Měsíc ve středu večer zakryje sluneční disk z téměř 90 % a promění jej v úzký zářivý srpek. Zatímco astronomové lákají na jedinečnou podívanou, primář očního oddělení Fakultní nemocnice Bulovka Pavel Kožner varuje před chybou při pozorování tohoto jevu. Přímý pohled do Slunce bez správné ochrany vás totiž může stát ostré vidění. A co je nejzrádnější – poškození oka vůbec nebolí.
Největší nebezpečí zatmění spočívá paradoxně v jeho zdánlivém bezpečí. Jelikož je sluneční disk zakrytý a jeho jas působí mírněji, lidské oko se přirozeně nebrání tak prudkým mrkáním jako za plného dne. Zornice může být navíc v šeru rozšířená, čímž do oka proniká ještě více záření.
I nepatrný odkrytý kousek Slunce však představuje pro lidský zrak hrozbu. „I při výrazném částečném zatmění může Slunce způsobit takzvanou solární retinopatii. A není žádný ,bezpečný čas‘. Experimentálně bylo trvalé postižení sítnice pozorované přibližně po jedné minutě přímé expozice. Při nepříznivých okolnostech a vnímavosti jedince však může vzniknout už během nízkých desítek sekund přímého pohledu do Slunce,“ uvedl primář Kožner pro Zdravotnický deník.
Nejde přitom o klasické tepelné popálení, ale o fotochemické poškození fotoreceptorů v oblasti žluté skvrny – tedy v místě, kterým vnímáme nejostřejší detaily světa kolem nás.
Zrádné zranění, které nebolí
Jedním z nejzávažnějších rizik solární retinopatie je fakt, že si poškození zraku v daný moment vůbec nevšimnete. „To je jeden z největších problémů. Sítnice nemá receptory bolesti, takže její poškození při pohledu do Slunce člověk bezprostředně necítí,“ vysvětluje Kožner s tím, že na rozdíl od odřené rohovky nepocítíte žádné pálení ani řezání.
Příznaky se tak obvykle dostaví až s odstupem několika hodin nebo dokonce dnů. Mezi první varovné signály patří vznik šedavého nebo žlutavého fleku v centru zorného pole, rozmazané vidění či nepřirozené vnímání barev, jako byste se dívali přes žlutý filtr. Zpočátku funkční změny pak mohou časem přejít v trvalé jizvení sítnice.
Běžné sluneční brýle nestačí. Jak pozorovat bezpečně?
Mnoho lidí se mylně domnívá, že k bezpečnému sledování postačí tmavé sluneční brýle. Ty jsou však určeny pouze ke snížení běžného jasu a ochraně před UV zářením, nikoliv k přímému pohledu do slunečního disku. K přímému pozorování je nutné použít speciální brýle nebo ruční sluneční filtry s odpovídající bezpečnostní normou a předem zkontrolovat, zda nejsou poškrábané či natržené.
Extrémní opatrnost je namístě při použití dalekohledů, fotoaparátů či mobilních telefonů. Optika sluneční paprsky zintenzivní a k těžkému poškození oka pak stačí pouhý zlomek vteřiny.
„Sluneční záření se v optice koncentruje a může způsobit velmi rychlé a závažné poškození oka. Většinou v těchto případech proto nestačí ani nasadit si jen zmíněné speciální brýle,“ varuje Kožner. Dodává, že optické přístroje vyžadují speciální filtry umístěné přímo před přední čočkou. U mobilních telefonů pak riziko tkví v tom, že při nastavování záběru snadno sklouznete pohledem přímo do Slunce.
Mohlo by vás zajímat
Imunní není nikdo
Riziko přitom není u všech lidí zcela stejné. Záleží především na délce a intenzitě expozice a na individuálních vlastnostech oka, například na velikosti zornice. Zvýšený dohled vyžadují především děti, které mají širší zornice a nemusejí si hrozící riziko plně uvědomit. „Význam může mít také užívání některých léků, které zornici rozšiřují, protože do oka může pronikat více světla,“ doplňuje Kožner.
Nejbezpečnější metodou pro všechny tak zůstává nepřímé pozorování – například pomocí projekce. Pokud se přesto rozhodnete sledovat zatmění přímo se speciálními brýlemi, pamatujte, že prevence je v tomto případě jediným spolehlivým lékem. Poškození sítnice sice může časem ustoupit, trvalé následky v podobě výpadků vidění však mohou zůstat už napořád.
