České zdravotnictví čeká napínavá bitva o úhrady. V uplynulých letech přitom dopadly tvrdé regulace na segment, který paradoxně dělá servis ostatním poskytovatelům – totiž na laboratoře a radiodiagnostiku. Stávající zastropování péče je ale pro ně dlouhodobě neudržitelné. A zatímco laboratoře jsou za určitých podmínek ochotny kývnout na úhradové podmínky z letošního roku, v radiodiagnostice už přes status quo nejede vlak.

Jednání o úhradách pro příští rok míří do finále. Laboratoře a radiodiagnostika řeší dva proti sobě jdoucí trendy. Totiž podporu prevence ministerstvem zdravotnictví na straně jedné a snahu o regulace od zdravotních pojišťoven na straně druhé. A laboratoře si tento týden v dohodovacím řízení s plátci odsouhlasily, že se přestane regulovat prevence, včetně balíčků pro těhotné.

„Tou těžší částí pro jednání jsou regulované služby. Respektive očekávání pojišťoven, jak regulovat většinu laboratorních služeb, které mají výraznou nadprodukci. Ta je v relativním vyjádření vůbec největším objemem zdravotních služeb, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Z jednání vnímám, že současné tvrdé zastropování laboratorních služeb považují i plátci za kontraproduktivní a dlouhodobě neudržitelné. S ohledem na korektní jednání minimálně mezi VZP a poskytovateli jsme připraveni toto tvrdé zastropování letos ustát, nicméně pro budoucí období je to pro nás zcela nepřijatelné,“ popisuje koordinátor segmentu laboratoří a radiodiagnostiky David Hepnar.

Laboratoře přitom respektují apel ministerstva na vyrovnané hospodaření systému. Proto akceptují nastavení úhrad, jaké platí už letos.

„V porovnání s posledními roky poskytuje minimální růst a stabilní a odhadovatelný náklad segmentu pro zdravotní pojišťovny. Nicméně to, v čem se s plátci rozcházíme, je nastavení hodnot regulace. Očekáváme návrh VZP. Svaz zdravotních pojišťoven vyjma tezí, které předložil ve všech segmentech a které byly všude rozhodně odmítnuty, se dále k úhradám nevyjádřil,“ dodává Hepnar s tím, že se laboratoře budou snažit ze všech sil dohodnout.

Problémy začíná mít i mamografický screening

Bitvu s regulacemi vyšetření, která indikují jiní poskytovatelé, svádí také radiodiagnostika a zobrazovací metody.

„Priority resortu na poli prevence a sekundární prevence (screeningů) se musí projevit v následně vyžádané péči. A to pochopitelně i mimo screeningové výkony. Není možné podporovat primární i sekundární prevenci a nepodpořit komplementární diagnostiku,“ podtrhávají v dokumentu pro dohodovací řízení Petr Máca a Miroslav Čtvrtníček z Grémia ambulantní radiologie.

Novinkou jsou podle nich i ekonomické potíže v dříve finančně „bezpečném“ oboru, a to v mamární diagnostice (tedy zaměřené na odhalování nemocí prsu). Ta sice má vlastní odbornost, ale i ona se opírá o výkony v oblasti radiodiagnostiky, které jsou podfinancované.

Mohlo by vás zajímat

Posviťme si na lidi, co nechodí na domluvená vyšetření

Loni a zejména letos přitom radiologii a zobrazovacím metodám klesá objem péče. A jednou z příčin jsou i opatření na straně samotných poskytovatelů zobrazovacích metod, která umožňují péči racionalizovat. Samozřejmostí pro mnohé je totiž přeposílání obrazové dokumentace, které pomáhá snižovat opakovaná vyšetření.

„Tento krok se nikde neeviduje, plátcům chybí přehled. Na typickém ambulantním rentgenu jde o vysoké desítky případů měsíčně, velmi často ad hoc,“ konstatují Máca se Čtvrtníčkem. Jedním z požadavků v dohodovacím řízení tak je ohodnotit vyžádané přeposlání obrazové dokumentace rutinně kódem.

