Chybí garantovaný rozpočet, účinná kontrola i konkrétní kroky, jak dosáhnout měřitelných cílů. Tak hodnotí lékařští experti strategii boje s kardiovaskulárními chorobami, kterou nedávno představila Evropská komise (EK) pod názvem Safe Hearts Plan. Odborná veřejnost ambiciózní plán vítá, ale očekává, že jej EK doplní o připomínky z praxe. Komise například sází u rizikového chování populace na zpřísňování regulací, ale opomíjí význam behaviorálních faktorů. Zeptali jsme se na názor účastníků Evropské kardiologické konference Zdravotnického deníku, která před necelými 3 lety fakticky přípravu plánu odstartovala. A doplnili jsme je o pohled expertů, kteří vystoupili na dalších našich konferencích.
Kardiovaskulární onemocnění jsou v Evropské unii hlavní příčinou předčasných úmrtí a ročně odčerpají ze zdravotnických systém na 282 miliard eur (téměř 7 bilionů korun). Safe Hearts Plan proto cílí na komplexní přístup: od prevence přes včasný záchyt pomocí umělé inteligence až po moderní personalizovanou léčbu. Právě multidisciplinární přístup odborníci vesměs oceňují.
Weidinger: Kontroly u praktiků snižují úmrtnost
„Uvědomme si význam toho, o čem zde mluvíme. Evropský kardiovaskulární plán je první svého druhu a představuje zásadní krok vpřed,“ reaguje na záměr EK exkluzivně pro Zdravotnický deník rakouský profesor Franz Weidinger, bývalý prezident Evropské kardiologické společnosti Weidinger.
Právě on, byl jedním z prestižních zahraničních hostů konference Zdravotnického deníku před třemi lety. Podle něj dokument v mnoha ohledech předčil očekávání odborné veřejnosti. „Je zřejmé, že Evropská komise usilovně pracovala na vytvoření něčeho, co se promítne do reálných činů a v konečném důsledku přinese prospěch pacientům.“
Weidinger vyzdvihuje především doporučení zavést systematické kontroly kardiovaskulárního zdraví. „V některých zemích se dnes aktivně nenabízejí ani ty nejjednodušší zdravotní prohlídky. Přitom ze zkušeností britské NHS víme, že kontroly u praktických lékařů mohou snížit úmrtnost téměř o 25 %. To je ohromující statistika a představte si ten dopad, kdyby taková opatření zavedla každá země,“ nastiňuje.
Není to funkční plán, jen závazek
Zároveň však varuje před přehlížením vnějších vlivů. „Zatímco stránka prevence je silná v řešení nové epidemie závislosti na nikotinu, slabší je, pokud jde o environmentální rizikové faktory, jako jsou znečištění ovzduší a hluk. To jsou významní přispěvatelé ke kardiovaskulárním onemocněním a musíme zajistit, aby národní plány obsahovaly konkrétní kroky k jejich řešení.“
Jeho největší obava se však týká peněz: „Co v plánu chybí? Garantovaný rozpočet. Je nezbytné zajistit, aby měl plán rozpočet úměrný výzvě, kterou kardiovaskulární onemocnění představují. S adekvátní finanční podporou by mohl EU přeměnit na nejlepší místo z hlediska kardiovaskulárního zdraví.“
Mohlo by vás zajímat
Koordinátor španělské Národní strategie kardiovaskulárního zdraví profesor Héctor Bueno (na konferenci ZD zde) upozorňuje, že k reálnému zlepšení zdraví populace vede ještě dlouhá cesta.
„Safe Hearts Plan dnes není skutečně plně funkčním plánem, ale spíše strategickým závazkem EU. Má potenciál stát se silným nástrojem, ale chybí v něm podrobné kroky. Například co přesně bude monitorovat, koho bude monitorovat, harmonogramy, řízení, ukazatele pro sledování pokroku a financování,“ vysvětluje své opatrné stanovisko.
Česká stopa
Z českého pohledu je hodnocení profesora Michala Vrablíka, kardiologa a předsedy České společnosti pro aterosklerózu, velmi pozitivní, až mírně hrdé. Podle něj Safe Hearts Plan potvrzuje správnost cesty, kterou se s předstihem vydalo i Česko.
„V Česku pracujeme na implementaci Národního kardiovaskulárního plánu již rok a Safe Hearts Plan Evropské komise je s ním v hlavních bodech zcela v souladu. Zřejmě se evropští kolegové naším dokumentem inspirovali,“ podotýká.
Za silnou stránku považuje zejména důraz na prevenci, inovace a screening. „Osobně mne těší, že v rámci jednoho z pilířů plánu týkajícího se screeningu se explicitně doporučuje plošný screening familiární hypercholesterolemie i koncentrací lipoproteinu a,“ doplňuje Vrablík. Slabinu však vidí v doporučujícím charakteru dokumentu, který dává členským státům prostor pro nečinnost.
Potřebujeme jasné ukazatele i odpovědnost
Podle Birgit Begerové, výkonné ředitelky European Heart Network, strategie „konečně dává kardiovaskulárnímu zdraví samostatný rámec na úrovni EU“ a jasně pokrývá celý řetězec péče – od prevence přes včasné odhalení až po léčbu a rehabilitaci. Plán vnímá jako silný politický signál i pevný výchozí bod. Zároveň však zdůrazňuje, že rozhodující bude praxe.
„Klíčovým testem je nyní implementace: přetavit ambice plánu do měřitelných zlepšení napříč členskými státy. Rádi bychom viděli, aby byl podpořen silnější implementační architekturou – řízením, monitorováním a dlouhodobým financováním – aby skutečně dokázal soustavně snižovat nerovnosti, ne jen udávat směr,“ říká.
Slabinou je podle ní riziko selhání v realizaci bez silnějšího řízení a odpovědnosti: „Plán tohoto rozsahu potřebuje jasný mechanismus vedení a transparentní vykazování vůči kompaktnímu souboru ukazatelů.“
Kritická je také k prevenci, která by měla být posílena „strukturálními opatřeními“, jako je například regulace marketingu na tabák či alkohol, a k nejasnostem kolem financování. „Úspěšné rozšíření vyžaduje předvídatelné, víceleté financování sladěné s cíli a snižováním nerovností,“ dodává.
Společné úsilí lékařů i veřejnosti
Zlepšení kardiovaskulárního zdraví populace nelze dosáhnout bez osvěty veřejnosti. „Musíme to dělat, protože kardiovaskulární onemocnění jsou hlavní příčinou úmrtí. Musíme se účastnit veřejného života a nepřetržitě, někdy i agresivně, prosazovat kardiovaskulární prevenci a bojovat za implementaci nejnovějších postupů léčby, abychom drželi krok se současnou vědou,“ uvedl na konferenci Zdravotnického deníku předseda Chorvatské kardiologické společnosti Davor Milicic.
A osvěta je nedílnou součástí prevence. K té měl co říct i předseda České kardiologické společnosti Petr Ošťádal. „Měli bychom zaměřit svou pozornost od kardiovaskulární intervence k primární a sekundární prevenci, včasné detekci kardiovaskulárních rizikových faktorů, jejich brzké léčbě a na propagaci úpravy životního stylu,“ uvedl. Velký prostor ke zlepšení spočívá podle něj právě v sekundární prevenci, tedy účasti ve screeningových programech.
Změny chování, ne zákazy
Česko patří k zemím, kde si stále nevíme rady s trojicí největších hrozeb pro individuální i veřejné zdraví: konzumací alkoholu, kouřením cigaret a obezitou. Ty jsou přitom ovlivnitelné právě změnou chování lidí ke svému zdraví. Evropská komise však ve svém plánu akcentuje regulační omezení a zpřísňování zákazů a podceňuje behaviorální faktory.
To je zvláště patrné u kouření, kde plán deklaruje strategický cíl „tabákové generace pod 5 % uživatelů do roku 2040“. Jde o chvályhodný cíl, ale prozatím pouze deklarativní. Většina zemí, s výjimkou Švédska, má do jeho dosažení ještě daleko. Jak ukazuje příklad právě Švédska, cestou může být snižování rizik (a to nejen u kouření), která je v případě ochrany srdce a cév opomíjeným nástrojem zdravotní politiky.
Pomoc těm, kteří si ubližují
„Apeloval bych na zdravotní pojišťovny. Kdo bude postupně snižovat užívání cigaret, omezuje u sebe potenciální kardiovaskulární riziko onemocnění i riziko vzniku nádorů. Myslím si, že to je ta cesta, kterou se vydat,“ uvedl na konferenci Zdravotnického deníku Ekonomika prevence profesor Petr Neužil, primář kardiologického oddělení Nemocnice na Homolce.
Kouření cigaret je každým rokem příčinou úmrtí 16 tisíců lidí v České republice. Minimálně 10 % nákladů zdravotních pojišťoven připadá na nemoci způsobené kouřením. Podle Neužila by proto všem kuřákům měla být vždy poskytnuta edukace a nabídka pomoci k nekouření. Těm, kteří nedokážou či nechtějí přestat s kouřením, pak lze představit produkty s redukovaným, respektive modifikovaným rizikem.
Všechny výše popsané faktory budou rozhodovat o tom, zda se Evropské unii podaří dosáhnout vytyčeného cíle. A to snížit do roku 2035 předčasnou úmrtnost na srdečně-cévní choroby o čtvrtinu. Rozhodující bude rok 2027, do kdy mají členské státy předložit své vlastní národní strategie vycházející z nového evropského rámce.
Foto: Martin Kovář
V anglické verzi byl tento článek publikován na zpravodajském portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.
