Nakažení novým typem koronaviru jsou podle prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiřího Horeckého v 54 lůžkových zařízeních sociálních služeb. Jde zhruba o 300 lidí, většinou zůstali v domovech, řekl ČTK. Zařízení, která mají klienty nebo zaměstnance v karanténě nebo nakažené v izolaci, mají povinnost je denně hlásit prostřednictvím webového formuláře.
Zařízení jako domovy pro seniory nebo domovy se zvláštním režimem je podle Horeckého asi sedm stovek. Nakažené má 54 z nich. „Většinou zůstávali v zařízeních, hospitalizovaní byli jenom, když se jejich stav zhoršil,“ uvedl.
Podle něj proto nevychází počty uváděné ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou (za ANO), že 40 procent hospitalizovaných s covidem-19 v nemocnicích jsou takzvaní „sociální pacienti“. Podle něj jsou tam umístěni proto, že například nemohou zůstat v zařízeních sociální péče, kde je podle ministra složité vytvořit takové podmínky, aby nenakazili zdravé klienty.
Podle Horeckého ale mohou být takových lidí odhadem desítky. Domnívá se, že ministr ale mohl mít na mysli také například lidi bydlící v bytech s pečovatelskou službou, kterých je asi 36.000, nebo ty, kteří mají třeba v karanténě i rodinu, která se o ně běžně stará.
Mimořádné opatření zavádí povinnost lůžkových zařízení sociálních služeb registrovat se na webu a příští den po potvrzení registrace začít své nakažené hlásit do Informačního systému infekčních nemocí. Podle Horeckého ještě ve čtvrtek většina zařízení registraci schválenou neměla, postupně je ale dostávají. Nově nakaženého nebo zhoršení jeho zdravotního stavu musí zařízení hlásit do dvou hodin od chvíle, co se informaci dozví, a znovu počty aktualizovat každý den.
„Jestli to bude užitečné, bude záležet na tom, jak se bude pracovat s těmi daty,“ dodal Horecký. Mohlo by to podle něj například pomoci, pokud by se hlídaly personální kapacity a případně se nasazovaly mobilní týmy, které by mohly v zařízeních, kde by měli zaměstnanců nedostatek, pomoci.
Epidemie koronaviru na domovy pro seniory a další zařízení dopadla tvrdě už na jaře. Museli vyhradit pro případné nemocné oddělenou část i vlastní personál, někteří to kritizovali jako nereálné. V několika případech zaměstnanci raději neodcházeli domů a bydleli v zařízení s klienty, aby tam virus nezavlekli.
Spory byly také o tom, jestli raději nakažené hospitalizovat, když kapacity jsou, nebo je nechávat v jejich prostředí. Zastánci umístění v nemocnici argumentovali složitější péčí a nutností ochranných pomůcek, odpůrci špatným vlivem stěhování na už tak křehké klienty.
Zakázané byly na jaře také návštěvy, v současné době jsou většinou znovu omezené. Zaměstnanci se museli pravidelně testovat na covid-19, tato povinnost už byla ale také zrušena. Test musel podstoupit také každý nově přijímaný klient.
-čtk-
