Případy úmrtí na hantavirovou nákazu mezi pasažéry výletní lodi v Atlantiku znovu upozornily na infekci, o které většina lidí nikdy neslyšela. Státní zdravotní ústav (SZÚ) shrnuje nejdůležitější informace o tom, jak se nákaza přenáší, kdo je nejvíce ohrožen a proč se první příznaky často zamění za obyčejnou chřipku.

Podle údajů SZÚ bylo v Česku od roku 2018 do začátku května 2026 hlášeno 71 případů hemoragické horečky s renálním syndromem a dva případy hantavirového plicního syndromu. Úmrtí zatím hlášena nebyla.

Nenápadný začátek

Právě nenápadný průběh je podle odborníků jedním z důvodů, proč mohou hantaviry unikat pozornosti. SZÚ upozorňuje, že onemocnění obvykle začíná příznaky podobnými chřipce – horečkou, bolestí hlavy, svalů nebo zad, přidat se může nevolnost či bolesti břicha.

Jenže zatímco běžná viróza během několika dní odezní, hantaviry mohou postupně zasáhnout cévy a ledviny. Typická je už zmíněná hemoragická horečka s renálním syndromem (HFRS). Laicky řečeno může virus narušit propustnost cév a způsobit akutní selhání ledvin.

U části pacientů se objevují i poruchy zraku, nízký krevní tlak nebo krvácivé projevy. V těžkých případech může být nutná dialýza a intenzivní péče. „V Evropě je hospitalizováno 30 až 50 % potvrzených případů HFRS,“ uvádí SZÚ.

Dobrou zprávou je, že většina evropských infekcí bývá mírnější. Nejčastěji jde o virus Puumala, který má smrtnost nižší než jedno procento. Naopak některé jiné typy hantavirů mohou mít mnohem závažnější průběh.

Rizikový může být i úklid sklepa

Na rozdíl od covidu nebo chřipky se hantaviry běžně nepřenášejí mezi lidmi. Výjimkou je pouze virus Andes v Jižní Americe. V Evropě jsou hlavním zdrojem nákazy hlodavci, zejména hraboši, myši a krysy.

Člověk se nejčastěji nakazí vdechnutím prachu kontaminovaného močí, trusem nebo slinami nakažených zvířat. Rizikové proto nemusí být jen pobyty v přírodě, ale i úplně obyčejné domácí práce.

„Riziko přenosu se zvyšuje v souvislosti s venkovními aktivitami, například při zemědělství, lesnictví, zahradničení a rekreačních aktivitách nebo úklidu místností, jako jsou sklepy a půdy,“ upozorňuje SZÚ.

K tématu:

Právě staré chaty, nevětrané sklepy nebo kůlny mohou představovat problém. Odborníci doporučují před úklidem místnost vyvětrat, nepoužívat smeták „nasucho“, který zvíří prach, a při čištění používat rukavice i respirátor nebo roušku.

Zajímavostí je, že virus mimo tělo hostitele přežívá déle, než by mnozí čekali. Podle SZÚ virus Puumala zůstává infekční při pokojové teplotě přibližně dva týdny.

V Česku jde o vzácnou infekci, lékaři ji ale znají

Přestože hantaviry budí respekt, nejde v českých podmínkách o masově rozšířenou nákazu. Odborníci zároveň upozorňují, že lehčí případy mohou zůstat nerozpoznané, protože připomínají běžnou chřipku nebo virózu.

Inkubační doba je poměrně dlouhá: tři, někdy až šest týdnů. To může zpětné komplikovat dohledávání zdroje nákazy.