Zákaz internetového prodeje kratomu, zvýšení věkové hranice pro jeho nákup na 21 let nebo zavedení spotřební daně. Vládní návrh zákona označovaný jako Lex kratom výrazně zpřísňuje pravidla pro psychomodulační látky. Stát chce především omezit jejich dostupnost dětem a mladým lidem. Odborníci ale upozorňují, že příliš přísná regulace může část uživatelů vytlačit na nelegální trh, kde nikdo nekontroluje kvalitu prodávaných látek. O návrhu, který nyní projednává Poslanecká sněmovna, diskutovali účastníci kulatého stolu pořádaného think-tankem RATIO.

Kratom se v Česku prodával přibližně patnáct let, aniž by mu politici a veřejnost věnovali větší pozornost. To se změnilo s rostoucími obavami z jeho dostupnosti dětem a mladistvým. Jak na kulatém stole připomněla Janka Michailidu z think-tanku RATIO, původním cílem regulace psychomodulačních látek bylo zabránit jejich nekontrolovanému prodeji například v automatech či obchodních centrech. Zároveň však měla dospělým zachovat přístup k výrobkům s kontrolovanou kvalitou.

Jak tedy chránit veřejné zdraví, a přitom nezlikvidovat legální trh? Právě kolem této otázky se točila značná část diskuse.

„Bohužel víme, že pokud regulace nastavíme příliš přísně, což je třeba případ zákazu on-line prodeje, povede to k tomu, že uživatelé nepřestanou užívat, ale budou si kratom a případně další psychomodulační látky obstarávat na ilegálním trhu. Tam mají k těmto látkám přístup jak děti, tak mladiství a tyto látky nejsou nijak kontrolované. To znamená, že se v nich může nacházet cokoliv – mikrobiologická kontaminace nebo nějaké silnější návykové látky, a tudíž jsou ve větším nebezpečí úplně všichni,“ upozornila Michailidu.

Mohlo by vás zajímat

Vláda schválila návrh Lex kratom 14. září a předložila jej Poslanecké sněmovně. Novela počítá mimo jiné se zvýšením věkové hranice pro nákup kratomu z 18 na 21 let, zákazem internetového prodeje, přísnějšími požadavky na prodejny i samotné výrobky a zavedením spotřební daně.

Michailidu některé změny vítá, zejména zavedení spotřební daně. Uvítala by také, kdyby stát část vybraných peněz vracel do prevence a léčby závislostí. Výhrady má naopak k plánovanému zákazu internetového prodeje. Podle ní už dnes patří pravidla pro on-line prodej kratomu k nejpřísnějším ve srovnání s jinými návykovými látkami včetně alkoholu.

Kontroly podle celníků přinášejí výsledky

Jak se daří současná pravidla vymáhat, popsal plukovník Petr Müller z Celní správy ČR. Při meziresortní kontrolní akci Korund kontrolní orgány podle informací Národní protidrogové centrály zajistily celkem téměř 86 tisíc výrobků, 155 kilogramů nelegálně prodávaného kratomu a produkty ze 63 automatů. Zablokovaly také 25 internetových obchodů kvůli porušování zákona a nařídily stažení nebo likvidaci dalších více než 11 tisíc výrobků.

Müller zároveň uvedl, že celníci letos provedli více než tisíc kontrol a počet zjištěných porušení pravidel postupně klesal. Tento vývoj podle něj naznačuje, že kontroly mají i preventivní účinek.

Zákaz internetu může posílit nelegální prodej

Právě plánovaný zákaz internetového prodeje kratomu vyvolal mezi účastníky jedny z největších výhrad. Martin Duřt z platformy Czeched Substance upozornil, že dostupnost kratomu se výrazně liší podle místa bydliště. Ve velkých městech mohou zákazníci navštívit specializované prodejny, v menších obcích ale takovou možnost často nemají.

Podle Duřta tak zákaz nemusí přinést kýžené omezení poptávky. Může pouze změnit způsob, jakým si lidé kratom obstarávají. Část uživatelů by se mohla obrátit na nelegální prodejce nebo začít vyhledávat jiné, potenciálně nebezpečnější a nikým nekontrolované látky.

Podobné riziko vidí také Zuzana Nott z Unie lidí se zkušeností se závislostí. Upozornila především na situaci lidí, kteří už jsou na kratomu závislí a při jeho vysazení pociťují abstinenční příznaky. Pokud pro ně legální prodej přestane být dostupný, neznamená to nutně, že kratom přestanou užívat. Mohou ho začít shánět na černém trhu, kde nikdo nekontroluje jeho složení ani kvalitu.

