Ministerstva práce a zdravotnictví by mohla tento týden uzavřít výčet náročných profesí, které by mohly odcházet dřív do důchodu bez krácení pobírané částky. Resorty se zatím dohodly na podobě úpravy v zákoně s reformními změnami penzí. Ukotvit chtějí „zásadní zdravotní rizika“ při práci. Novinářům to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj by dřív do penze měli mít možnost chodit všichni pracovníci v takzvané čtvrté kategorii prací a část lidí ze třetí kategorie.
„Finální výčet tento týden odladíme s ministerstvem zdravotnictví,“ uvedl šéf resortu práce. Už dřív řekl, že by návrh měl být hotový na přelomu února a března. „Počítám s tím, že do konce února budeme mít tuto část opravdu uzavřenou tak, abychom odesílali návrh důchodové reformy do vlády… My jsme se s ministerstvem zdravotnictví v minulých dvou třech týdnech dohodli, jakým způsobem zakotvit náročné profese do celé důchodové reformy s tím, že tam zakotvíme ta zásadní zdravotní rizika,“ uvedl Jurečka. Dodal, že pokud by v budoucnu studie ukázaly na nové rizikové faktory a nutnost doplnění dalších profesí, mohla by to vláda udělat ve svém nařízení.
Ministerstvo práce už dřív uvedlo, že se při stanovení nároku na dřívější důchod vychází z nynějších čtyř kategorií prací a rizikových faktorů. Mezi ty patří hluk, prach, chlad, teplo, chemikálie a biologické látky, tlak vzduchu, záření, fyzická, psychická či zraková zátěž, vibrace a pracovní poloha. Kvůli překračování limitů jsou ve třetí a čtvrté kategorii potřeba ochranné pomůcky, ve čtvrté kategorii je i při jejich používání vysoké riziko ohrožení zdraví. Do čtvrté kategorie spadá zhruba 18.000 lidí, do třetí asi 450.000. Podle Jurečky se dřívější penze budou týkat celé čtvrté kategorie a části třetí kategorie. Mezi zásadními riziky zmínil fyzickou zátěž, chlad či vysoké teploty. Jak velký by mohl počet pracovníků s dřívější penzí být, ministr nechtěl upřesnit. Řekl, že výsledky pak představí.
Odboráři prosazují, aby se možnost dřívější penze týkala všech lidí i ze třetí kategorie. Zaměstnavatelé usilují o užší vymezení. Poukazují mimo jiné na případný velký výpadek pracovních sil, které už teď chybí.
Vybrané profese by do důchodu mohly chodit dřív po odpracování určitého počtu směn v rizikových a náročných podmínkách. Zaměstnavatelé by na tyto pracovníky platili vyšší odvody. Sazba pojistného by činila pět procent navíc. Dřívější penze by se nekrátila. Tato pravidla platí už pro záchranáře a podnikové hasiče. Až o sedm let dřív mohou chodit do penze horníci.
Důchodový věk se v Česku postupně zvedá. U mužů se odsouvá každý rok o dva měsíce, u žen obvykle o víc měsíců. Na 65 let se dostane v roce 2030 nejdřív u mužů, bezdětných žen a matek s jedním dítětem, u matek s více dětmi později. Každý rok by se měla podle návrhu reformy věková hranice přehodnocovat podle doby dožití lidem, jimž bude zrovna 50 let. Oddálit by se měla nejvýš o dva měsíce ročně.
-čtk-
