Ministerstvo zdravotnictví počítá pro příští rok s rozpočtem ve výši 13 miliard korun. To představuje meziroční nárůst o 359 milionů. I přes konec řady evropských dotací posílí klíčové priority státní rozpočet. Strategické investice ve fakultních nemocnicích vzrostou na 2,6 miliardy a na elektronizaci poputuje přes 400 milionů korun. Zásadní proměna čeká covidové vakcíny, které po letech přestane nakupovat stát a zařadí je tak po bok ostatních očkování. Rozpočtem ministerstva zdravotnictví pro příští rok se ve středu zabýval sněmovní zdravotnický výbor.

Příjmy ministerstva v roce 2027 by podle návrhu měly dosáhnout 1,6 miliardy. Výdaje se ovšem vyšplhají na 13 miliard, takže se meziročně zvýší o 359 milionů korun.

„Struktura se však výrazně mění. Navyšují se výdaje státního rozpočtu na specializační vzdělávání, posunuje se oblast výdajů na IT, na národní investice, na vědu, výzkum a inovace a dochází také k navýšení objemu prostředků na platy. Naopak objem prostředků z EU a finančních mechanismů je nižší s ohledem na ukončení financování projektů z Národního plánu obnovy v roce 2026,“ uvádí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

V rámci evropských dotací tak do rozpočtu doputuje 1,5 miliardy, což je o 400 milionů méně než letos.

Na výzkum 2,1 miliardy

Prioritami pro příští rok, na něž se ministerstvo zaměřuje, jsou národní investiční programy. Na ty půjde přes 2,6 miliardy korun. Tedy meziročně o 1,6 miliardy více.

„Prostředky jsou určené zejména do strategických investic fakultních nemocnic, obnovy vybavení nebo udržitelnosti a rozvoj centrálních služeb elektronizace zdravotnictví,“ poukazuje zpravodaj tisku poslanec Kamal Farhan (ANO).

Na výzkum a vývoj se povedlo vyčlenit kolem 2,1 miliardy. Vyčíslení, kolik peněz přesně příští rok rozdělí Agentura pro zdravotnický výzkum na nových grantech, nyní ještě ministerstvo finišuje.

Další zásadní oblastí, která dozná posílení, je postgraduální vzdělávání, respektive rezidenční místa. Sem půjde celkem více než 900 milionů korun.

Peníze na elektronizaci dodá státní rozpočet

Důležitou položkou je podpora elektronizace zdravotnictví. Tady totiž končí podpora z Národního plánu obnovy. Peníze ale nově půjdou ze státního rozpočtu.

„Uvědomujeme si, že sice končí finance z Národního plánu obnovy, ale elektronizace ne. Čeká nás rozjezd eŽádanek, elektronické zdravotnické dokumentace a další projekty, které jsou ve větší či menší fázi pokročilosti. Potřebujeme, aby se na nich dále pracovalo. Ať už z pohledu lidí, kteří se tomu věnují – aby byli zaplaceni, tak aby se pokryly investiční výdaje ve výši zhruba 412 milionů,“ vysvětluje Vojtěch.

Připomeňme, že Národní centrum elektronizace zdravotnictví se z většiny přesouvá z Prahy do Ostravy. A to s odůvodněním, že v Praze je těžší sehnat potřebné experty.

Novinkou je pak financování odboru protidrogové politiky, který se na ministerstvo přesunul letos z Úřadu vlády. „Tady podle příslibu, který jsme dali, rovněž dochází k navýšení. Aktuálně je rozpočet 415 milionů. Pro příští rok dosáhne 500 milionů na politiku v oblasti adiktologie,“ dodává Vojtěch.

Odškodnění se budou řešit ad hoc

Poslankyně Eva Šrámková (Piráti) se ale na druhou stranu pozastavuje nad položkami, které v rozpočtu scházejí. „Lidem, kteří byli sterilizovaní v rozporu s právem, dluží stát odškodnění ze zákona. V rozpočtu jsem to ale nenašla. A chybí také peníze na případná odškodnění po očkování a soudní spory s covidovými nákupy,“ vypočítává Šrámková.

„To jsou výdaje, které se velmi špatně plánují. Počítáme, že pokud by došlo k výraznému nárůstu, budeme to řešit s ministerstvem financí ze Všeobecné pokladní správy. Pokud jde o sterilizace, průběžné žádosti vyřizujeme. Předpokládáme, že jich bude čím dál tím méně, protože většina už je vyřízená a je tam deadline,“ objasňuje ministr Vojtěch. Podle něj zároveň nejde o miliardy, ale o desítky, maximálně stovky milionů korun.

Covidovou vakcínu čeká hodnocení HTA

O dost méně pak rozpočet vyhrazuje na očkování a pandemický plán. Zatímco letos v něm na tuto oblast připadlo 514 milionů, pro příští rok to má být 30 milionů.

„Teď je poslední rok, kdy stát nakupuje vakcíny na základě smluv uzavřených na centrální evropské úrovni v době covidu. Předpokládáme, že vakcíny na covid se stanou standardními vakcínami jako kterékoliv jiné, a budou standardně hrazené zdravotními pojišťovnami. Už tedy nebudou nakupované ministerstvem, což bylo výjimečné,“ načrtává Vojtěch.

Ministerstvo přitom nově ustavilo orgán, který podle zákona provádí hodnocení zdravotnických technologií – HTA u vakcín. A právě covidovou vakcínou by se měl zabývat s tím, že rozhodne, jak a komu toto očkování hradit z veřejného zdravotního pojištění.

Vícezdrojové financování strategie paliativní péče

Poslankyně Šrámková se také pídí po tom, jak má být financovaná nově přijatá strategie paliativní péče. V rozpočtu jsou totiž vyhrazené jen dotační programy na vzdělávání. Podle ministerstva má nicméně financování probíhat vícezdrojově s tím, že nyní ještě běží programy z OPZ+. A s dalšími se počítá v dalším období od roku 2028, kdy část výdajů půjde oblasti spojené se stárnutím populace.

„Teď se ke strategii připravují implementační plány. Státní rozpočet není jediný zdroj, který ji má financovat. Předpokládáme zapojení zdravotních pojišťoven – i v rámci dohodovacího řízení jsou tam některé nové výkony, které budou hrazeny. Strategii budeme standardně naplňovat ve spolupráci s pojišťovnami, ale také kraji a dalšími. I kraje totiž mají odpovědnost, aby na svém území tyto služby zajistily. A například Kraj Vysočina je v tom skvělý,“ dodává Vojtěch.