Otázkou tedy zůstává, zda přísnější omezení legálního prodeje skutečně posílí ochranu veřejného zdraví, nebo část trhu naopak přesune do prostředí, nad kterým bude mít stát jen velmi omezenou kontrolu.

Syntetické kanabinoidy a technické konopí

Debata se věnovala také syntetickým kanabinoidům a dopadům novely na technické konopí a výrobky s CBD (nepsychoaktivní látka, která se získává z rostlin konopí, pozn. red.). Lékař Pavel Kubů, člen odborné rady think-tanku RATIO, zdůraznil nutnost snižování zdravotních rizik a upozornil na omezenou účinnost plošných zákazů. Regulace by se podle něj měla zaměřit také na výrobky, které mohou spotřebitele mást. Některé totiž budí dojem běžných konopných produktů, přestože obsahují syntetické látky.

Potíž je i v množství syntetických kanabinoidů, které se mohou na trhu objevovat. Duřt připomněl, že jde o stovky různých látek a zákaz jednotlivých sloučenin nemusí zabránit tomu, aby je nahradily další. Za důležité proto považuje hodnocení jejich rizik.

Účastníci diskutovali také o možnostech, jak alespoň část poptávky uspokojit prostřednictvím legálních a kontrolovaných zdrojů, místo aby se jejich dostupnost dále omezovala.

Poslanci budou o Lex kratom teprve rozhodovat

Kulatého stolu se zúčastnili také zákonodárci. Poslankyně Gabriela Sedláčková (Motoristé) upozornila, že na podobě navrhované regulace nepanuje shoda ani uvnitř jednotlivých poslaneckých klubů, ani mezi koalicí a opozicí.

Poslanec hnutí ANO Václav Trojan, který je zároveň zpravodajem sněmovního tisku, hovořil především o dalším směřování regulace psychomodulačních látek a konopí. Připomněl zkušenosti se systémem léčebného konopí a význam pravidel, která umožňují kontrolovat jeho dostupnost.

Ani Trojan nepovažuje úplné zákazy za funkční řešení. Za důležité označil hledání takové podoby regulace, která bude v praxi fungovat.

Spotřební daň nesmí vytlačit trh mimo kontrolu státu

Další otázkou je, jak se nové zdanění promítne do ceny kratomu a chování jeho uživatelů.

Politolog a ekonomický analytik Radek Soběhart z Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) upozornil, že při nastavování spotřební daně nestačí sledovat pouze očekávané příjmy státního rozpočtu. Důležité je také to, jak na vyšší cenu zareagují spotřebitelé.

K tématu

Pokud by daň legální výrobky příliš zdražila, část zákazníků by podle něj mohla zamířit do šedé ekonomiky nebo na černý trh. Stát by tím navíc přicházel o informace o skutečné spotřebě, bez kterých se obtížně vyhodnocují dopady regulace i plánují další opatření.

Soběhart proto zdůraznil potřebu ekonomických modelů, které zohlední chování jednotlivých spotřebitelů i rozdíly mezi regiony. Bez kvalitních vstupních údajů totiž nelze spolehlivě odhadnout, jaké dopady budou daňové změny ve výsledku mít.

Samotný zákon závislosti nevyřeší

V závěru se debata dostala i k problému, který samotnou regulaci kratomu výrazně přesahuje. Přísnější zákony a důslednější kontroly totiž neřeší, proč lidé návykové látky vůbec vyhledávají.

Za vznikem závislosti stojí řada vzájemně propojených příčin, od rodinného prostředí až po sociální podmínky. Sebepřísnější pravidla proto nemohou nahradit prevenci, vzdělávání ani dostupnou odbornou pomoc.

Lucia Kiššová z organizace SANANIM upozornila, že legislativní změny nedoprovází odpovídající posílení adiktologických služeb ani dostatečná informovanost veřejnosti. Podle údajů, které na kulatém stole uvedla, by síť služeb potřebovala více než tři miliardy korun, zatímco nyní má k dispozici zhruba 1,6 miliardy. Chybějí také odborníci a dostatečné kapacity pro poskytování péče.

Diskuse tak ukázala širší problém přístupu státu k návykovým látkám. Zatímco omezení prodeje, kontrolám a postihům za porušování pravidel věnuje stát značnou pozornost, na účinnou prevenci a léčbu závislostí podle zástupců adiktologických služeb nevynakládá odpovídající úsilí. Bez dostatečné prevence a dostupné léčby však samotné zpřísňování pravidel příčiny problémového užívání návykových látek neodstraní.