Nejen požadavky na navýšení úhrad, ale také návrhy ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven a poskytovatelů směřující ke zvýšení efektivity zdravotní péče, by měly být součástí dohodovacího řízení. Na třetím ročníku summitu Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví na to apeloval člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Pavel Hroboň.
Vyšší potřeba a poptávka po službách, ale také snížení podílu ekonomicky aktivních obyvatel. Na měnící se strukturu a výši výdajů na zdravotní péči a léčiva v dlouhodobém horizontu upozornil během své přednášky Pavel Hroboň, který současně nastínil několik možnosti zvýšení efektivity zdravotní péče ještě před stanovením úhradové vyhlášky.
„Pokud si položíme otázku, o kolik procent musíme zvýšit efektivitu poskytování zdravotních služeb, abychom dokázali pokrýt rostoucí výdaje, dostaneme se k číslu 40 procent, což se může nyní jevit jako nemožné. Pouhé dvouprocentní zvýšení efektivity ročně po dobu 20 let nicméně povede k navýšení o 45 procent. Není to tedy nic, co by většina z nás považovala za nemožné,“ objasňuje Hroboň.
Ke změnám je podle něj třeba přistoupit také v oblasti dohodovacího řízení, které je v současné době poháněno přirozenou motivací jednotlivých zástupců segmentů péče získat pro sebe co nejvíce prostředků. Ministerstvo zdravotnictví by mělo podle Hroboně od účastníků požadovat návrhy směřující ke zlepšení efektivity, kam patří například vzdálené poskytování zdravotní péče, zlepšení dostupnosti a výkonnosti následné a domácí péče, skupinové praxe a další.
„V samotném průběhu dohodovacího řízení existuje seznam podkladů, ve kterém se nachází také zpráva o očekávaném nárůstu příjmů zdravotního pojištění a nárůstu výdajů systému na jednotlivé segmenty v posledních pěti letech. Já si myslím, že už jenom pohlídat si tyto podklady povede k posílení trendu, aby některý segment nezaostával za jiným. Otázka tedy je, kde je efektivita v dohodovacím řízení,“ uvádí k tomu.
Více peněz neznamená větší dostupnost
Poskytnutí podkladů o objektivních důvodech nárůstu některých nákladů je podle Pavla Hroboně taktéž žádoucím trendem, kterým se můžeme inspirovat v zahraničí. „V několika okolních zemích existuje nezávislá instituce, která zpracuje obvykle čtyřletý výhled o nákladech, který je předložen nové vládě,“ uvádí a dodává, že by ministerstvo zdravotnictví mělo ještě před dohodovacím řízením komunikovat svoje priority.
Ukončené paradigma stejného růstu pro všechny segmenty zdravotní péče je vzhledem k měnící se věkové struktuře obyvatelstva, epidemiologické situaci či zdravotnickým technologiím podle Hroboně logické. Rozporuje však implicitní rovnítko ministerstva zdravotnictví, že více finančních prostředků do jednodenní péče bude pokaždé znamenat také vyšší dostupnost.
Nela Slivková
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu akce společnosti Roche, AKESO, pojišťovně RBP, Zentiva, Satum, MSD, Novartis, VOZP, ALK, Medtronic, EUC a ZPMV.
