Přístrojová komise ministerstva zdravotnictví prochází zásadní proměnou. Její agenda má nyní nový statut a jednací řád, který sází na objektivní data, potlačení byrokracie a vyšší transparentnost. V čele komise stanul zkušený radiolog a bývalý náměstek ministra zdravotnictví Josef Vymazal. Jak má komise fungovat, představil na 5. ročníku summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví.
Přístrojová komise má od konce března nový statut. Vznikla už ovšem v roce 2014 memorandem mezi tehdejším ministrem Svatoplukem Němečkem a zástupci zdravotních pojišťoven. Nový šéf komise Josef Vymazal přitom tehdy působil na ministerstvu jako náměstek pro zdravotní péči a její agenda spadala právě pod něj. Následující dva roky seděl v jejím čele a po většinu existence komise v ní zasedal jako člen.
„Komise vnesla řád do rozložení a umísťování zdravotnické techniky v České republice. Tuto misi se snažíme dál rozvíjet,“ uvádí Vymazal. Projednání v komisi je přitom potřeba u přístrojů v ceně nad pět milionů korun bez DPH hrazených prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění nebo státních dotací. Zasedání se konají třikrát ročně.
Co je cílem nového statutu a jednacího řádu? „Vyšší transparentnost rozhodování komise a větší založení na objektivních datech. Komise má matematický model, říkáme tomu ,light‘ HTA (,lehké‘ hodnocení zdravotnických technologií, pozn. red.), který vede členy k rozhodování. Vstupní chceme maximálně posílit jak o údaje ze zdravotních pojišťoven, tak z ÚZIS. To se týká umístění obdobných přístrojů v dané geografické lokalitě, ale i jejich vytíženosti. Nemá docházet k situacím, které nastávaly, že jsou dvě, tři magnetické rezonance v těsné blízkosti a někdo žádá čtvrtou. Přitom se tři využívají na jednu směnu,“ popisuje nežádoucí stav Vymazal.
Větší zastoupení odborných společností
Novinkou je také složení komise, v níž dostávají větší roli odborné společnosti. „Dosud tam mělo zástupce jen velmi málo vybraných odborných společností. Jsme toho názoru, že zvláště v dnešní době se pořizují přístroje napříč medicínským spektrem, ne pouze z oboru radiologie či nukleární medicína. Teď proto bude zastoupeno osm odborných společností,“ načrtává Vymazal.

Dále v komisi zasedne šest zástupců ministerstva zdravotnictví, čtyři ze zdravotních pojišťoven (dva z VZP, dva ze svazu), dva lidé z Národního institutu kvality a excelence ve zdravotnictví (NIKEZ), jeden zástupce Asociace krajů, jeden z řad poskytovatelů zdravotních služeb a jeden z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
„Chceme totiž daleko více pracovat s daty. Komise s nimi pracuje od doby svého vzniku, ale dat je více a jsou přesnější. Zcela objektivní data jsou tak pro rozhodování zásadní,“ podtrhává Vymazal.
Mohlo by vás zajímat
Lidé z pojišťoven získají 1,5 hlasu
Zároveň dochází k posílení hlasu zdravotních pojišťoven, takže každý ze čtyř zástupců bude mít 1,5 hlasu; všichni ostatní členové mají váhu jednoho hlasu.
„Dlouze jsme o tom debatovali a rozpočítávali. Současné složení je navrženo tak, že nikdo nemá majoritní roli. Není tam jedna část, která by se domluvila a přehlasovala zbytek,“ konstatuje Vymazal.
Všechna konkrétní jména členů zatím ministerstvo nezveřejnilo. Josef Vymazal nahradil na postu předsedy přednostu Kliniky radiologie a nukleární medicíny LF MU a FN Brno Marka Mechla. Biomedicínský inženýr Martin Mayer zůstává na pozici místopředsedy. Za ministerstvo pak v komisi zasednou vrchní šéfka sekce zdravotnických technologií Markéta Foldyna Hellová, vrchní ředitel pro zdravotní péči Patrik Zachar, vrchní ředitel pro zdravotní pojištění a evropské fondy Jan Zapletal a ředitelka odboru evropských fondů Kateřina Grygarová. Svaz zdravotních pojišťoven nadále zastoupí Jan Beneš a Pavel Krupička, VZP pak Jiří Mrázek. Nástupce za bývalého náměstka pojišťovny Jana Bodnára zatím znám není.
Zavedené přístroje už komise řešit nebude
Co se týče samotného rozhodování, ke změně dochází u přístrojů páté kategorie. Tedy u technologií, které jsou zcela nové, nemají ještě zařazení v katalogu přístrojů a tedy ani stanovenou úhradu. U nich je už od loňska požadována HTA analýza, teď na ni ale komise poklade mnohem větší důraz.
Novinkou bude omezení byrokracie, tedy projednávání přístrojů, které jsou už zavedené, široce dostupné a o jejichž potřebě nejsou diskuse. Komise se tak už navzdory ceně přes pět milionů nemíní zabývat:
- ultrazvuky,
- endoskopy,
- mimotělními oběhy,
- mikroskopy,
- operačními stoly, osvětlením a instrumentáriem,
- laboratorními přístroji (s výjimkou sestav do linek).
Po podobném přístupu sáhne komise u přístrojů, kde je jednoznačně potřeba obnovit staré technologie, bez čehož se pracoviště neobejde. V tomto případě si sice vyžádá podklady, ale poskytovatele nehodlá nijak administrativně zatěžovat.
Větší spolupráce s plátci
Komise také chce více spolupracovat se zdravotními pojišťovnami. A to i v souvislosti s tím, že může provádět audity u poskytovatelů, kterým schválila pořízení nového přístroje. Pokud tedy bude mít podezření, že po instalaci nebylo vše splněno, chce pravomoc auditu posílit o spolupráci s plátci péče.
Co se týče zdravotních pojišťoven, v memorandu stojí, že rozhodnutí komise respektují. „Komise funguje 12 let a nevzpomínám si, že by se splněním memoranda byl nějaký závažnější problém,“ konstatuje Vymazal.
K tématu:
- Byrokracie i Trump ohrožují dostupnost léků. Chceme reagovat podporou inovací, řekl Vojtěch
- Přístrojová komise pod palbou: Administrativní překážka, nebo pojistka kvality?
- Moderní VZP bez „drábů“: Duškov sází na data a platbu za výsledek péče
- Pravá ruka neví, co dělá levá. EU dusí vlastní farmaceutický průmysl, shodli se Vojtěch se Sananesem
- Jak AKESO využívá umělou inteligenci. Pacient vyplní dotazník doma, lékaři to ušetří půlku času
A nyní by díky užší spolupráci mělo mít rozhodnutí komise pro plátce ještě větší váhu. „Pokud bude přístroj konkrétnímu poskytovateli schválen, bude to pro nás závazné. Souvisí to s nasmlouváním výkonu a rozšíření péče. Ze strany pojišťoven určitě nebude blokáda,“ říká k tomu ředitel odboru zdravotnických prostředků VZP Jiří Štěrba.
První zasedání přístrojové komise v novém složení a s novým jednacím řádem se uskuteční 30. dubna.
