Posílit roli nelékařských zdravotnických pracovníků, lépe využít jejich kvalifikaci a vytvořit bezpečný rámec pro pokročilou praxi. Ministerstvo zdravotnictví připravuje jednu z největších změn pravidel pro výkon zdravotnických profesí. Záměry resortu a aktuální stav legislativních prací představil na sympoziu Zdravotnického deníku Praktické kroky k prosazení změny kompetencí zdravotníků náměstek ministra zdravotnictví Pavel Scholz.
Tlak na změny zvyšuje mimo jiné demografický vývoj a očekávaný růst potřeby dlouhodobé a ošetřovatelské péče. Ministerstvo proto chce vedle samotného rozšíření možností odborného uplatnění vytvořit také srozumitelnější kvalifikační cesty a podpořit návaznost jednotlivých forem péče.
Opora v legislativě i posílení prevence
Část činností, které by měla nová úprava jednoznačněji vymezit, už nelékařští zdravotničtí pracovníci v praxi vykonávají. Problémem je, že současná legislativa pro ně neposkytuje vždy dostatečně jasné podmínky. Reforma má proto vytvořit bezpečný rámec pro pokročilou praxi, včetně vymezení odpovědnosti a návaznosti na vzdělání.
Resort přitom počítá také s posílením prevence a lepším propojením primární, domácí a dlouhodobé péče. Pokud lze pacienta bezpečně ošetřit doma nebo v komunitním prostředí, nemusí být vždy nutné přesouvat péči do nemocnice. To podle Scholze může přispět nejen k dostupnosti služeb, ale také k účelnějšímu využití kapacit zdravotnického systému.
Legislativní změna se dotkne několika právních předpisů. Základní osou je zákon č. 96, který upravuje podmínky získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání. Navázat na něj mají úpravy zákona o zdravotních službách a zákona o veřejném zdravotním pojištění. Právě poslední z nich představuje podle Scholze zvláště citlivou oblast, protože se týká indikací a úhrad.
Resort však nechce otevírat všechny související oblasti současně. „Dokončeme tu první osu, zákon 96, pak na to navážeme osou druhou,“ uvedl Scholz. Upozornil přitom, že samotné rozšíření kompetencí nebude stačit. Zdravotníci poskytující péči v domácím či komunitním prostředí musí mít také odpovídající úhradové mechanismy. Vedle zákonů tak bude potřeba upravit prováděcí předpisy, metodiky a vzdělávací programy.
Dostupnější péče i jasnější kariérní cesty
Mezi očekávané přínosy reformy řadí ministerstvo lepší využití odbornosti napříč zdravotnickými profesemi, posílení dostupnosti a kontinuity péče a smysluplnější možnosti kariérního rozvoje. Změny se mají promítnout také do vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků.
Srozumitelnější kvalifikační cesty mají být důležité také pro motivaci ke studiu a prestiž nelékařských zdravotnických profesí. Reforma podle Scholze nemůže stát pouze na změně legislativy, pokud se nepodaří zajistit dostatek lidí, kteří budou jednotlivé činnosti skutečně vykonávat. Právě proto chce ministerstvo spolupracovat se vzdělavateli a poskytovateli zdravotních služeb.
Scholz přitom odmítá, že by rozšíření kompetencí mělo znamenat odebírání pravomocí lékařům. „Samozřejmě lékař řídí léčebnou péči, tak tomu bude i dál. Vycházíme z potřeb pacientů, kvalifikace, bezpečnosti, standardů kvality. Chceme posuzovat dopady na celý tým, nikoli izolovaně na jednotlivé profese,“ zdůraznil.
Jaká jsou hlavní rizika?
Připravená změna podle náměstka přináší také několik významných rizik. Prvním je samotná implementace. Ani přijetí legislativy totiž nezaručí, že se nové kompetence podaří uvést do praxe. Pokud se nepodaří dostatečně vysvětlit jejich obsah a promítnout je do vzdělávání, může se stát, že zájem o studium zdravotnických oborů bude dále klesat a personální problémy se ještě prohloubí.
K tématu
- Přehledně: Jak se změní pravomoci sester? Novela popisuje, co všechno zvládnou bez dohledu lékaře
- Ministerstvo mění pravidla pro porodní asistentky. S čím vším mají pomáhat doma i v nemocnici?
- Konec masérů ve zdravotnictví: Novela zavádí asistenty fyzioterapeutů i přísnější pravidla
- Zvyšování kompetencí sester není útok na lékaře, říká Šochmanová. Reaguje na kritiku Milana Kubka
Dalším úskalím je vymezení hranic kompetencí a odpovědnosti jednotlivých pracovníků. Scholz upozornil také na možné nesoulady mezi oprávněním k výkonu určité činnosti, jejím vykazováním a úhradou. Zvláštní pozornost bude podle něj třeba věnovat například domácí péči, kde musí být jasně nastavená pravidla, aby nedocházelo k duplicitnímu vykazování výkonů.
Rizikem je rovněž ztráta důvěry, pokud se reforma nebude dostatečně komunikovat a jednotlivé skupiny zdravotníků se postaví proti sobě. Scholz v této souvislosti opět zdůraznil nutnost zapojit do přípravy lékařské i nelékařské profese, profesní organizace, odborné společnosti, vzdělavatele, poskytovatele i zdravotní pojišťovny. Součástí dialogu mají být také pacienti a další partneři zdravotního systému.
První návrh čeká meziresortní připomínkové řízení
Ministerstvo má v současnosti zpracovaný věcný koncept reformy a návrhy legislativních změn. Dosavadní interní připomínkové řízení umožnilo seznámit se s připravovanými dokumenty řadě dotčených subjektů a získat jejich připomínky. Ty nyní ministerstvo vyhodnotilo. Návrh se tedy aktuálně nachází před meziresortním připomínkovým řízením. Poté ho dostane k projednání vláda.
Další výstupy ze sympozia Praktické kroky k prosazení změny kompetencí zdravotníků přinese Zdravotnický deník v následujících dnech.
