Způsobuje očkování autismus? Téměř polovina Američanů si není jistá

Navzdory skutečnosti, že souvislost mezi očkováním a autismem nikdy nebyla prokázána a jedná se o jednu z nejlépe a nejdůkladněji prozkoumaných otázek medicíny, lež o tom, že očkování způsobuje autismus, zapustila kořeny velmi hluboko. Foto: koláž ZD

Každý desátý obyvatel USA je přesvědčený o tom, že očkování je příčinou autismu. Ve skupině rodičů s dětmi se pak jedná o 15 procent dotazovaných. Současně klesá počet osob, které si myslí, že očkování je důležité. Vyplývá to z výzkumu veřejného mínění provedeného americkým institutem Gallup. Podle analýzy této instituce došlo před několika lety k „prolomení ochranné zdi“, kdy dostatečná proočkovanost chrání populaci před šířením infekčních chorob, a doposud tato škoda nebyla napravena. Důvěra v očkování je tak nižší než na začátku století, což ukazují i další data. Podle údajů UNICEF není v USA proti spalničkám očkováno 2,5 milionu dětí navzdory tomu, že vakcíny jsou v zemi dostupné a hrazené státem.

 

Důvěra v očkování v USA klesá, zejména mezi rodiči dětí. Podle průzkumu veřejného mínění provedeného institutem Gallup v prosinci loňského roku si 84 % Američanů a Američanek myslí, že očkování je důležité. To je sice stejné jako v roce 2015, ale ve srovnání s rokem 2001 se jedná o pokles. Před devatenácti lety považovalo očkování za důležité 94 % obyvatel USA. „Široká podpora veřejnosti dětského očkování vytváří zeď, která brání šíření infekčních chorob, jako jsou spalničky a dětská obrna, avšak v roce 2015 došlo k prolomení této ochranné zdi, a doposud nebyla opravena,“ informuje instituce v tiskové zprávě k výsledkům výzkumu.

Vůbec nejvyšší důvěru v očkování mají lidé starší 65 let, byť i v této věkové skupině důvěra v očkování klesá. Naopak nejméně očkování důvěřují lidé ve věku 30 až 49 let, ve skupině rodičů s dětmi mladšími 18 let pak očkování považuje za důležité pouze 77 % osob. Vyšší důvěru v očkování mají voliči Demokratů, konkrétně 92 %. U Republikánů očkování důvěřuje 79 % dotazovaných.

„K poklesu důvěru v očkování u Američanů a Američanek došlo mezi lety 2001 až 2015 téměř ve všech skupinách americké veřejnosti. Od té doby jsou postoje podobné ve všech skupinách podle pohlaví, věku vzdělání a politických preferencí,“ shrnuje zpráva. Jedinou skupinou, u níž důvěra v očkování neklesla a zachovala si takřka stejnou podporu jako v roce 2001, jsou lidé s postgraduálním vzděláním.

Na druhé straně většina obyvatel USA považuje za škodlivější nemoci, proti kterým lze očkovat, než očkování samotné. Konkrétně 86 % dotazovaných si myslí, že infekční choroby jsou nebezpečnější. Pouze 11 % považuje očkování za větší riziko než nemoci. Nicméně mezi rodiči dětí zastává tento názor 16 % respondentů.

„Navzdory tomu, že většina Američanů a Američanek považuje očkování za méně nebezpečné než choroby, kterým lze takto předcházet, méně než 62 % z nich je přesvědčeno o tom, že by vláda měla po rodičích požadovat, aby své děti nechali očkovat. To je pokles oproti roku 1991, kdy v rámci výzkumu Princeton Survey Research Poll zastávalo tento postoj 81 % respondentů,“ popisuje zpráva.

Dezinformace ovlivňují důvěru v očkování

Téměř devět z deseti dotazovaných tvrdí, že se k nim dostalo velké či dostatečné množství informací o výhodách očkování. Současně 79 % respondentů potvrdilo, že se k nim dostalo stejné množství negativních informací o očkování. Pro srovnání, v roce 2001 to bylo pouze 39 %.

„Kampaně s cílem zvýšit povědomí veřejnosti o očkování fungují, alespoň do té míry, že více Američanů a Američanek, nyní poprvé většina, uvádějí, že slyšeli hodně o výhodách očkování. Na druhé straně se více z nich dozvědělo také o nevýhodách očkování,“ konstatuje zpráva s tím, že právě přítomnost nepravdivých informací o vakcinaci či přímo dezinformací ve veřejném prostoru může být důvodem poklesu důvěry v očkování. Konkrétním viditelným důsledkem je pak pokles proočkovanosti.

