Rozpustný implantát vypadá nadějně. Rakovinu pozná „těhotenský test.“ Pilulka místo posilovny. Syndrom esemeskového krku. Supersmyslová maska.
ZAHŘEJE, UZDRAVÍ A PAK SE VSTŘEBÁ. TO UMÍ NOVÝ IMPLANTÁT.
Vědci z Tuftsovy univerzity představili vstřebatelný elektronický implantát, který po spuštění bezdrátovým signálem zlikvidoval bakteriální infekci. Stačilo zahřát postiženou tkáň. Zařízení se po skončení pokusu v experimentálních myších vstřebalo.
Šéf výzkumu Fiorenzo Omenetto prohlásil, že jde o významný krok k vývoji medicínských zařízení, která by mohla být v pacientovi spuštěna na dálku a po vykonání terapeutické funkce by se bezpečně vstřebala. Takové bezdrátového technologie by podle Omenetta mohly pomoct zvládat například pooperační infekce po komplikovaných operacích.
Implantovatelná medicínská zařízení se v současnosti vyrábějí převážně z biologicky nerozložitelných materiálů a zároveň mívají omezenou životnost. Bezdrátově ovládané implantáty Omenettova týmu jsou natolik odolné, že vydrží zacházení během operace, ale zároveň se po jisté době vstřebají, aniž by tím pacienta ohrozily. Podle autora digestu je to celé vynikající nápad a bude jistě zajímavé sledovat, jaký bude jeho další vývoj.
ZJISTIT RAKOVINU BY MĚLO BÝT SNADNÉ JAKO UDĚLAT SI TĚHOTENSKÝ TEST
S objevem domácího testu na rakovinu prostaty přišli brněnští vědci z Mendelovy univerzity. Tým vědců pod vedením profesora Reného Kizeka přes čtyři roky pracoval s aminokyselinou sarkosinem, která podle zjištění amerických vědců z roku 2009 funguje jako jeden z potenciálních ukazatelů onemocnění prostaty.
V současné době se diagnostika tohoto typu nádoru zakládá na stanovení prostatického specifického antigenu v krevním séru. Tento způsob diagnostiky je spolehlivý jen asi na 70 až 80 procent a často tak dochází k falešně pozitivním či negativním výsledkům. Biopsii se pak zbytečně podrobuje až 30 procent pacientů. Výzkum brněnských vědců, který potvrzuje důležitost sarkosinu při účinné diagnóze výskytu především agresivnějších forem nádorů prostaty z moči, je pro pacienty i lékaře velmi významný.
„Analyzovali jsme vzorky více než pěti stovek pacientů a na základě toho jsme vyvinuli jednoduchý senzor pro domácí diagnostiku obsahu sarkosinu v moči. Senzor tedy bude podobný těhotenskému testu a lidé by si ho mohli koupit v lékárně nebo v obchodě za pár korun,“ uvedl jeden z autorů výzkumu Zbyněk Heger.
Test by tak mohl přispět k včasnému odhalení diagnózy. Právě to je pro léčbu rakoviny prostaty klíčové. V časném stádiu se dá poměrně snadno vyléčit.
MÍSTO POSILOVÁNÍ BY MĚLO STAČIT SPOLKNOUT KOUZELNOU PILULKU
Vědci Harvardského institutu kmenových buněk (HSCI) začali pracovat na léku, který by ve zvládání obezity měl nahradit cvičení. Nejedná se o plnohodnotnou náhradu, ale pro jakési nouzové řešení pro lidi se sníženou pohyblivostí, kteří nemohou cvičit.
Tým z Harvardu a Massachusetts General Hospital vytvořil screeningový systém založený na lidských kmenových buňkách, který vyhledává látky schopné přeměnit bílé, čili nežádoucí tukové buňky na hnědé, žádoucí tukové buňky. Od tohoto objevu k bezpečné a účinné léčbě bude ještě dlouhá cesta. Prvním milníkem na ní bude ověření celého principu léčby nezávislým výzkumem v jiných laboratořích.
