Centralizace vysoce specializované péče, která v některých oblastech vyvolala ostrý nesouhlas menších nemocnic, se opět ocitla na stole. Tentokrát při interpelacích v Poslanecké sněmovně. Poslanec Václav Pláteník (KDU-ČSL) poukázal na úhradové znevýhodnění, které v podstatě znemožňuje necentrovým zařízením provádět vybrané operace. Podle něj přitom jde o tvrdší variantu toho, co nedávno napadla u Ústavního soudu skupina senátorů v čele s Ladislavem Václavcem za ANO, byť neúspěšně. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) si ale stojí na svém: Nemocnice zkrátka nemají dělat některé výkony, pokud nesplňují stanovené podmínky nutné k poskytování kvalitní péče – jinak to stojí lidské životy.

„V loňském roce posuzoval Ústavní soud úhradovou vyhlášku pro rok 2025. Bylo to na návrh skupiny senátorů pod vedením senátora Ladislava Václavce, tedy z hnutí ANO – vašeho senátora. Ten považoval za neústavní takzvaný koeficient centralizace, který snižoval výši úhrady u určených výkonů, pokud byly provedeny u poskytovatelů bez statutu centra vysoce specializované péče. Tento koeficient centralizace znamenal, že mimo centra se dané výkony hradily ve výši 90, v některých případech 75, a zcela výjimečně 50 procent standardní úhrady,“ shrnuje situaci Pláteník.

Ústavní soud dal takovému přístupu zelenou s tím, že na centra a necentrová pracoviště se kladou odlišné požadavky. Centra totiž poskytují specializovanější a náročnější péči s vyššími náklady.

„Jaký šok však musel prožít pan senátor Václavec – od vás – když si ve vaší úhradové vyhlášce na tento rok přečetl, že zavádíte koeficient centralizace ve výši 0,2. To znamená, že poskytovatel centra dostane úhradu ve výši pouhých 20 procent. V důvodové zprávě s upřímností uvádíte: Při této výši je nerealistické, aby tuto péči někdo prováděl,“ dodává Pláteník s odkazem na nekonzistentní postoje hnutí ANO. Zároveň ovšem zdůrazňuje, že sám centralizaci plně podporuje.

Za porušování pravidel nemá být úhrada

Ministr zdravotnictví má ale ve věci jasno. „Víme jednoznačně na základě veškerých vědeckých důkazů, že centralizace vede k vyšší bezpečnosti a kvalitě péče. A věřím tomu, že o to nám jde především. Nejde jenom o to hradit nějakou péči někde nějakému poskytovateli, ale jakou péči hradíme, s jakým výsledkem,“ podtrhává.

Připomíná také, že centralizace není nic nového, ale běží přes deset let. Problém tkvěl v tom, že ji doposud nikdo nevymáhal natvrdo. Centra vysoce specializované péče se tak sice ustavila, nicméně zákroky, které se do nich měly soustředit, se vesele dál dělaly i v jiných nemocnicích.

„Pokud prostě někdo není centrem, nemá akreditaci, nesplňuje podmínky, a přesto poskytuje takovouto péči, tak je to prostě porušování pravidel. A základním principem, proč nějakou péči platíme z veřejného zdravotního pojištění, je, že je poskytována bezpečně a kvalitně. A že nebudou v nějaké nemocnici zbytečně umírat pacienti kvůli tomu, že tam nějakých výkonů dělají pět za rok a nemají dostatečnou zkušenost,“ zdůrazňuje Vojtěch.

Lidovečtí senátoři záměr u soudu nenapadnou

Vojtěch navíc připomíná, že i sám Ústavní soud dal použití ekonomické motivace prostřednictvím rozdílných úhrad pro centra a necentra zelenou. Další věc je, že pokud jde o péči neodkladnou, dostane ji uhrazenou i necentrové zařízení. Protože se ale jedná o vybrané onkologické zákroky, jako jsou výkony na slinivce, játrech či na plicích, obvykle jde o péči plánovanou.

K tématu

Pláteníkovy obavy se ovšem ministrovi úplně rozptýlit nepovedlo. „Podle mého názoru Ústavní soud řekl, že můžou být různé úhrady reflektující různé náklady. Ale to, co teď dělá vaše ministerstvo, je v podstatě cenový zákaz. Nejsem si potom jist, jestli toto můžeme úhradovou vyhláškou stanovit. Vy tvrdíte, že si myslíte, že ano. Já vám budu věřit. Já ani naši senátoři nebudeme napadat záměr u Ústavního soudu, protože si myslím, že je správný. Budeme doufat, aby se centralizace dařila v plné míře tak, jak si všichni přejeme,“ dodává Pláteník.