Podle údajů UNICEF v USA nyní žije 2,5 milionu (!) dětí, které nejsou dostatečně očkovány proti spalničkám. Pro srovnání, vůbec nejvyšší počet proti tomuto vysoce nakažlivému a nebezpečnému onemocnění neočkovaných dětí je v rozvojové Nigérii, kde se jedná o 4 miliony dětí. V Indii pak nebylo očkováno 2,9 milionu dětí. V Pákistánu a Indonésii se jedná o 1,2 milionů dětí a v Etiopii o 1,1 milionu neočkovaných dětí.

„Víme, že v mnoha místech válečných konfliktů, odlehlých venkovských oblastech a městských slumech jsou děti z různých důvodů ponechány bez očkování, ale to, že současně vidíme epidemie spalniček v Evropě, USA a Japonsku je velkým zklamáním,“ popsal letos na jaře deníku The Guardian Robin Nandy, vedoucí imunizačního programu UNICEF, a dodal, že je nezbytné dosáhnout hranice 95procentní proočkovanosti, aby se epidemie spalniček neobjevovaly.

Jak upozornil zpravodajský medicínský portál Stat News, v roce 2016 byla publikována studie provedená na Emory University, podle níž v současnosti v USA žije dalších více než 940 tisíc dospívajících a mladých dospělých, kteří očkováni nebyli, a tedy se mohou spalničkami nakazit a také je dále šířit. Automaticky přitom neplatí, že by neočkované děti pocházely pouze z jedné sociální vrstvy. Jak ukazují současné epidemie spalniček v USA, jedná se jak o ultra ortodoxní náboženské komunity, tak o skupiny vzdělaných a ekonomicky dobře zajištěných osob. Podrobněji jsme o nedostatečné proočkovanosti proti spalničkám v různých zemích světa psali zde.

Opakovaná lež o očkování a autismu zapustila kořeny

Znepokojivé jsou výsledky ohledně názorů veřejnosti na spojitost mezi očkováním a autismem. Navzdory skutečnosti, že tato souvislost nikdy nebyla prokázána a jedná se o jednu z nejlépe a nejdůkladněji prozkoumaných otázek medicíny, lež o tom, že očkování způsobuje autismus, zapustila kořeny velmi hluboko.

„V současné době 10 % dospělých v USA věří, že očkování způsobuje autismus, což značí mírný nárůst oproti roku 2015, kdy tomu věřilo 6 % dospělých,“ shrnuje zpráva. Dalších 46 % Američanů a Američanek si „není jistá“, a pouze 45 % dotazovaných je přesvědčena o tom, že očkování nezpůsobuje autismus. „Čím vyšší je formální vzdělání, tím nižší pravděpodobnost, že lidé budou vědět, že očkování nezpůsobuje autismus. U těch, kteří mají postgraduální vzdělání, se jedná o 73 %, u vysokoškolsky vzdělaných klesá na 61 %, u středoškoláků na 42 % a u osob se základním vzděláním na 28 %,“ popisuje zpráva institutu Gallup s tím, že méně vzdělaní Američané a Američanky v této otázce častěji neví nebo si dokonce myslí, že očkování způsobuje autismus.

Poslední velká studie na toto téma byla publikováno loni v žurnálu Annals of Internal Medicine. Celkem bylo zahrnuto 657 461 dánských dětí narozených mezi lety 1999 až 2010 a opět se ukázalo, že vakcína MMR proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám nijak nezvyšuje riziko autismu.  „Nenašli jsme nic, co by podpořilo hypotézu zvýšeného ohrožení autismem po vakcinaci MMR napříč populací dánských dětí,“ shrnul tým vedený Andersem Hviidem. Ve svých závěrech vědci a vědkyně upozorňují na omezení studie v podobě data, kdy autismus byl u dítěte poprvé a pravděpodobně se zpožděním diagnostikován. „To může být zdrojem informační zaujatosti. Například v případě, kdy symptomy předcházely očkování a diagnóza byla stanovena až po vakcinaci,“ vysvětlili. Podrobněji jsme o této studie psali zde.

Stejný závěr prezentuje i americký úřad Centre for Diseases Control and Prevention. „Někteří lidé měli obavy, že by poruchy autistického spektra mohly být spojeny s vakcínami, které jsou aplikovány dětem, ale studie ukázaly, že neexistuje žádná souvislost, mezi očkováním a rozvojem poruch autistického spektra. V roce 2011 studie Institute of Medicine zahrnující osm očkovacích látek podávaných dětem i dospělých potvrdila, že až na vzácné výjimky jsou vakcíny velmi bezpečné,“ informuje CDC na svých webových stránkách.