Jako problematický se jeví například fakt, že látky odhalené harvardským týmem cílí na stejnou molekulu, která hraje roli v zánětlivých procesech zánětu. Hrozí tedy, že když se bude takové léčivo užívat dlouhodobě, může ohrozit fungování imunitního systému.
PRÁCE SE SMARTPHONEM DEFORMUJE PÁTEŘ
Práce se smarthphonem vede podle nové studie Kennetha Hansraje k trvale špatnému držení těla, které má za následek degenerativní změny krční páteře.
„Jde o epidemii anebo je to přinejlepším velmi rozšířené,“tvrdí Hansraj. „Stačí, když se podíváte kolem sebe, každý dnes chodí se sklopenou hlavou.“
Podle poledních statistik stráví majitelé chytrých telefonů ohnutí nad svými přístroji asi dvě až čtyři hodiny denně. Hansraj se domnívá, že důsledek pro jejich krční páteř je podobný, jako by stejnou dobu nosili za krkem osmileté dítě. Nejohroženější í jsou studenti středních škol, skupina, která mobilní telefony používá v současné době zdaleka nejvíce. U nich činí doba strávená nad mobilem asi 5000 hodin ročně.
„Podle našich analýz je tento problém mezi mladými lidmi opravdu vážný,“ myslí si lékař. „Už brzy můžeme čekat, že začneme narážet na mladé muže a ženy, kteří potřebují intenzivní péči o krční páteř dokonce třeba ve formě operací…“
Pro CNN se nedávno na stejné téma zase rozhovořila Michelle Collieová, lékařka, která se na toto téma specializuje. Podle ní se tyto potíže začaly objevovat ve větší míře přibližně před 6–7 lety a stále jich přibývá. Důsledky jsou větší, než si většina lidí připouští: kromě bolestí hlavy, krku, migrén apod. totiž má dlouhodobě ohnutý krk ještě další méně známé konsekvence. Například se kvůli němu může zmenšit kapacita plic až o 30 procent, řada vědců upozorňuje i na souvislost s depresemi a poruchami srdce.
MASKY, DÍKY KTERÝM LIDÉ ZÍSKAJÍ SUPERSMYSLY
Studenti Královské vysoké školy umění v Londýně se zaměřili se na manipulaci se zrakem a sluchem, díky které by se lidé mohli dostat až na nadlidskou úroveň podobnou té, na které se pohybují vysnění superhrdinové.
Vznikl Eidos, projekt, který chce lidem umožnit lidem vyladit zrak a sluch, a měnit jejich úroveň či zaměření podle aktuálních potřeb. Technologie by měla být například schopná „odstínit“ šumy a hluky velkého množství lidí. Projekt Eidos je tvořen dvěma zařízeními – speciálními maskami. První maska se zaměřuje na ovládání sluchu. Kryje nos, ústa a je protažena až k uším. Podle tvůrců použitý software v masce umožňuje izolovat jednotlivé zvuky, které se normálně překrývají, a následně zesílit pouze jediný. Podobně, jako se děje při ladění rádia, kdy ve výsledku posloucháme jen jedinou stanici.
V masce je zabudován směrový mikrofon, který zachytí zvuk a použitý software jej zpracuje. Zvuk je dále poslán do sluchátek a skrze náustek se šíří do vnitřního ucha přes kostní vibrace. Tím je docíleno skutečně dokonalého zvuku, který téměř jakoby se vytvářel přímo ve vaší hlavě.
Druhou masku tvoří velké brýle s kamerou. Kamera snímá video a to je dále posíláno do počítače, v němž dojde ke zpracování dat. Software detekuje cíl, který uživatelé zaměřovali očima a dále jej upraví. Dojde například k zaostření, přidání efektů či vytvoří dojem dlouhé expozice, jako u fotografických snímků. Takto upravené video je dále v reálném čase zobrazeno v brýlích. Díky tomu může například uživatel vidět jednotlivé části pohybu, které by normálním zrakem byly nerozpoznatelné.
Ondřej Fér
