Stejně jako většina dalších nemocnic využívá jednodenní péči, která je od letoška zařazena do úhradové vyhlášky, v nějaké míře i většina nemocnic fakultních. Těm ale podle jejich vyjádření brání v častějším užívání „jednodennky“ vyšší podíl komplikovanějších pacientů i prostorové omezení stávajících chirurgických pracovišť. Pevnou pozici získává jednodenní péče v soukromých zdravotnických zařízeních.
Užívání jednodenní péče jsou podle svého vyjádření velmi nakloněni ve Fakultní nemocnici Olomouc. „Zavádíme jednodenní péči všude tam, kde je to možné, protože je v odůvodněných případech šetrnější k pacientovi, personálu i nákladově. Přestože nám úhradové mechanismy neumožňují zavádět ji všude tam, kde by to bylo myslitelné, podporujeme její možné zavádění v plném rozsahu,“ uvedl pro Zdravotnický deník tiskový mluvčí FN Olomouc Adam Fritscher.
V limitovaném rozsahu je zatím jednodenní péče uplatňována i ve Fakultní nemocnici Ostrava. „V podmínkách FN Ostrava je hlavním limitujícím faktorem skutečnost, že se jako vysoce specializované pracoviště zabýváme především léčbou komplikovaných stavů, které nelze řešit v režimu jednodenní chirurgie. Přesto v režimu jednodenní chirurgie provádíme například artroskopie kolene a ramene, extrakce kovového materiálu či některé jednodušší operace z oblasti dětské chirurgie,“ uvedl pro Zdravotnický deník náměstek ředitele pro léčebnou péči FN Ostrava Radim Brát.
Náměstek ředitele ostravské fakultní nemocnice vidí v jednodenní péči velkou příležitost pro budoucnost. „Jednodenní chirurgie je trendem v chirurgických oborech a bude v budoucnu nabývat na významu. Jejím hlavním přínosem je efektivnější využití lůžkového fondu a zkrácení doby pobytu pacienta v nemocnici, což je významné především u dětských pacientů,“ popsal Brát.
Omezené prostory vyřeší v Hradci nový pavilon
Jednodenní péče je zavedena i ve Fakultní nemocnici Plzeň, změna v úhradové vyhlášce ale podle vyjádření nemocnice neměla v letošním roce na objem výkonů prováděných v režimu jednodenní péče vliv. „Ve FN Plzeň je zatím prováděno v režimu jednodenní péče jen malé množství zákroků v oborech chirurgie, ortopedie, gynekologie a kardiologie. Jedním z faktorů, který u nás komplikuje zavedení jednodenní péče, je obecně výrazně vyšší podíl komplikovanějších pacientů, pro které není režim jednodenní péče vhodný. Dalším zásadním faktorem je nedostatek vhodných prostor pro vybudování samostatného centra jednodenní péče,“ sdělila Zdravotnickému deníku tisková mluvčí FN Plzeň Gabriela Levorová.
Možnost, že se míra užívání jednodenní péče v plzeňské fakultní nemocnici v budoucnu navýší, Levorová nevylučuje. „Pokud by došlo k uvolnění podmínek pro poskytování péče v režimu jednodenní péče ve smyslu možnosti jejího poskytování v rámci stávajících pracovišť, pak by to byla příležitost k většímu rozšíření jednodenní péče i ve FN Plzeň,“ uvedla.
Jednodenní péči zatím svým pacientům zatím nenabízí Fakultní nemocnice Hradec Králové. „Důvodem je dominantní povinnost zajištění péče o komplikované stavy, pro které jednodenní režim není vhodný, a také stávající prostorové omezení chirurgických pracovišť,“ vysvětlil Zdravotnickému deníku vedoucí odboru komunikace hradecké fakultní nemocnice Jan Špelda.
Má se to ovšem změnit. S jednodenní chirurgií ve velkém rozsahu počítají v Hradci v rámci projektu nového pavilonu chirurgických oborů, který by měl být zprovozněn v roce 2028. „Bude se jednat o jednodenní chirurgické zákroky napříč operačními obory s výjimkou kardiochirurgie a hrudní chirurgie, kde z povahy operačních zákroků není jednodenní hospitalizace možná. Důvodem pro zavedení jednodenní chirurgie ve FN Hradec Králové je vzdělávací povinnost ve výcviku nových lékařů a možnost převedení některých výkonů do jednodenního režimu vzhledem k rozvoji méně invazivních chirurgických postupů. Jednodenní chirurgie je pro pacienty přívětivá, šetří lůžkové kapacity nemocnic a přináší finanční úsporu za hospitalizaci,“ sdělil Špelda.
