Ze soboty na neděli se změnil čas na zimní. Většina zdravých lidí se s tím vyrovná během několika dnů. Náročnější to může být pro malé děti či dospívající. Větší problém ale může teprve přijít. Podzimní přechod na zimní čas přináší méně denního světla v odpoledních hodinách, což může ovlivnit pohybovou aktivitu i psychiku. Podle vedoucí lékařky oddělení spánkové medicíny Národního ústavu duševního zdraví Jitky Buškové může právě nedostatek světla způsobit více problémů, než posun času o jednu hodinu.

Střídání letního a zimního času každoročně otevírá otázku, jak se lidské tělo vyrovnává s posunem denního režimu a zda má tato změna vliv na naše zdraví. Přestože může několik následujících dnů provázet únava nebo změna spánkových návyků, pro většinu zdravých lidí jde pouze o krátkodobou zátěž. Organismus se zpravidla dokáže přizpůsobit poměrně rychle.

„U zdravého člověka představuje změna času pouze mírnou a přechodnou zátěž cirkadiánního systému, srovnatelnou například s přeletem přes jedno časové pásmo, tedy s velmi mírným jetlagem,“ vysvětluje Bušková. Vnitřní biologické hodiny se podle ní obvykle sladí s vnějším prostředím během několika dnů.

Děti se mohou přizpůsobovat obtížněji

Změna času nemusí mít na všechny stejný dopad. Citlivější mohou být zejména kojenci a batolata, jejichž denní režim je úzce spojený s biologickými rytmy. Posun času se někdy projeví změnami spánku, kojení nebo dalších pravidelných činností, které tvoří každodenní rytmus dítěte.

Pozornost si zaslouží také dospívající, pro něž bývá náročnější zejména jarní změna času. U seniorů jsou naopak výsledky výzkumů méně jednoznačné. U lidí se sníženou kognitivní rezervou se může přechodně objevit dezorientace, některé studie však naznačují, že lidé starší 65 let se změně času přizpůsobují dokonce rychleji než mladší dospělí. Jedním z možných vysvětlení je flexibilnější denní režim, ve vyšším věku už nemají tito lidé tolik povinností.

Vrací se zimní čas: Proč se v EU střídání nepodařilo zrušit a jak dlouho v tom ještě zůstaneme?

Spánek se obvykle naruší jen na krátkou dobu

Obavy, že posun hodin výrazně rozhodí spánek, nejsou podle Buškové u zdravých lidí zcela na místě. Dostupné studie, které sledují spánkové parametry pomocí objektivních metod, ukazují, že změny bývají malé a krátkodobé.

To však neznamená, že se střídání času nijak neprojevuje v každodenním životě. „U svých pacientů pozoruji, že se změna času do jejich návyků promítá,“ říká neuroložka.

Výraznější problém ale mnohdy představuje období po podzimním posunu hodin, kdy se začne stmívat dříve a lidé mají méně příležitostí k pohybu venku. Odpolední sport nebo procházku pak kvůli tmě odkládají, případně je zcela vynechají.

Přitom právě pravidelný pohyb na denním světle patří mezi důležité faktory prevence obezity a kardiovaskulárních onemocnění. Přispívá také k duševní pohodě. Změna času tak nemusí být zásadním zásahem do spánku, ale nepřímo ovlivní návyky, které jsou pro zdraví důležité.

Zimní tma může ovlivnit náladu i energii

S příchodem podzimu a zimy se dny zkracují a přirozeného světla ubývá. U citlivějších lidí se to projeví únavou, poklesem energie, zhoršenou náladou nebo zvýšenou potřebou spánku. V nejvýraznější podobě mohou tyto potíže vyústit do sezónní afektivní poruchy, tedy deprese spojené s podzimem a zimou. „To však souvisí s celkovým nedostatkem světla, nikoli se samotnou změnou času,“ zdůrazňuje neuroložka.

Přechod na zimní čas totiž množství denního světla nezvyšuje. Pouze přesouvá hodinu světla z večera na ráno, zatímco večerní tma přichází dříve. Z hlediska fungování biologických hodin přitom ranní světlo hraje významnou roli. Patří mezi nejsilnější podněty, které synchronizují cirkadiánní systém, a organismus je na něj obzvlášť citlivý právě v ranních hodinách.

Který čas je pro člověka vhodnější?

Zatímco krátkodobé reakce organismu na změnu času odborníci už poměrně dobře popsali, otázka dlouhodobých zdravotních dopadů zůstává otevřená. Přímé důkazy o tom, že samotné střídání času způsobuje dlouhodobé zdravotní následky, podle Buškové chybějí.

K tématu

„Je to složitá otázka a nesmíme zapomínat ani na fakt, že člověk disponuje značnou adaptační kapacitou,“ upozorňuje. Odborníci na spánkovou medicínu se navíc ani neshodují, který čas by měli Evropané používat trvale. Většina z nich se podle Buškové přiklání k zimnímu času.

Důležitější než hodiny je pravidelný režim

Přestože dlouhodobé zdravotní důsledky nejsou jednoznačně doloženy, podle Buškové existuje v odborné debatě alespoň jeden společný závěr: „Shoda panuje alespoň v jednom: nejméně příznivou variantou je pokračování sezónního střídání času.“

Pro každodenní život tak zůstává důležité především respektovat potřeby vlastního organismu, udržovat pravidelný spánkový režim, nezapomínat na pohyb a využívat denní světlo, kdykoli je to možné. Právě tyto návyky mohou pomoci zvládnout období kratších dnů bez ohledu na to, jaké číslo právě ukazují hodiny.

Doc. MUDr. Jitka Bušková, Ph.D., je neuroložka s evropským certifikátem v oboru somnologie, tedy medicíny zaměřené na spánek. V letech 1998 až 2014 působila v Centru pro poruchy spánku a bdění na Neurologické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2015 vede oddělení spánkové medicíny Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ).