Úterý, 19. ledna, 2021

Úkoly pro nového ministra. Musí nejen zvládnout covid, ale také prosadit čekající zákony. Času má málo

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Zajistit dostupnost zdravotní péče a speciálně inovativních terapií, upravit vzdělávání, řešit distanční péči a vůbec eHealth, navrhnout novou organizaci hygienické služby, nebo také dohlédnout na dodržování zákona při distribuci léčiv. To je jenom část z dlouhého seznamu úkolů, které stojí před novým ministrem zdravotnictví docentem Janem Blatným. Jeho mise nemůže zahrnovat jenom zvládnutí pandemie covidu-19.  Ve sněmovně musí ministr prosadit zákony, z nichž jeden čeká na druhé čtení, dva na první čtení a před branami Sněmovny je jich zaparkováno několik dalších, vesměs velmi důležitých. Neméně důležité jsou nelegislativní výzvy, které mají zásadní dopad na veřejné zdraví. Jan Blatný bude muset jasně říci, co jsou jeho priority a kdy a které úkoly hodlá splnit. Času není nazbyt, volební období současné vlády se začne rychle krátit. Jak priority nového ministra vidí politici, zástupci zájmových skupin a Zdravotnický deník?

 

„Musí nachystat plán opatření na první polovinu příštího roku tak, aby omezení pro školy nebylo žádné, aby se držely počty nakažených a R číslo pod kontrolou a aby byl dopad na ekonomiku pokud možno minimální. Musí mít nachystané variantní scénáře,“ vyjmenovává nejdůležitější covidové úkoly ministra Blatného poslanec za TOP 09 profesor Vlastimil Válek a přidává ještě plán očkování proti covidu-19, které podle něj musí nový ministr nejen připravit, ale také vyřešit, zda bude očkování dobrovolné, povinné, hrazené a všechny s tím související konsekvence.

Další poslanec zdravotního Výboru profesor Rostislav Vyzula (za ANO) se domnívá, že by měl ministr „urychleně započít masivní testování obyvatel a denně vysvětlovat v médiích, jak si vedeme s covidem“.

Předseda sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory ČR Ivo Hlaváč míní, že pandemie bude nadále prioritou „dalších týdnů a asi i měsíců“. Očekává, že se ministr pokusí lépe koordinovat přípravu mimořádných opatření tak, aby byly zahrnuty a konzultovány všechny klíčové skupiny a připraví transparentní, na datech založený a srozumitelný systém postupného rozvolňování. „Zároveň očekávám rychlé dokončení plánu týkajícího se pandemické vakcíny“, doplňuje Hlaváč.

Nutno řešit nedostatek zdravotníků a distanční péči

„Všem nám je jasné, že nejbližší týdny, možná měsíce, bude muset nový ministr Jan Blatný plnit roli krizového manažera pro COVID 19,“ souhlasí místopředseda Výboru pro zdravotnictví Vit Kaňkovský (KDU-ČSL) a současně dodává, že ve zdravotnictví jsou i jiné problémy, které je nutné urychleně řešit. „Tím prvým je zhoršující se dostupnost zdravotní péče hlavně v menších sídlech – mnohde je již kritická situace s nedostatkem stomatologů a praktických lékařů pro děti a dorost i pro dospělé, v některých regionech chybí i některé odbornosti ambulantních specialistů. Velké problémy s personálem mají i některé nemocnice. Jedním ze zásadních úkolů, které s tím souvisí, je řešení vzdělávání zdravotníků, a to zejména lékařů, kde stále přetrvávají problémy s akreditací některých zdravotnických zařízení, s organizací atestačních zkoušek atd.“

Ze současné situace kolem pandemie covid-19 podle Kaňkovského plyne potřeba „pevněji zakotvit systém distanční péče a to jak ve smyslu legislativním – tedy právní odpovědnosti zdravotníků, organizace distanční péče, tak ve smyslu úhradových mechanismů.“ Distanční péčí se zabýval odborný panel Zdravotnického deníku už v letních měsících, odborníci se v diskusi shodli, že distanční péči – telemedicínu – má poskytovat registrovaný poskytovatel zdravotní péče dle zákona o zdravotních službách. Podmínkou je vedení záznamu ve zdravotní dokumentaci. To by mělo zajištovat základní kvalitu a eliminovat podvodné projekty, kde není kontrola nad tím, kdo konzultaci poskytuje. Legislativa by měla upravit v obecné rovině výklad distanční péče (medicíny) v rámci doplnění do zákona o zdravotních službách. Více v článcích zde a zde.

Zákonů je velký balík, ale jaké jsou priority ministra?

Poslanec Kaňkovský také připomíná nastupující ekonomickou krizi, která zkomplikuje financování zdravotní péče a zmiňuje v této souvislosti novelu zákona 48/1997, o veřejném zdravotní pojištění. Na zásadním významu novelizace této právní normy se shodli všichni oslovení. „Ministr musí začít neodkladně řešit zákon 48, který se nikam neposunul a který má několik zásadních částí, týkajících se např. paragrafu 16. Celý zákon má několik set stran, ministr ho bude muset umět zdůvodnit na zdravotním výboru a poté ve Sněmovně. Bude muset zvážit, zda zákon prosazovat jako celek nebo zda ho rozdělí na části,“ uvádí Vlastimil Válek.

Přehledně situaci v připravované legislativě shrnul pro Zdravotnický deník exministr zdravotnictví a poslanec za ANO Adam Vojtěch. „Bezesporu je třeba dokončit legislativní proces u klíčových právních předpisů, které jsou již v Poslanecké sněmovně, jako je velká novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která řeší kromě jiného dostupnost inovativních léčiv, ale i jasná procesní pravidla pro přiznání nároku pojištěnce na hrazenou péči. Důležitá je rovněž novela zákona o návykových látkách řešící zavedení elektronického receptu ‚s modrým pruhem‘ a nová pravidla pro pěstování léčebného konopí, jejichž cílem je zajistit větší dostupnost léčebného konopí pro pacienty. Oba tyto zákony čekají ve Sněmovně na projednání v prvním čtení. Klíčovým právní předpisem je rovněž zcela nová úprava zdravotnických prostředků, která mimo jiné implementuje nařízení MDR. K přijetí musí dojít nejpozději do května 2021. Tento předpis čeká ve Sněmovně na druhé čtení,“ vyjmenovává Vojtěch a poukazuje na další zákony, „které bohužel ještě nebyly předloženy na vládu, ač jsou již dlouhou dobu po mezirezortním připomínkovém řízení“. Za prioritní exministr považuje nový zákon o elektronickém zdravotnictví, který nastavuje základní právní rámec pro sdílení dat v českém zdravotnictví. Připravena byla i velká novela zákona o zdravotních službách či novela zákona zavádějící novou koncepci tzv. rezidenčních míst. „Obávám se však, že vzhledem ke zbývajícímu času do konce volebního období bude čím dál obtížnější tyto zákony schválit,“ říká Adam Vojtěch a dodává, že bude také nezbytné přijmout právní úpravu umožňující úhradu aplikace očkovací látky proti covid-19.

Ministr by měl urychlit vyjednávání zdravotnických zákonu, které jsou ve Sněmovně před 1. čtením, myslí si profesor Rostislav Vyzula. „Významně to našemu zdravotnictví a pacientům pomůže. Urychleně je třeba dokončit zákon o eHealth a předložit ho do Sněmovny,“ říká.

Také Ivo Hlaváč považuje za důležité, aby sněmovna projednala především velkou novelu zákona č. 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění a novelu zákona č. 67/1998, o návykových látkách. „Nový ministr zdravotnictví by se měl zaměřit i na další oblasti eHealth. To znamená jednak prosadit zákon o eHealth, který připravil ÚZIS a jednak legislativně lépe ukotvit distanční péči tak, aby se navázalo na pozitivní zkušenosti z epidemie a současně, aby byla poskytována seriózními poskytovateli zdravotní péče, kterým pak bude adekvátně uhrazena. Aktuálně zde cítím velkou potřebu především ve vztahu k sektoru ambulantní péče,“ zdůrazňuje Hlaváč a přidává ještě jednu normu: „Očekávám také, že ministerstvo pod novým ministrem připraví mnohokrát zmíněný návrh nové organizace hygienické služby a vtělí jej do zákona č. 258/200, o ochraně veřejného zdraví.“

Podle profesora Válka je v parlamentu zaparkovaná celá řada zákonů, které ministerstvo zdravotnictví připravovalo několik let a z nichž některé jsou velmi důležité. „V Poslanecké sněmovně je takto zaparkovaný a nijak se neposunuje zákon o zdravotnických prostředcích, návykových látkách, veřejném zdravotním pojištění, potravinách a tabáku, nelékařských povoláních, speciálních zdravotních službách, paliativní péči a české komoře sester,“ vypočítává Válek, kterého trápí ještě jedna věc. „Není naprosto jasné, jaký je současný postoj ministra zdravotnictví a ministerstva. Tyto zákony jsou vládní, vychází z politického postoje hnutí ANO a nelze je posuzovat pouze odborně. Proto by měl ministr zdravotnictví co nejdříve jasně definovat, které z těchto zákonů považuje za prioritní a jaký k nim má postoj,“ zdůrazňuje.

„Určitě je důležité pokračovat v krocích na balíčku zákonů a předpisů eHealth,“ myslí si poslanec Petr Pávek (STAN). Ministr by se podle něj měl dále věnovat nedostatku praktických lékařů v regionech a podpoře zdravotníků v první linii. „A měl by co nejdříve, v návaznosti na vývoj situace, pustit malé děti do škol. O nočním zákazu vycházení ani nemluvě,“ dodává. Na nelegislativní problém obrací pozornost také Vlastimil Válek. „Byť se to ministra zdravotnictví přímo netýká, bude muset urychleně řešit otázku maturit a státnic/zkoušek na zdravotních školách a na LF/vysokých školách se zdravotnickými obory. Studenti těchto škol byli na jaře a nyní opět nasazení v rámci nouzového a tím pádem bude v řadě případů obtížné dohnat praxi. Byla by ale chyba, aby se jim studium prodlužovalo. Je tedy potřeba ve spolupráci s děkany a MŠMT hledat řešení. Stejný problém se může týkat praxe a kurzů před zkouškou z kmene a před atestací,“ říká profesor Válek.

Dodržování zákona, alkoholismus a alternativy kouření

Zdravotnický deník se v uplynulých měsících věnoval dalším tématům, která by neměla v necovidových prioritách nového ministra zdravotnictví zapadnout.

Opakovaně jsme upozornili na nedodržování Zákona o léčivech, konkrétně § 33 odst. 3 písm. g) bod 4, který jednoznačně hovoří o tom, že držitel rozhodnutí o registraci „je povinen zásobit každého distributora, který se přihlásí k povinnosti veřejné služby, tak aby tento distributor disponoval léčivými přípravky v určitém množství“. Jenže mnozí výrobci některým distributorům vůbec určité léky nedodávají a tak vzniká jednak nerovná soutěž na trhu s léčivými přípravky a jednak jsou některé z nich nedostupné zejména v nezávislých lékárnách, na což doplácejí pacienti. Státní ústav pro kontrolu léčiv i ministerstvo zdravotnictví dosud zastávaly názor, že formulace zákona je vágní, nepřesná a že je nevymahatelná a tím si zdůvodňovaly své nicnedělání. Jenže takový přístup rozporuje celá řada právníků. Naposledy třeba pro náš partnerský portál Česká justice děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně docent Martin Škop. „Pokud skutečně jde o ustanovení § 33 odst. 3 písm. g) bod 4 zákona o léčivech, pak je nesplnění této povinnosti (která je podána v realizovatelné podobě) spojeno se skutkovou podstatou přestupku podle § 105 odst. 5 písm. j) zákona o léčivech a sankcí upravenou § 107 odst. 1 písm. c) zákona o léčivech,“ uvedl. „Zákon se, musí dodržovat v takové podobě, v jaké byl přijat,“ prohlásila už na červnovém zasedání Podvýboru pro lékovou politiku racionální využití farmakoterapie a přístrojové techniky předsedkyně Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny profesorka Věra Adámková (ANO). Poslanec David Kasal (ANO) tamtéž uvedl, že chápe projednávání tématu na Podvýboru jako „první vykopnutí“ a Daniel Pawlas (KSČM) potvrdil, že podvýbor, kterému předsedá, se tímto tématem bude dál zabývat.

Ministru Janu Blatnému také můžeme doporučit, aby zaměřil svoji pozornost na problematiku závislostí. Jak vyplynulo z odborných (zde a zde, zdezde a zde ) a politického panelu (zde a zde) Stálé konference Zdravotnického deníku je dominantním problémem alkoholismus, který úzce souvisí i s epidemií covidu-19. Jednak má alkohol negativní vliv na imunitní systém a jednak je příčinou  násilí v rodině, jehož výskyt v současnosti stoupá s tím, jak jsou lidé uzavřeni ve svých domácnostech. Vláda se navíc zavázala uplatňovat princip harm reduction a jak ukázala diskuse v panelech ZD je nezbytné, aby si tento princip osvojili lékař při své denní praxi, hovořili s pacienty například o kouření a o možnosti využití alternativních produktů jako jsou elektronické cigarety nebo výrobky se zahřívaným tabákem, a to u těch lidí, kteří jinak nejsou schopni se kouření vzdát. „Jakmile je prokázané, což u velké části zahřívaných tabákových produktů dnes už je, že nedochází ke vdechování spalin, omezuje se riziko zdravotních dopadů a je tedy logické, že to dává z pohledu harm reduction smysl. Když je někdo závislý na nikotinu, tak proč musí ještě vdechovat dehet,“ shrnula například v politickém panelu ZD pohled Pirátů jejich místopředsedkyně a poslankyně Olga Richterová. Nový ministr by tedy měl aktivně podpořit politiku snižování rizik spojených s kouřením, podobně jako se už děje v některých vyspělých zemích, protože se jedná o rozsáhlý problém veřejného zdraví s dopadem do výdajů na zdravotnictví. Adiktologové upozorňují, že lékaři nejsou na takové intervence připraveni, protože nemají v tomto specifickém oboru dostatečné vzdělání. Také úhrada této péče není adekvátní. „Podařilo se nám prosadit adiktologické výkony do sazebníku zdravotnických výkonů, lze tak poskytovat přímou zdravotní péči. Nicméně zůstává absurdní, aby lékaři s adiktologickou nástavbou měli stejnou úhradu jako lékař s všeobecnou atestací v oboru psychiatrie. A musí existovat specializované výkony, které by mohli provádět jen lékaři s danou specializací a musí existovat bonifikace specialistů,“ uvedl pro Zdravotnický deník profesor Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN.

Adiktologie úzce souvisí s dalším zásadním projektem posledních let – reformou  psychiatrie a to je téma, která nás opět dostává zpět ke covidu-19. V souvislosti s pandemií se totiž již od jara objevují důkazy o tom, že se stále více lidí dostává do svízelné sociální situace, duševní nepohody, trpí úzkostí, depresí a také, že se alkoholici, kteří již nějakým způsobem svůj problém zvládali, znovu tzv. rozpíjejí a že tudíž poroste tlak na ambulantní i lůžkovou psychiatrii. Je tedy velice žádoucí pokračovat v reformě psychiatrie, a to tempem, které nabrala v posledních letech a jež vedlo k založení několika desítek Center duševního zdraví.

Nový ministr zdravotnictví je ve velmi obtížné bezprecedentní situaci. Nesmí ovšem zůstat jen ministrem covidu. Na jeho další „necovidové“ kroky čeká celý rezort. Musí přijít rychle a řídit se prioritami, které by měl docent Blatný zveřejnit co možná nejdříve.       

Tomáš Cikrt, Michaela Koubová       

 

 

 

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY