Evropa má ještě v živé paměti problémy se zásobováním důležitých léků v době covidové pandemie. Strategie farmaceutických firem, které snižovaly náklady na výrobu tím, že přesouvaly svou produkci do Asie, se ukázala jako chybná. Po pár letech se situace v menším a kvalitativně jiném měřítku opakuje, když vypukl vojenský konflikt na Blízkém východě. Němečtí výrobci léků proto představili strategický dokument pro zvýšení odolnosti zdravotnictví vůči krizím, informoval odborný deník Deutsche Apotheker Zeitung.
Vojenské údery proti Íránu a jeho protiútoky proti sousedům otřásly celým Blízkým východem. Napjatá bezpečnostní situace v regionu představuje další hrozbu pro dodávky léků v Evropě, uvedl odborný deník Deutsche Apotheker Zeitung s odkazem na německou Spolkovou asociaci farmaceutického průmyslu.
„Současná eskalace dramaticky zvyšuje celkové bezpečnostní riziko,“ uvedl v tiskovém prohlášení Kai Joachimsen, generální ředitel Asociace farmaceutického průmyslu. Německo ani Evropa nejsou podle něho na takové krize dostatečně připraveny, pokud jde o dodávky léků. „Jsme zranitelní!“ zdůraznil Joachimsen.
Výrobci léků apelují na politiky
A nejde jen o blokádu Hormuzského průlivu, nýbrž také o Rudé moře. Lodní společnostu celou oblast klasifikují jako vysoce rizikovou. Zde totiž opět „úřadují“ Hútíové, spojenci Íránu, kteří operují z Jemenu. Některé společnosti se již této trase vyhýbají a volí alternativu, která vede kolem Mysu Dobré naděje. Jenže ta podle zmíněné asociace prodlužuje cestu o 10 až 14 dní, a zdržuje tak dodávky léků nebo účinných látek do Evropy z Asie. A v neposlední řadě zvyšuje náklady na produkci léků, jež míří na německý trh.
Spolková asociace farmaceutického průmyslu v této souvislosti vyzvala německou politickou elitu, aby vytvořila podmínky pro budování větších výrobních kapacit v Německu, potažmo v Evropě. „Naléhavě potřebujeme větší suverenitu v oblasti dodávek léků na trh,“ apeluje Asociace, která také zveřejnila strategický dokument s názvem „Výzva k probuzení pro německou suverenitu v oblasti dodávek léků v dobách války a krize“. Text začíná upozorněním na to, že dodávky léčiv jsou úzce a bezprostředně spjaty s bezpečnostní politikou celé země.
Dvě třetiny účinných látek pocházejí z Číny či Indie
Spolková asociace farmaceutického průmyslu připomíná, že stále přibližně dvě třetiny generických účinných látek používaných v EU pocházejí z Číny nebo Indie. Závislost na asijských výrobních zařízeních se také zvýšila u inovativních léčiv a komplexních biosimilárních léčiv.
U velkého počtu účinných látek relevantních pro dodávky se Čína nyní podílí na více než 30 procentech produkce. Hodnota dovozu chemických meziproduktů z Číny se za posledních 15 let zvýšila téměř sedmkrát. „Narušení čínské výrobní kapacity by proto mělo vážné důsledky pro dodávky léčiv v Evropě,“ varuje Asociace.
Čína navíc rychle dohání své zpoždění v oblasti inovací. V současné době figuruje na druhém místě v počtu žádostí o patenty na farmaceutické výrobky, a to hned za USA. To ostře kontrastuje s negativním trendem v Německu, kde se počet žádostí o patenty za poslední dva roky snížil téměř na polovinu.
Mohlo by vás zajímat
„Dodávky léků v Evropě jsou pod dvojím tlakem. Ekonomicky, kvůli závislosti na dovozu, a technologicky, kvůli ztrátě konkurenceschopnosti založené na výzkumu a inovacích,“ uvádí dále Asociace.
Německo není na krize připraveno
Němečtí výrobci léků také připomínají, že Německo bude hrát v budoucích krizových scénářích v Evropě klíčovou roli v oblasti logistiky a zásobování léky. „Německo má ideální geografickou pozici k tomu, aby v případě aliančního konfliktu poskytovalo základní zásoby sousedním státům,“ zdůrazňuje Asociace.
Německo však podle Asociace není na podobné krize připraveno. Klíčovým problémem je personální a organizační odolnost a připravenost. Na mnoha místech také chybí stabilní dodávky energie, záložní zdroje nebo není zajištěna dostatečná kybernetická bezpečnost. Podle odhadů chybí investice ve výši 14 miliard eur do technických ochranných opatření pro zdravotnická zařízení v případě extrémních událostí.
Podle Asociace je nezbytné, aby politici vytvořili strategii s jasným důrazem na farmaceutické inovace, ale i na udržování a rozšiřování výrobních lékových kapacit. Asociace také kritizuje zákon o nedostatku léčiv a zlepšení zdravotní péče, přijatý v roce 2023, který se podle ní dosud ukázal jako z velké části neúčinný.
„Bezpečnost dodávek léků nemůže být ponechána náhodě, ale musí být výsledkem progresivní a spolehlivé průmyslové politiky. Výzkum, výroba a inovace musí být v Německu a Evropě trvale posilovány. Pouze tak může zdravotnictví zůstat stabilní i v dobách krize,“ uzavírá Asociace ve svém strategickém dokumentu.
Warkenová: Situaci sledujeme a s výrobci léků jsme v kontaktu
Německá spolková ministryně zdravotnictví Nina Warkenová (CDU) však nepřímo na dokument reagovala s tím, že vláda situaci bedlivě sleduje. „Situaci v Perském zálivu pozorně sledujeme a jsme v kontaktu s příslušnými orgány, farmaceutickými společnostmi a velkoobchodníky,“ uvedla podle deníku Deutsche Apotheker Zeitung.
Dodala, že není bezprostředně nutné jednat, jelikož „zásoby léků jsou dostatečně zajištěné“. Warkenová připustila, že případná dlouhodobá blokáda Hormuzského průlivu prodlouží obchodní trasy kolem Afriky, a že by to mohlo vyvolat zpoždění dodávek a určité zvýšení cen. Narušení dodavatelských řetězců se však podle ní není třeba obávat. „Farmaceutický balíček EU, který byl nyní dohodnut v rámci trialogu, je důležitým krokem k bezpečným dodávkám léků,“ zdůraznila.
Ve zmíněném balíčku se podle Warkenové nachází i pobídky pro výrobce léků, aby svou produkci ponechali v Evropě a nepřesouvali ji do dalekých zemí. To se týká především antibiotik a dalších životně důležitých léků. „Chceme si farmaceutický průmysl v zemi udržet a dále ho rozšiřovat. To je pro nás velký přínos,“ uvedla ministryně.