Rapidní nárůst jednodenní péče může mít rychlý vývoj
Své nezastupitelné místo už si jednodenní péče vydobyla i ve zdravotnických zařízeních skupiny AGEL. „Pacienti naší nabídky výkonů využívají především v oblasti jednodenní kardiologie nebo výkonů v oblasti ortopedie, gynekologie, urologie či ORL,“ uvedla pro Zdravotnický deník tiskové mluvčí skupiny AGEL Aneta Lednová. A přidala i konkrétní příklad. „Velmi poptávaným výkonem je například rekonstrukce chrupavky v Nemocnici AGEL Říčany, kdy se pacientovi odebere chrupavka z nezátěžové zóny operovaného kloubu do speciálního systému, z něhož je pak chrupavka – po smíchání s pacientovou plazmou a tkáňovým lepidlem – ihned aplikována do defektu, který ten je touto suspenzí vyplněn. Operace je určena zejména mladším lidem, kteří si při různé činnosti způsobili defekt chrupavky, doporučuje se mezi 18 až 45 lety věku,“ popsala Lednová. A dodala, že všechny sálové kapacity nyní skupina AGEL využívá na maximum „s ohledem na co nejvyšší úroveň péče, již chceme pacientům poskytnout“.
Pevnou pozici získala v poslední době jednodenní péče i ve zdravotnických zařízeních Ústavu leteckého zdravotnictví Praha (ÚLZ). „Jednodenní péče přestala být uvnitř ústavu vnímána jako pilotní projekt či rozmar vedení, ale stala se standardní součástí zdravotnického zařízení. Změna nastala i v rovině ekonomické – z oboru na hraně rentability se stalo oddělení schopné života. Obé se promítá do přístupu zdravotníků ke spolupráci,“ sdělil Zdravotnickému deníku ředitel ÚLZ Petr Chmátal. „Provádíme operační výkony v odbornostech oční lékařství, všeobecná chirurgie. To byly vlastně oblasti původně sledované OECD z hlediska rozvoje medicíny. Dále v ortopedii a také v neurochirurgii. Rádi bychom v dalším roce zařadili vhodné výkony i v oboru otorhinolaryngologie,“ popsal ředitel ÚLZ.
Podle něj jsou benefity jednodenní péče jednoznačné. „Pro indikované pacienty jsou to minimální hospitalizace, významné snížení rizika nozokomiální infekce a osobní přístup. Měli bychom ale hovořit i o významu pro veřejné zdravotnictví. Jednodenní péče uvolňuje ruce pro koncentraci složité péče do specializovaných center a zároveň významně šetří finanční prostředky. To se zprostředkovaně projeví v kvalitě péče o pacienta. Zkrátí se čekací doby. Lépe se využijí lůžka a lépe se využije ‚high-tech‘ nemocnic. Můžeme také mluvit v praktické rovině českého zdravotnictví. Jednodenní péče byla schopna pracovat v době epidemie. A také z pohledu aktuálních výpovědí přesčasů je zjevné, že model práce 24/7 není dál plošně udržitelný. ‚Jednodennka‘ je jednou z cest, jak zdravotní péči zajistit,“ uvedl Chmátal.
Ředitel ÚLZ věří, že se věci ubírají správným směrem, i díky otevřené podpoře jednodenní péče ze strany ministerstva zdravotnictví. „Jednodenní péče je ve světě, především v anglosaském či skandinávském, běžnou praxí. V Čechách se vždy hodně diskutuje, ne vždy úplně plodně. Za poslední rok jsme se ale významně posunuli správným směrem a myslím, že se se budeme posunovat dále. Jak pod vlivem názorů vzdělaných odborníků, tak pod tlakem nutnosti reforem z obecně známých personálních a ekonomických faktů. Může to mít rychlý vývoj. Kolegové v Americe mi před lety říkali, že po dohodě zdravotníků a plátců péče přešli na způsoby minimální hospitalizace z roku na rok. Držím ministru zdravotnictví palce, aby se mu jeho deklarované cíle dařilo realizovat,“ uvedl Chmátal. A pochválil v tomto kontextu i zdravotnický holding AKESO, který na začátku tohoto měsíce představil své specializované Centrum jednodenní péče. „Zpovzdálí sleduji aktivity pana Zavalianise (majitel holdingu AKESO Sotirios Zavalianis – pozn. red.) s obdivem. Sleduje vývoj a neváhá moderní věci realizovat,“ uzavřel Chmátal.
Jakub Němec
