Přeposlat rentgenový snímek do jiné nemocnice nebo odmítnout zbytečné opakované vyšetření pacienta stojí radiologická pracoviště čas i nemalé náklady na IT systémy. Ačkoliv tak ušetří zdravotnímu pojištění peníze, ani v příštím roce za to zřejmě nedostanou nic navíc. Podívejte se, jaké změny přináší návrh úhradové vyhlášky pro zobrazovací metody a s jakými požadavky ambulantní radiologové u ministerstva nepochodili.

Radiodiagnostika zůstala vedle nemocnic, následné péče a ambulantních specialistů čtvrtým segmentem, kterému se v dohodovacím řízení nepovedlo najít shodu s plátci péče. V těchto případech tak rozhodnutí o úhradách skončilo na bedrech ministerstva.

To se při psaní úhradové vyhlášky pro příští rok v akutní péči řídilo tím, jak má úhrady nastavené letos. Přihlédlo ovšem také k parciální dohodě plátců a Asociace českých a moravských nemocnic. Co se týče následné péče, tam úřad vyšel z výsledku pilotního smírčího řízení. U ambulantních specialistů zase vycházel z návrhu VZP.

A s čím návrh úhradové vyhlášky přichází u posledního nedohodnutého segmentu (respektive subsegmentu, protože laboratoře dohodu uzavřely)?

„V tomto subsegmentu služeb nebylo dosaženo dohody, ale v rámci jednání byla nalezena významná míra shody na návrhu VZP, se kterým poskytovatelé významně nesouhlasili pouze v části stanovící úhradu magnetických rezonancí. Ministerstvo vyhodnotilo aktuální vývoj v této oblasti a shledalo, že i přes snížení bodové hodnoty výkonů, které proběhlo na rok 2026, roste v letošním roce počet vykázaných magnetických rezonancí a ošetřených pojištěnců o 10 %. Vzhledem k tomuto růstu se proto řídilo návrhem VZP i v případě úhrady magnetické rezonance,“ konstatuje důvodová zpráva k návrhu vyhlášky.

Růst o 8,7 %

Vyhláška navazuje na úhradový mechanismus, který využívala i v minulých letech. Odvíjí se od úhrady za poskytnuté výkony s výslednou hodnotou bodu, která je součtem variabilní a fixní složky. Ta variabilní přitom závisí na poměru průměrného počtu bodů na unikátního ošetřeného pojištěnce v referenčním a hodnoceném období.

Poskytovatelé si mohou hodnotu bodu zvýšit o 0,02 Kč, pokud budou fungovat alespoň 35 hodin rozložených do 5 dnů týdně. Potažmo 70 hodin v případě CT a magnetické rezonance.

Výkony související se screeningem a rentgeny zůstanou hrazené výkonově s upravenou hodnotou bodu.

Celkově úhradová vyhláška počítá u radiodiagnostiky s meziročním růstem úhrad o 8,7 %.

Růst díky magnetickým rezonancím

Co se týče samotné výše úhrad (když odhlédneme od produkce), podle poskytovatelů znamená návrh vyhlášky v bazální radiologii nárůst o 4,5 %. Magnetické rezonance by pak měly růst o 2 %, ovšem po nynějším poklesu o 7,5 %.

Jinak to vypadá, pokud se podíváme na produkci. „Bazální radiologie produkčně stagnuje, místy klesá. U magnetů je ale vývoj dynamický. Celkově segment nákladově roste právě díky rezonancím, a to hodně. Je to v medicíně obecně přirozený vývoj,“ konstatuje předseda Grémia ambulantní radiologie Petr Máca. Ten by přitom pro příští rok chtěl prosadit, aby bazální radiologie jednala o úhradách odděleně od CT s magnetickými rezonancemi.

Podíl segmentu na celkových nákladech klesá

Řada podnětů, o něž radiologové usilovali v dohodovacím řízení, ovšem spadla pod stůl. Jedním z nich je sledování podílu nákladů segmentu na celém systému. Ten se totiž snižuje. Zároveň se nepovedlo dorovnat inflaci za poslední roky.

„Priority jsou jinde. Když budu mluvit o běžných rentgenech, už je velký problém generační obměna, kdy odcházející vlastník nemá praxi komu prodat,“ přibližuje Máca.

Dalším z požadavků byla bonifikace nebo kód výkonu za přeposlání obrazové dokumentace. Jde přitom o krok, který pomáhá eliminovat opakovaná vyšetření. Třeba u rentgenů jde o vysoké desítky případů za měsíc.

„Děláme zadarmo něco, co šetří peníze. Přitom na to potřebuji systém za milion a třeba u nás si vyžádá zhruba 100 tisíc ročně na nákladech. Chceme alespoň úhradu času,“ pozastavuje se Máca.

Bonifikace za elektronizaci nikde

V úhradách se nezohledňují ani IT systémy a eHealth, kterými přitom disponuje většina poskytovatelů v radiologii. A šetří tak systému peníze. Proto padl požadavek na bonifikaci za plnou elektronizaci včetně eŽádanek – ovšem neúspěšně. Podobně to dopadlo s návrhem na zavedení kódu za kontakt s pacientem, který má přitom většina ostatních ambulantních segmentů.

V neposlední řadě pak radiologové chtěli zavést nějaký způsob, jak ohodnotit situaci, kdy komplement odmítne provést vyšetření třeba pro zbytečné opakování. Pokud totiž dnes na radiologii zjistí, že pacient už vyšetření nedávno podstoupil a další by ho tak jen zbytečně zatížilo, nejenže se připraví o produkci, ale ještě mají práci s kontaktováním indikujícího lékaře.

„Jde o neindikovaný výkon, chybnou frekvenci a tak dále. Zrušit to dá víc práce než prostě vyšetření udělat. My tím ušetříme pojišťovnám peníze, ale nic z toho,“ dodává Máca.