V noci ze soboty na neděli se vrátíme k zimnímu času. Ve 3:00 se ručičky posunou zpět na 2:00, takže si o hodinu déle přispíme. Střídání času má ale také své odpůrce a o jeho zrušení se v Evropě jedná už roky. Letos v únoru Evropská komise zadala novou studii k dopadům zrušení letního času. Česká vláda v září vydala nařízení, ve kterém se zavazuje, že se u nás bude letní a zimní čas střídat minimálně do roku 2031.
Letní čas, který o víkendu končí, přináší více světla do večerních hodin, zatímco ráno se rozednívá později. V minulosti se od změny času očekávaly úspory energie, především díky menší potřebě večerního osvětlení. V současnosti však podle některých zdrojů nejsou energetické přínosy tak jednoznačné a změna času může narušovat spánek i každodenní rytmus člověka.
Proč se v Evropě čas stále mění?
O zrušení střídání času politici v Evropské unii debatují už řadu let. V roce 2018 Evropská komise navrhla, aby členské státy přestaly hodiny dvakrát ročně posouvat. V roce 2019 návrh podpořil Evropský parlament a vypadalo to, že naposledy se bude čas měnit v roce 2021.
To se ale nestalo. Členské státy EU se totiž nedokázaly shodnout, jestli trvale ponechat letní, nebo standardní zimní čas. Pokud by každá země zvolila jiný režim, mohlo by to způsobit komplikace v mnoha odvětvích.
Takže zrušení střídání času nemá v Evropě stále stanovený konkrétní termín. Legislativní návrh zatím zůstává bez konečné dohody.
Do kdy EU sjednocení času odložila?
Evropská komise letos zahájila další analýzu dopadů možného zrušení změn času a výsledky studie se očekávají do konce roku. Do přijetí společného rozhodnutí, pokud se to vůbec někdy podaří, musí evropské země nadále přecházet mezi letním a standardním časem.
Česká republika tak bude střídat letní a zimní čas minimálně do roku 2031. „Nařízení vlády stanovuje termíny pro střídání letního a standardního času v České republice na období následujících pěti let. Vláda tím plní povinnost České republiky vyplývající z dosud platné evropské směrnice,“ stojí v zářijovém výnosu na webu ministerstva práce a sociálních věcí.
Možné dopady na zdraví
V souvislosti se střídáním časů se také už roky diskutuje o jeho dopadech na lidské zdraví. Podle některých studií by bylo dobré střídání času zrušit, britská společnost pro spánek (British Sleep Society) dokonce vedla kampaň za zrušení letního času po celém světě, aby „ochránila veřejné zdraví a pohodu“.
Experti argumentují tím, že lidské tělo funguje na principu cirkadiánních rytmů – tedy podle toho, zda je venku světlo nebo tma. Posun denního režimu o hodinu do jiného časového okna světla a tmy může mít podle výzkumu odborníka na cirkadiánní rytmy z londýnské King’s College Jeffreyho Kelua dopad na více aspektů lidského zdraví.
„Naše vnitřní biologické hodiny, synchronizované hlavně vystavením světlu, regulují základní fyziologické funkce, jako je cyklus spánku a bdění a metabolismus,“ vysvětluje s tím, že jarní posun je horší, protože člověk přichází ráno o hodinu spánku, na kterou tělo bylo zvyklé.
K tématu
- Střídání času škodí zdraví, tvrdí ministr Šťastný. Chce ho definitivně zrušit
- Zbytečné deprese i infarkty. Co s námi dělá posun času a kolik stojí naše peněženky?
- Vyšší riziko infarktu i poruchy spánku. Změny času negativně ovlivňují zdraví, upozorňují experti
- Změna času může tělu uškodit víc, než si myslíte. Odborníci radí, jak ji zvládnout
Podle dat studie americké kardiologické organizace American Heart Association může mít přechod na letní čas dopad na počet infarktů myokardu a cévních mozkových příhod. V případě infarktu myokardu byl počet příjmů k hospitalizaci v nemocnicích amerického státu Michigan oproti průměrným dnům o 24 % vyšší během pondělí následujícím po změně času.
Objevují se ale i studie, které tvrdí, že dopady na zdraví nejsou statisticky prokazatelné. Jednu z nich vypracoval s kolegy americký kardiolog Benjamin A. Satterfield. Zahrnovala více než 36 milionů lidí a dospěla k závěru, že střídání času pravděpodobně nemá klinicky významný vliv na výskyt kardiovaskulárních příhod.
Jak změnu času zvládnout
Existují metody, které vám pomohou změnu času zvládnout. Nejsou nijak náročné, jen je třeba je poctivě dodržovat:
- včasná a zdravá snídaně – jezte do dvou hodin od probuzení, aby se dobře nastartoval metabolismus,
- nejezte před spaním – poslední jídlo si dejte nejpozději dvě až tři hodiny před ním, trávení totiž může narušit kvalitu spánku,
- nepijte moc před spaním – dodržujte pitný režim celý den, nedohánějte to večer,
- po probuzení vystavte oči přirozenému dennímu světlu, srovná to hladinu vašeho spánkového hormonu melatoninu,
- méně sledování monitorů – snažte se zejména před spaním vyhýbat umělému a modrému světlu,
- posunujte režim postupně, ideálně s časovým předstihem.