Současně shrnuje závěry dalších studií o použitých antigenech ve vakcínách a také dalších složkách očkovacích látek. „Jednou ze složek, která byla konkrétně sledována, je thimerosal konzervant na bázi rtuti používaný k zabránění kontaminace vícedávkových ampulí vakcín. Výzkumy ukazují, že thimerosal nezpůsobuje poruchy autistického spektra. V roce 2004 systematická review Institute of Medicine dospěla k závěru, že „důkazy vedou k odmítnutí příčinného vztahu mezi thimerosal a vznikem poruch autistického spektra“. Od roku 2003 bylo provedeno devět studií financovaných CDC nebo na nichž se CDC přímo podílelo, které neprokázaly žádnou souvislost mezi vakcínami obsahujícími thimerosal a poruchami autistického spektra ani žádnou souvislost mezi vakcínami proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím a poruchami autistického spektra,“ popisuje úřad na svém webu. Navíc mezi lety 1999 až 2001 byl podle údajů CDC thimerosal z očkovacích látek zcela odstraněn nebo byl jeho obsah snížen na „stopové množství“. Jednalo se o preventivní opatření navzdory skutečnosti, že studie neprokázaly škodlivost thimerosalu.

Strach je silnější než fakta

Strach postavený na lživém tvrzení, že očkování může způsobit autismus, je však silnější. V roce 2018 byla v žurnálu Social Science & Medicine publikována studie, která se mimo jiné zabývala tím, proč lidé odmítají očkovat své děti v obavách z toho, že by se u nich mohly objevit poruchy autistického spektra. Studie ukázala, že také oblast očkování a autismu se týká jev označovaný jako Dunning-Krugerův efekt, kdy jednotlivci, kterým chybí dostatek odborných znalostí, své znalosti značně přeceňují, a to i ve srovnání se skutečnými odborníky. Také lidé zahrnutí do studie, kteří vykazovali velmi malou znalost autismu, sami sebe mnohem častěji považovali za ty, kteří této problematice rozumí lépe než lékaři a vědci. Zhruba třetina dotazovaných si myslela, že ví o příčinách autismu více než odborníci. A současně se ukázalo, že lidé, kteří měli výrazně menší znalosti o autismu, své vlastní znalosti značně přeceňovali.

„Podstatou Dunning-Krugerova efektu je, že skrze svou nevědomost nejsem obvykle schopen svou nevědomost rozpoznat. Tedy nejméně kompetentní lidé své síly přeceňují právě díky své neznalosti,“ vysvětluje Petr Nutil, zakladatel portálu Manipulátoři.cz a také autor knihy Média, lži a příliš rychlý mozek: Průvodce postpravdivým světem.

Americká studie ukázala ještě další souvislosti utváření názorů na očkování. Zcela zásadní roli hrají neodborníci. Rozhodování rodičů, zda nechají očkovat své dítě, nemusí až tak záležet na lékařích. Pro řadu rodičů může být důležitější to, co jim řeknou jejich přátelé či co se dozvědí na různých internetových fórech, protože tyto názory považují za věrohodnější. Ale právě tito rodiče, kteří jsou přesvědčeni o tom, že vědí více než experti, jsou méně ochotni očkovat své děti a současně snáze podléhají názorům neodborníků.

„Podle tohoto pohledu není příčinou jejich přehnaného sebevědomí to, že sami chybně nadhodnocují své znalosti, ale protože nevěří odborníkům,“ konstatují autoři studie. Podle nich by bylo vhodné zahrnout do úvah, jak vysvětlovat veřejnosti problematiku očkování, jednak jistou nedůvěru, kterou část lidí má vůči expertům, a jednak Dunning-Krugerův efekt, kvůli němuž někteří lidé sami sebe vnímají jako lépe informované. „Naše závěry předpokládají, že vědci a odborníci věnující se oblasti veřejného zdraví, kteří chtějí zvýšit důvěru v povinné očkování, musí bojovat nejen s nízkou úrovní znalostí a dezinformacemi, ale také brát v úvahu efekt přehnaného sebevědomí,“ shrnují autoři.

Paradoxně tak nestačí lidem, kteří pochybují o očkovaní nebo ho dokonce zcela odmítají, předložit fakta, a tak je „nachytat“ při tom, že se mýlí. „Argumentace fakty je neefektivní a naopak mnohdy dokonce kontraproduktivní,“ říká Lukáš Hána, lektor kritického myšlení a zakladatel projektu Kritické myšlení #krimys. Podle něj je velmi problematické, že oblast očkovaní je obvykle v médiích nahlížena jako konflikt dvou pohledů, kdy jsou zastoupeny argumenty obou stran a je na lidech, abys si sami vytvořili svůj názor. „Řada lidí má pocit, že si pravdu mohou vybrat, a z předkládaných informací si vezmou jen ty, které se jim hodí bez ohledu na fakta. V zásadě si tak jen potvrdí názor, který si již vytvořili v minulosti,“ dodává. Podrobněji jsme o této studii psali zde.

Ludmila Hamplová