nákupům a zajištění strategicky významných léků přistupovat. Cena už nebude jediným parametrem. Zdravotní pojišťovna OZP tento posun vítá jako dlouho očekávané posílení bezpečnosti a stability celého zdravotního systému. Jak se na novou éru připravuje, kde vidí největší rizika a proč může vyšší počáteční cena léků ve skutečnosti ušetřit miliardy?

Měsíce nejistoty, objíždění lékáren a složité hledání alternativ za výpadky základních antibiotik, sirupů pro děti či léků na srdce. Scény, které v posledních letech zažívali pacienti napříč celou Evropou, odhalily hlubokou zranitelnost globálních dodavatelských řetězců a kritickou závislost Starého kontinentu na asijských výrobcích účinných látek.

Reakcí Evropské unie je Akt o kritických léčivech – legislativní iniciativa, která má zásadně změnit pravidla hry. Namísto neustálého tlaku na stlačování cen na absolutní minimum se do popředí dostává odolnost, spolehlivost dodávek a soběstačnost. Z pohledu českých plátců péče jde o strategický posun, který mění dosavadní logiku veřejného zdravotního pojištění.

Problémy jednoho dodavatele nesmí ohrozit miliony

Uvědomění si, že samotná nízká cena lék nezajistí, je pro budoucnost zdravotnictví klíčové. Zdravotní pojišťovna OZP proto chystanou legislativu vnímá jako nezbytný a logický krok. Zdravotní ředitelka pojišťovny Jitka Vojtová k tomu pro Zdravotnický deník uvedla: „Akt o kritických léčivech vnímáme pozitivně jako důležitý krok k zajištění stabilnějších dodávek léčiv v Evropě. Pro zdravotní pojišťovny je zásadní, aby byla léčba nejen účinná a ekonomicky udržitelná, ale také spolehlivě dostupná pacientům v době, kdy ji potřebují.“

Cílem celé reformy je vytvořit prostředí, ve kterém bude výpadek jednoho celosvětového dodavatele znamenat pouze drobnou korekci na trhu. Nikoli kolaps dostupnosti pro miliony lidí.

Jeden z nejzásadnějších ústupků od dosavadní praxe se týká veřejných zakázek. Roky platilo nepsané pravidlo, že vítězem soutěže se stává ten, kdo nabídne nejnižší částku. Tento přístup však vedl ke konsolidaci trhu – zbylo jen několik málo obřích výrobců, kteří dokázali stlačit výrobní náklady na minimum. Pokud u jednoho z nich nastal problém ve výrobě, okamžitě to pocítily desítky zemí naráz.

Nový systém veřejných zakázek proto přichází s vícekriteriálním hodnocením, kde se vedle finanční stránky bude posuzovat také bezpečnost a geografická diverzifikace dodávek. „Považujeme to za logický krok v případě kritických léčiv, u nichž je kontinuita dodávek zásadní pro poskytování zdravotní péče. Výhradní důraz na nejnižší cenu vedl k vyšší koncentraci výroby a zvýšení rizika výpadků,“ potvrzuje Jitka Vojtová. Podle ní právě zohlednění spolehlivosti pomůže snížit závislost na izolovaných zdrojích.

Mohlo by vás zajímat

Společné nákupy aneb v jednotě síla

Změna filozofie s sebou přirozeně přináší otázku finančních dopadů. Diverzifikace výroby, vyšší nároky na skladové zásoby a zohlednění spolehlivosti při nákupech mohou v krátkodobém horizontu zvýšit pořizovací ceny některých léčiv. Z pohledu celkového rozpočtu zdravotního pojištění jde však o investici, která může ve výsledku zabránit mnohem vyšším škodám. Jakmile totiž standardní lék z trhu zmizí, zdravotní pojišťovny i stát musejí narychlo sjednávat mimořádné dovozy ze zahraničí, které bývají extrémně nákladné, nebo hradit komplikovanější a dražší alternativní péči v nemocnicích.

„Krátkodobé zvýšení nákladů samozřejmě nelze vyloučit. Je ale třeba vzít v úvahu fakt, že léky, které chybí, stojí systém v konečném důsledku násobně více kvůli drahým mimořádným dovozům,“ upozorňuje zdravotní ředitelka OZP na zdánlivý paradox.

Vedle přenastavení nákupních kritérií nabízí nová evropská legislativa také možnost společných evropských nákupů. Ty mají potenciál posílit pozici menších členských států, jako je například Česká republika, při vyjednávání s nadnárodními farmaceutickými giganty.

Ačkoliv se často hovoří o tom, že objemové slevy při velkých nákupech srazí ceny dolů, OZP připomíná, že primárním účelem tohoto nástroje nemá být tlak na cenu. Důraz se klade na garanci, že se strategicky významné léky do regionu vůbec dostanou. Středobodem zájmu pojišťovny zůstává koncový klient. Hlavním měřítkem úspěchu celého Aktu tak bude okamžik, kdy pojištěnec při příchodu do lékárny dostane svůj předepsaný lék bez nutnosti obcházet další zařízení či čekat týdny na nejistý závoz.

Sdílení a využívání dat

Implementace rozsáhlé evropské normy do národního prostředí však nebude bez komplikací a vyžaduje pečlivou přípravu. Samotný Akt sice nemění základní úhradové mechanismy české legislativy, vyžaduje ale úzkou součinnost všech klíčových hráčů na trhu.

K tématu:

Oborová zdravotní pojišťovna plánuje využít své silné analytické zázemí a aktivně vstupovat do vyjednávání.

„Za důležité považujeme především aktivní sdílení informací s příslušnými institucemi, podporu opatření vedoucích ke zvýšení dostupnosti kritických léčiv a využívání analytických dat při hodnocení dopadů případných výpadků,“ popisuje konkrétní kroky Jitka Vojtová. Dodává, že OZP se plánuje zapojit do pracovních skupin vedených Ministerstvem zdravotnictví a Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Zásadní je jednotný přístup

Při pohledu do budoucna neskrývá plátce péče ani určitá rizika, která s sebou nová legislativa přináší. Největší hrozbou pro hladké fungování by mohl být roztříštěný přístup jednotlivých států Sedmadvacítky nebo neúměrná administrativní zátěž, která by převážila nad reálnými přínosy reformy. Pokud by se nová pravidla utopila v přemíře byrokracie, mohlo by to vstup nových léků na trh naopak zpomalit.

„Za riziko považujeme zejména potenciální rozdílný přístup členských států a možný nárůst administrativy a nákladů. Nová pravidla by proto měla být nastavená jednotně, efektivně a tak, aby skutečně vedla k lepší dostupnosti léčiv pro všechny pacienty,“ zdůrazňuje zdravotní ředitelka OZP.

Úspěch evropského Aktu o kritických léčivech v České republice tak bude záviset především na tom, jak zvládne státní správa i zdravotní pojišťovny převést teoretická pravidla do každodenní praxe. Klíčem bude rychlá výměna dat, jasné rozdělení rolí a schopnost koordinovat kroky s bruselskými orgány bez zbytečných průtahů.