Sjezd České lékařské komory (ČLK) odmítl navrhované změny v řízení Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) i reformu dohodovacího řízení. Podle komory může plánovaná depolitizace VZP ve skutečnosti otevřít cestu k jejímu ovládnutí velkými korporacemi, včetně zdravotnických řetězců. Delegáti proto uložili představenstvu, aby proti návrhu aktivně vystupovalo. Sjezd zároveň varoval před rostoucí koncentrací ambulantní péče a odmítl některé plánované změny kompetencí zdravotníků.
Česká lékařská komora se na svém XL. sjezdu, který se konal 21. a 22. listopadu v Brně, zásadně vymezila proti části připravované reformy ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Vyplývá to z usnesení sjezdu, které má Zdravotnický deník k dispozici. Delegáti odmítli navrhované změny ve složení orgánů VZP i nová pravidla dohodovacího řízení, v němž se vyjednávají úhrady zdravotní péče.
Sjezd přitom nezůstal pouze u nesouhlasného stanoviska. Představenstvu komory uložil, aby politické reprezentaci vysvětlovalo rizika navrhované změny způsobu volby členů správní rady VZP a proti jejímu prosazení vystupovalo všemi legálními prostředky.
O rozdělování peněz nesmí rozhodovat korporace
Nejostřejší výhrady směřují ke změně způsobu obsazování správní rady VZP. Komora považuje pojišťovnu za klíčovou finanční instituci, která musí zůstat pod kontrolou státu.
„Snaha řídit pojišťovnu lidmi delegovanými tzv. zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců přináší nebezpečí, že o rozdělování zdravotní daně budou rozhodovat velké korporace,“ uvádí usnesení sjezdu.
Mohlo by vás zajímat
Delegáti zároveň upozornili, že rozhodující vliv by mohly získat společnosti vlastnící sítě zdravotnických zařízení. Navrhovanou změnu proto označili za zastřenou privatizaci, která podle nich ohrožuje kvalitu a dostupnost zdravotní péče.
„Navrhované tzv. odpolitizování správní rady VZP není ničím jiným než nahrazením vlivu volených politiků nikým nevolenými a nekontrolovanými oligarchy,“ uvádí se v usnesení sjezdu České lékařské komory.
Z třiceti členů správní rady má zůstat devět
Ministerstvo zdravotnictví chce současnou třicetičlennou správní radu VZP zmenšit na devět členů. Tři by jmenovala vláda a zbývajících šest by volili plátci pojistného. Jak již dříve informoval Zdravotnický deník, návrh počítá také s tím, že váha hlasů zaměstnavatelů se bude odvíjet od výše odvedeného pojistného.
Právě v tom ČLK spatřuje riziko posílení vlivu velkých zdravotnických skupin, které jsou zároveň významnými zaměstnavateli. Komora již v říjnu upozornila, že ministerstvo podle ní dostatečně nezdůvodnilo potřebu tak zásadní změny ani výhody nového modelu.
ČLK odmítla změny dohodovacího řízení
Sjezd se postavil také proti ministerstvem navrhovaným změnám pravidel dohodovacího řízení, v němž zdravotní pojišťovny a poskytovatelé vyjednávají o úhradách zdravotní péče. Delegáti zároveň požadují, aby seznam zdravotních výkonů nadále obsahoval bodové hodnoty a další podstatné údaje o jednotlivých výkonech.
„Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami považuje ČLK za základní ceník zdravotních výkonů a služeb,“ uvádí se v usnesení sjezdu. Komora požaduje jeho průběžné úpravy tak, aby zohledňoval skutečné náklady poskytovatelů zdravotní péče. Odmítá proto plán ministerstva odstranit z příslušné vyhlášky bodové hodnoty a další důležité náležitosti jednotlivých výkonů.
Sjezd současně vyjádřil znepokojení nad rostoucím podílem lékařských praxí provozovaných zdravotnickými řetězci. Varoval před postupným soustředěním ambulantní péče do rukou několika málo subjektů, které by podle komory mohlo omezit možnosti samostatného podnikání lékařů, zejména nastupující generace.