Dalším požadavkem je vykazování kódu s ohodnocením u pacientů, kde poskytovatel vyšetření zrušil z klinických důvodů, například právě pro zbytečné opakování. Pokud totiž dnes na radiologii zjistí, že pacient už vyšetření nedávno podstoupil a další by ho tak jen zbytečně zatížilo, nejenže se připraví o produkci, ale ještě mají práci s kontaktováním indikujícího lékaře. A když dojde k porušení frekvence některých kódů, například u screeningu osteoporózy, měl by podle Grémia ambulantní radiologie nést dopad regulací indikující lékař.  

Podobně poskytovatelé žádají vykazovat kódem objednaného pacienta, který se neobtěžoval termín zrušit a nedorazil. To může ve finále posvítit na reálnou dostupnost péče a identifikovat problematické pacienty.

Úhrady nereflektují náklady na eHealth

Celkově by se pak radiodiagnostika chtěla v dohodě zaměřit na reálnou jednotkovou cenu, která v poslední době stagnuje, potažmo i klesá. Přitom právě radiodiagnostika zvládne vyšetřit pacienty nejlevněji. Pokud totiž pojišťovny omezí úhrady za rentgen (vyšetření vyjde na 200–400 korun), pošlou lékaři pacienta ke specialistovi (třeba v případě podezření na zápal plic), nebo rovnou na urgentní příjem. Což je vůbec nejdražší varianta. Pro představu: Jednoduchá zlomenina předloktí stojí u ambulantního specialisty 1 200 až 2 500 korun, zatímco na urgentu klidně až 4 500 až 8 000 korun.

Bohužel, jak upozorňují radiologové, nejsou nijak v úhradách zohledněny ani IT systémy a eHealth, kterými disponuje většina jejich poskytovatelů a šetří tak systému peníze.

„Žádný jiný segment není tak zatížený náklady na zavedení eHealth. A zobrazovací komplement má největší vliv na terénní dostupnost, má nejsilnější multiplikátor. Obecně diagnostický komplement má při dobré dostupnosti mimo lůžková zařízení a urgenty nejsilnější roli „gatekeeper“. V rozsahu bazální radiologie nemáme podklady o nadužívání, naopak jsme jedna z mála odborností (ne-li jediná), která je povinna sledovat nadbytečná opakování,“ uvádí Grémium ambulantní radiologie. Původně proto požadovalo u odbornosti mamografický screening a radiodiagnostika v případě rentgenů a ultrazvuků navýšení jednotkových cen o 8 %, nyní je ale ochotné přistoupit i ke kompromisnější variantě.

Úhrada za kontakt s pacientem i AI

A protože většina ambulantních segmentů má nejvíce výkonů spočívajících v přijetí pacienta, žádá obdobný kód za kontakt s pacientem i radiodiagnostika. Zároveň chce sjednotit přístup pojišťoven tak, aby všechny v oprávněných situacích akceptovaly kód za ošetření handicapovaného pacienta.

K tématu

V neposlední řadě by poskytovatelé rádi zavedli do rutinní praxe umělou inteligenci. K tomu je potřeba nadefinovat spektrum vyšetření a také akceptovaný podíl pacientů (návrh zní na 50 % unikátních pacientů). Kód by měl mít podle radiodiagnostiky hodnotu 50 až 100 Kč.

Každopádně tak radiologové v závěrečném jednání přípravné fáze dohodovacího řízení, které proběhne příští čtvrtek, nevidí prostor pro další regulaci segmentu. „Už dnes pracujeme s cenami podprodukčními a srovnání s jednotkovými cenami s jinými zdravotními systémy v Evropě ukazují na velmi vysokou efektivitu. Také srovnání využití zobrazovacího komplementu se srovnatelnými státy nesvědčí o nadužívání, přinejmenším v rozsahu „bazální“ radiodiagnostiky,“ dodávají Máca a Čtvrtníček.