Delegáti proto uložili představenstvu sledovat koncentraci ambulantní péče, upozorňovat na její případné negativní dopady a prosazovat rovné podmínky pro nezávislé soukromé ordinace i zdravotnické řetězce.
Zdravotnické řetězce ohrožují nezávislost lékařů
Delegáti přijali také samostatné usnesení, v němž vyjádřili znepokojení nad rostoucím podílem lékařských praxí provozovaných zdravotnickými řetězci.
Podle sjezdu představuje koncentrace ambulantní péče do rukou několika málo subjektů riziko pro profesní nezávislost lékařů. Komora proto považuje za zásadní, aby si každý lékař mohl svobodně zvolit, zda bude pracovat jako zaměstnanec, nebo provozovat vlastní ordinaci.
K tématu
- „Byla by to katastrofa.“ Kubek se ostře pustil do Vojtěcha, varuje před 4 změnami
- Lékařská komora je stále bez viceprezidenta. Sjezd nezvolil žádného ze tří kandidátů
- Lékaři bez oprávnění i falešní MUDr. Komora eviduje desítky případů po celém Česku
- Statisícový bonus nestačí. Mladí lékaři do regionů nechtějí z úplně jiných důvodů
Sjezd podpořil zachování a rozvoj nezávislých soukromých praxí, v nichž je lékař odborným garantem i vlastníkem. Upozornil, že další koncentrace ambulantní péče by mohla omezit možnosti samostatného podnikání zejména pro nastupující generaci lékařů.
Představenstvo ČLK má proto sledovat vývoj koncentrace ambulantní péče, upozorňovat na její případné negativní dopady a prosazovat rovné podmínky pro samostatné ordinace i zdravotnické řetězce.
Ne rozšiřování kompetencí bez odborné diskuse
Komora zaujala stanovisko také k plánovaným změnám kompetencí zdravotnických pracovníků. ČLK odmítla návrh, podle kterého by poskytovatel zdravotních služeb mohl rozšiřovat kompetence nelékařských zdravotníků. Upozornila, že poskytovatelem může být i člověk bez zdravotnického vzdělání, jehož rozhodování mohou ovlivňovat především ekonomické zájmy.
Sjezd zároveň zdůraznil, že podporuje sdílení kompetencí v rámci zdravotnických týmů vedených lékaři. Odmítá však převádění lékařských kompetencí na nelékařské pracovníky, pokud je motivováno snahou snížit náklady na úkor kvality a bezpečnosti péče. Komora odmítá také návrh, podle kterého by o rozšíření kompetencí nelékařských zdravotníků mohl rozhodovat poskytovatel zdravotních služeb, tedy i člověk bez zdravotnického vzdělání.
Delegáti také požádali ministerstvo, aby před zásadními změnami kompetencí zdravotníků vedlo odbornou diskusi za účasti ČLK. Samostatně se sjezd vymezil proti možnosti, aby očkování samostatně indikovaly zdravotní sestry nebo lékárníci. Podle komory musí rozhodnutí o očkování s ohledem na anamnézu a aktuální zdravotní stav pacienta zůstat výhradně v kompetenci lékaře.
Větší kontrolu personálního zajištění péče
Komora se vyslovila také pro posílení svého vlivu při kontrole personálního vybavení zdravotnických zařízení. Požaduje legislativní změnu, která by jí umožnila posuzovat personální zajištění poskytovatelů lékařských zdravotních služeb a ukládat nápravná opatření. Podle sjezdu by odborná kontrola vykonávaná profesní samosprávou přispěla ke zvýšení kvality a bezpečnosti péče.
Již v říjnu prezident ČLK Milan Kubek kritizoval několik připravovaných legislativních změn, které podle něj mohou bezpečnost pacientů ohrozit. Upozornil například na možné zrušení funkce odborného zástupce zdravotnického zařízení nebo na připravované uvolnění minimálních personálních požadavků.
V novém usnesení sjezd požaduje, aby ministerstvo před předložením zásadních legislativních změn týkajících se lékařů a dalších zdravotníků vedlo odbornou diskusi s profesními organizacemi za účasti ministra nebo pověřeného náměstka.
